… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

NEW YORK – Politická vřava na Středním východě má silné ekonomické a finanční následky, zejména proto, že zvyšuje riziko stagflace, smrtící kombinace zpomalujícího růstu a prudce rostoucí inflace. Vždyť kdyby stagflace skutečně vznikla, globální ekonomice, která se sotva vzpamatovala z nejhorší krize za několik desetiletí, by hrozilo vážné riziko recese s dvojitým propadem.

Výrazný neklid na Středním východě je historicky původcem prudkých vzestupů cen ropy, jež zapříčinily tři z pěti posledních globálních recesí. V roce 1973 vyvolala strmé zvýšení cen ropy Jomkippurská válka a to vedlo ke globální stagflaci let 1974-1975. Íránská revoluce roku 1979 vedla k podobnému stagflačnímu vzestupu cen ropy, který kulminoval během recese v letech 1980-1981. Konečně irácká invaze do Kuvajtu v srpnu 1990 vyústila v ostré zvýšení cen ropy v době, kdy už Ameriku do recese postrkovala tamní bankovní krize.

Ceny ropy hrály jistou úlohu i během nedávné globální recese vycházející z finančnictví. V průběhu 12 měsíců do léta roku 2008, těsně před krachem Lehman Brothers, se ceny ropy zdvojnásobily a dosáhly maxima ve výši 148 dolarů za barel – čímž už beztak churavé a strádající globální ekonomice zmítané finančními šoky zasadily ránu z milosti.

Nevíme ještě, zda se politická nákaza na Středním východě přenese i na další země. Chaos se ještě může podařit zkrotit a zmírnit, což by ceny ropy vrátilo na nižší hladiny. Existují ale seriózní vyhlídky, že se povstání rozšíří a destabilizuje Bahrajn, Alžírsko, Omán, Jordánsko, Jemen, a nakonec dokonce Saúdskou Arábii.

Ceny ropy už před nynějšími politickými šoky na Středním východě vystoupaly nad 80-90 dolarů za barel, což byl vzestup poháněný nejen žíznivostí ekonomik rozvíjejících se trhů po energiích, ale i nefundamentálními faktory: valem likvidity honící se za aktivy a komoditami na rozvíjejících se trzích, plynoucím z bezmála nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování ve vyspělých ekonomikách, dále setrvačnou silou a stádním chováním a omezenými a nepružnými dodávkami ropy. Pokud se hrozba výpadků rozšíří mimo Libyi, už pouhé riziko nižší produkce může výrazně zvýšit „příplatek vyvolaný strachem“ skrze preventivní hromadění zásob ropy investory i koncovými uživateli.

Nejnovější nárůsty cen ropy – a související zvýšení cen dalších komodit, zejména potravin – mají několik neblahých důsledků (i když necháme stranou riziko vážných občanských nepokojů).

Zaprvé, v ekonomikách rozvíjejících se trhů, které se už teď přehřívají a kde ceny ropy a potravin představují až dvě třetiny spotřebního koše, budou sílit inflační tlaky. Vzhledem ke slabé poptávce v pomalu rostoucích vyspělých ekonomikách tu narůstající komoditní ceny mohou mít malý primární účinek na celkovou inflaci a nepatrný sekundární účinek na inflaci jádrovou. Bez újmy ale vyspělé země nezůstanou.

Druhé riziko plynoucí z vyšších cen ropy – šok v oblasti směnných relací a disponibilního příjmu u všech dovozců energií a komodit – vyspělé země totiž postihne obzvlášť tvrdě, neboť sotva vybředly z recese a stále zažívají bezkrevné oživení.

Třetí riziko tkví v tom, že stoupající ceny ropy sníží důvěru investorů a zesílí averzi vůči riziku a to povede ke korekcím na akciovém trhu, které zapůsobí negativním efektem bohatství na spotřebu a kapitálové výdaje. Utrpí zřejmě i obchodní a spotřebitelská důvěra, což dále podkope poptávku.

Porostou-li ceny ropy ještě dále, až k vrcholům z roku 2008, vyspělé ekonomiky prudce zpomalí; řada z nich může dokonce sklouznout zpět do recese. Globální růst ovšem zpomalí a inflace vzroste, i když ceny po většinu roku zůstanou na současných úrovních.

Jaké se nabízejí politické reakce, které by riziko stagflace zmírnily? Krátkodobě jich existuje velmi málo: Saúdská Arábie – jediný producent OPEC s přebytkem kapacit – by mohla zvýšit produkci a USA by ke zvýšení nabídky ropy mohly využít svých Strategických ropných rezerv.

Časem – ale mohlo by to trvat roky – by spotřebitelé mohli investovat do alternativních zdrojů energie a snížit poptávku po fosilních palivech vlivem uhlíkových daní a nových technologií. Jelikož energetická a potravinová bezpečnost jsou záležitosti ekonomické, jakož i společenské a politické stability, politiky omezující volatilitu komoditních cen by měly být v zájmu producentů i spotřebitelů.

Čas jednat ovšem nadešel už teď. Je pravděpodobné, že přechod od autokracie k demokracii na Středním východě bude přinejlepším nesnadný a vratký. V zemích s potlačovanou poptávkou po vyšších příjmech a bohatství může demokratický zápal vést k rozsáhlým rozpočtovým deficitům, přehnaným mzdovým požadavkům a vysoké inflaci, ústící v posledku ve vážnou ekonomickou krizi.

Pro tento region je tudíž potřeba vypracovat smělý program po vzoru Marshallova plánu v západní Evropě po druhé světové válce či podpory nabídnuté východní Evropě po pádu Berlínské zdi. Finanční prostředky by měl poskytnout Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj a bilaterální pomoc by měly zajistit USA, Evropská unie, Čína a státy Perského zálivu. Cílem by měla být stabilizace ekonomik těchto zemí v době, kdy procházejí choulostivými politickými transformacemi.

V sázce je hodně. Nestabilní politické změny by mohly vést k vysoké míře narušení společenského řádu, organizovanému násilí a případně občanské válce, což by dále rozdmýchalo ekonomický a společenský chaos. Vzhledem k současné rizikové citlivosti cen ropy by vzniklé potíže nepocítil jen Střední východ.

Nouriel Roubini je předsedou Roubini Global Economics (www.roubini.com), profesorem ekonomie na Sternově fakultě obchodu Newyorské univerzity a spoluautorem knihy Crisis Economics.

Copyright: Project Syndicate, 2011.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč

Přetištěno s laskavým souhlasem Project Syndicate, kde článek vyšel pod názvem Ekonomické důsledky arabské revolty

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Březen 2011
Po Út St Čt So Ne
« Úno   Dub »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv