… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša Vajikra (Lv 1,1 – 5,26) 5.00/5 (100.00%) 1 ohodnocení

TóraTento šabat (12. března) jsme začali v synagógách číst třetí knihu Mojžíšovu, která se v naší tradici také nazývá תורת כהנים – Učení (Řád) kněží.

Třetí kniha Mojžíšova začíná výčtem různých druhů obětí: Oběť zápalná – עולה (1. kap.), oběť moučná – מנחה (2. kap.), oběť pokojná (míru) – שלמים (3.kap.), oběť za neúmyslný hřích – חטאת (4. kap.) a oběti za další různá neúmyslná provinění – אשם(5. kap.).

Naši učitelé říkali, že slovo „oběťקרבןmá svůj původ ve slovu „לקרבpřiblížit“. V dobách, kdy existoval jeruzalémský Chrám, každý z našich předků se prostřednictvím jím přinesené oběti přibližoval Bohu. Velmi důležité je si uvědomit, že vlastně za své hříchy a nepravosti bych měl já sám ležet na oltáři. Hospodin mi dal však možnost vykoupit a očistit se ze svého hříchu přinesením obětního zvířete.

Po zboření druhého Chrámu (r. 70 o.l.), kdy mnozí Židé si nedovedli představit skutečnost, že judaismus může pokračovat dále bez duchovního střediska, kterým Chrám byl, tedy i bez přinášení obětí. Rabi Jochana ben Zakaj, který byl duchovním vůdcem našeho lidu před a po zboření Chrámu a který založil nové duchovní centrum v Javne říkal, že nyní modlitby jsou obětí našich úst.

Lv 1,3

יקריב אותו לרצונו לפני ה‚…. – …ať jej přivede, aby došel zalíbení před Hospodinem.

Kdo se chce stát opravdu bohabojným a přiblížit se svatosti, může ho to vést k tomu, že sama nebesa ho přinutí být bohabojným tak, že ho zbaví možnosti volby a nezbyde mu nic jiného, než naplnit svou jedinou tužbu – stát se bohabojným.

(podle Jedhudy Arie Leiba Altera, 1847-1905, třetího górského rebeho, zvaného dle svého díla „Sfat Emet“)

 

Lv 2,13

וכל קרבן מנחתך במלח תמלח ולא תשבית מלח ברית אלוקיך מעל מנחתך על כל קרבנך תקריב מלח.

Každý dar své přídavné oběti solí osolíš. Nenecháš svou přídavnou (moučnou) oběť bez soli smlouvy svého Boha. S každým svým darem přineseš sůl.

Podobně i v knize Numeri 18,19 je podobný text: Všechny oběti pozdvihování…. Je to smlouva potvrzená solí, pro vždy platná před Hospodinem pro tebe i pro tvé potomstvo.

Před každou hostinou – סעודה si rituálně omýváme ruce a říkáme požehnání – על נטילת ידיים a potom proneseme požehnání nad chlebem – המוציא, a než kousek chleba sníme, osolíme ho. Takové zahájení hostiny-seudy nám má připomínat, že pro nás je jídlo jako obětní dar Hospodinu a stůl, na nějž pokrmy klademe, je jako obětní oltář, na němž se kdysi v Chrámu přinášely oběti. Podobně se o našem stolu, za nímž při jídle sedíme, jako o stolu Hospodinově, což je – obětní chrámový oltář, zmiňují i Pirkej Avot III, 4: Rabi Šimon řekl: Tři, kteří jedli u jednoho stolu a nepronesli nad ním slova Tóry, jako by jedli z obětí mrtvých, neboť je řečeno (Iz 28,8): „Všechny stoly jsou samý zvratek a výkal, místa není.“ Avšak tři, kteří jedli u jednoho stolu a pronesli nad ním slova Tóry, jako by jedli ze stolu Božího, neboť je řečeno (Ez 41,22): „Promluvil ke mně: toto je stůl, který je před Bohem“.

(překlad dr. Bedřich Nosek, Pirkej Avot – Výroky otců, Praha 1994).

 

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Březen 2011
Po Út St Čt So Ne
« Úno   Dub »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv