… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

MELBOURNE – Svět s hrůzou sleduje, jak libyjský vůdce, plukovník Muammar Kaddáfí, využívá armádu k útokům na demonstranty, kteří se postavili jeho vládě, a zabíjí stovky a možná i tisíce neozbrojených civilistů. Mnozí z jeho mužů odmítli střílet na vlastní lid a raději přeběhli ke vzbouřencům nebo odletěli s letadly na nedalekou Maltu, a tak Kaddáfí povolal ze sousedních zemí žoldnéře, kteří jeví větší ochotu poslouchat jeho rozkazy.

Nejvyšší světoví představitelé si pospíšili s odsouzením Kaddáfího počínání. Šestadvacátého února Rada bezpečnosti Organizace spojených národů jednohlasně schválila uvalení zbrojního embarga na Libyi, výzvu členským státům, aby zmrazily aktiva Kaddáfího a jeho rodiny, a předání důkazů o násilnostech libyjského režimu Mezinárodnímu trestnímu soudu kvůli možnému trestnímu stíhání zodpovědných osob.

Je to vůbec poprvé, co Rada bezpečnosti jednohlasně postoupila případ porušování lidských práv Mezinárodnímu trestnímu soudu, a je pozoruhodné, že toto postoupení podpořily i země, které nejsou členy soudu – Spojené státy, Rusko a Čína. Rezoluci tak lze pokládat za další postupný krok ke zřízení globálního systému spravedlnosti, jenž dokáže trestat ty, kdo se dopouštějí hrubého porušování lidských práv, a to bez ohledu na jejich politické či právní postavení ve vlastní zemi.

V jiném smyslu však byla rezoluce Rady bezpečnosti zklamáním. Situace v Libyi se stala zkouškou, nakolik vážně bere mezinárodní společenství myšlenku zodpovědnosti za ochranu obyvatel před jejich vládci. Tato myšlenka je stará, ale její moderní podoba má kořeny v tragické neschopnosti zasáhnout během genocidy ve Rwandě v roce 1994. Pozdější šetření OSN dospělo k závěru, že pouhých 2500 náležitě vycvičených vojáků bývalo mohlo zabránit masakru 800 000 Tutsiů.

Bývalý americký prezident Bill Clinton prohlásil, že ze všech chyb, kterých se během svého prezidentského působení dopustil, nejvíce lituje faktu, že neprosazoval intervenci ve Rwandě. Kofi Annan, jenž v té době působil jako náměstek generálního tajemníka OSN pro mírové operace, označil tehdejší situaci v OSN za „strašlivou a ponižující“ paralýzu.

Když se stal Annan generálním tajemníkem, naléhal na formulaci principů, které by naznačovaly, kdy je ospravedlnitelné, aby mezinárodní společenství intervenovalo s cílem zabránit hrubému porušování lidských práv. V reakci na to založila kanadská vláda Mezinárodní komisi pro intervence a státní suverenitu, která vydala doporučení, že vojenskou intervenci lze jako mimořádné opatření ospravedlnit tam, kde dochází ke ztrátám na životech ve velkém měřítku nebo se k takovým ztrátám bezprostředně schyluje v důsledku záměrného jednání státu nebo jeho odmítavosti či neschopnosti jednat. Valné shromáždění OSN tyto principy na svém světovém summitu v roce 2005 schválilo a v roce 2009 o nich diskutovalo znovu, přičemž drtivá většina států je podpořila.

Zmíněný princip odpovídá dnešní situaci v Libyi. Přesto rezoluce Rady bezpečnosti neobsahuje žádnou zmínku o možnosti vojenské intervence – dokonce ani o zavedení bezletové zóny nad Libyí, což by Kaddáfímu znemožnilo používat letadla k útokům na demonstranty.

Orgánem, který má zvláštní zájem na proměně ideje zodpovědnosti chránit v podložený důvod k zásahu, je Globální centrum zodpovědnosti chránit při Městské univerzitě v New Yorku. Tato organizace vyzvala členské země OSN, aby dostály svým závazkům z roku 2005 a přetavily zodpovědnost chránit ve skutečný zásah v Libyi. Centrum naléhavě vyzývá ke zvážení řady různých opatření, z nichž několik již přijala rezoluce Rady bezpečnosti, ovšem včetně zavedení bezletové zóny.

Kromě tvrzení, že zodpovědnost chránit může ospravedlnit vojenský zásah, doporučila Mezinárodní komise pro intervence a státní suverenitu soubor preventivních zásad. Vojenská intervence by například měla být posledním řešením a nemělo by být pravděpodobné, že následky zásahu budou horší než následky nečinnosti.

Otázka, zda jsou tyto preventivní zásady v Libyi splněny, vyžaduje expertní posouzení specifik dané situace. Nikdo si nepřeje další vleklou válku jako v Iráku a Afghánistánu. Libye však není Irák ani Afghánistán – má asi pětkrát méně obyvatel a existuje tam silné všelidové hnutí za demokratickou formu vlády. Předpokládáme-li, že by zahraniční ozbrojené složky rychle porazily Kaddáfího jednotky, mohly by se zakrátko stáhnout a ponechat na libyjském lidu, ať o vlastní budoucnosti rozhoduje sám.

V době psaní tohoto článku si lze představit, že by k odrazení rozsáhlejšího krveprolití mohly kromě vojenské intervence postačovat i jiné sankce či hrozby. Možná dokážou vzbouřenci a sankce svrhnout Kaddáfího bez další pomoci a bez obrovských ztrát na životech. Navíc není zřejmé, zda by případná vojenská intervence nezpůsobila víc úmrtí, než kolika by zabránila.

Tyto otázky by si však mezinárodní společenství mělo klást a Rada bezpečnosti by o nich měla diskutovat, aby se princip zodpovědnosti chránit – a jeho možné důsledky pro vojenskou akci – stal součástí našeho chápání požadavků mezinárodního práva a globální etiky.

Peter Singer je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě a vyznamenaným profesorem Melbourneské univerzity. Jeho nejnovější kniha nese název The Life You Can Save (Život, který můžete zachránit).

Copyright: Project Syndicate, 2011.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
Na podcast tohoto komentáře v angličtině vás navede následující odkaz:
http://media.blubrry.com/ps/media.libsyn.com/media/ps/singer72.mp3

Přetištěno s laskavým souhlasem Project Syndicate, kde článek vyšel pod názvem Globální spravedlnost a vojenská intervence

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Březen 2011
Po Út St Čt So Ne
« Úno   Dub »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv