… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

Motto:
Pyramidy jsou trochu víc na východ, mon petit caporal, pokud byste chtěl aspirovat na funkci císaře všech Francouzů, jako Nikoleon Bruniparte IV.

Tak po pořádku.  Odpoledne 19.3.2011 se Francouzi rozhodnou bombardovat okolí Benghází. Nikdo mi nevymluví, že jde o průzkum bojem, a že Francouzi jsou navedeni, jako čuníci na hledání lanýžů, aby jejich stroje vyvolaly reakci libyjských radiolokačních stanic a protiletadlových radarů, které se tím odhalí pro zaměření satelitní technikou spojenců. Jejich likvidací je oslepena protiletadlová obrana Libyjců. Rusko lituje, Čína lituje. Liga arabských států souhlasí. Navečer přebírá velení USA. Velice nerado, protože účast „velkého satana“ je arabským světem vnímána velice nelibě.

Zvýšený tlak na protiletecké systémy. Pak přilétají Tomahawky. Kadáfí v mezidobí stihne obsadit Misurátu, libyjská televize varuje před vměšováním do vnitřních záležitostí Libye. Jako jedna z příčin eskalace vnitřních nepokojů v Libyi je spatřována skutečnost, že neexistují státní instituce, které by jako izolační meziprostor mezi obyvatelstvem a vládou, tlumily negativní podněty zezdola. Mezitím Francouzi operují s 20 stroji nad východní Libyí. Proslýchá se že jeden stroj byl sestřelen a zničeny 4 Kadáfího tanky. Libye vyžaduje pozorovatele UN, protože je rozčilena nad faktem, že i přestože splnila podmínky rezoluce UN, je napadena, takže pozorovatelé mají ověřit, že podmínky rezoluce jsou skutečně plněny. Spolehlivé fotky padajícího letounu v izraelském tisku jasně prozrazují geometrii křídel, typickou pro stroje značky SU. Asi mu sám od sebe chytl výfuk…

Kadáfího finta v boji proti rebelům v Benghází spočívá v tom, že město je čištěno provládními milicemi „ašábí“ zevnitř, a není na něj útočeno zvenčí…Televizní komentátor Jasir Daniel Reizk tvrdí, že Kadáfímu jde o čas a že skrývá své síly. Později se přizná, že je původem Egypťan, a že by preferoval, kdyby apriorně projevily bojovou iniciativu egyptské ozbrojené síly… Avšak 112 Tomahawků již vrhli Siouxové.

Všeobecný lidový kongres Libye (což je instituce, nemající obdoby v kontinentálním systému dělby moci výkonné, zákonodárné a soudní, neboť vykonává vše najednou) protestuje ústy svého generálního tajemníka jménem Muhamad ZVAJ. Na tváři se mu zračí mocný hněv, je těžce rozzloben…. Desítky mrtvých a zraněných Libyjců. Libye se hodlá bránit.

Na scéně konfliktu se objevuje Charles de Gaulle (in memoriam), ztělesněn v majestátní francouzské letadlové lodi s 1800 veselými francouzskými Fanfány Tulipány, Belmondy, Delony a jinými klauny. Scéna jak s příchodem komtura v Donu Giovanni. Kde je však Don Giovanni? Skočil rychle do vany… Dochází patrně k dělbě práce mezi spojenci: USA-Tripolis; Anglie, Francie – okolí Benghází. Budou se vyhodnocovat výsledky operací a pak to spustíme znovu tam kde něco zbylo. Později se usuzuje, že asi přece jen nepůjde o fyzickou likvidaci Kadáfího, protože se správně vyciťuje, že po skončení bojů bude jednáno. Ale s kým? Proslýchá se, že Sýrie vypomohla ra´isovi pár moderními protileteckými raketami. Komentátoři se shodují, že jediným partnerem pro jednání je nadále „fosilní politik“ Kadáfí. Do Libye si patrně přispěchají kopnout i Španělsko a údajně další arabské státy. OMG – které?! Později se ukazuje, že patrně nikoliv KSA, ale Katar a UAE. Jde o velice důležitý moment, ani ne tak vojenského jako politického významu, neboť účast islámského státu/států dává celé věci posvěcení a legitimitu v očích islámu. KSA a Sýrie se skutečně distancují. Komentátoři se správně a logicky táží, proč se objevuje podpora Ligy arabských států až nyní, když se Arabové mohli s Kadáfím vypořádat kdykoliv předtím.

Čím více komentátorů mluví o roli Číny a Ruska, vylézá na povrch důvodná domněnka, že pasivita oněch „mlčících obrů“ je součástí politického kšeftu, spočívajícího ohledně Číny v tom, že Západ jí ponechá volnou ruku při její expanzi do Afriky a ohledně Ruska v tom, že mu nebude bráněno v udržení jeho dlouholeté zájmové sféry v Jižním Jemenu (kdysi Aden, Hadramaut).

Preeminister Cameron prohlašuje, že vše je zákonné, protože Kadáfí vraždí vlastní lidi. Tomu nevěří ani sám. Tak hlupáckou výmluvu pochopí i tisíce na Facebooku visících lidí, kteří okamžitě kontrují, proč se tedy nezasahuje v Jemenu, v Bahrajnu?

Obama speech: po jeho vyslechnutí se cítím být uražen, že nestojím spojencům za to, aby si dali tu práci vymyslet pro mne aspoň nějakou, propagandisticky přijatelnou  záminku. Protože to co slyším, jsou pindy, jaké by nevymyslel ani Brežněv. Už od základu je záminka „ochrany libyjského lidu“ nesmyslná, nevěrohodná a vykonstruovaná. Kdo je tím „ libyjským lidem“? Parta hooligans, infiltrovaných Al – Kajdou, nebo lidé loayální režimu? V době, kdy už hučí střely s plochou dráhou letu, někteří komentátoři soudí, že mušketýrská Francie by na Libyi stačila sama…

Je to prostě veselé – hajnt iz Purim. Pod názvem „Purimová válka“ to také patrně vstoupí do historie. TV projevu Muamara se nedočkáme, protože se správně (v souladu s úvahami izraelských zpravodajců, vědoucích o jeho připravených bunkrech a kde má pověšený ručník) rozhodl neriskovat zasažení raketou a zaslal raději audio nahrávku svého staromódního názoru, že se jedná o „koloniální a křižáckou válku“.

Kde ještě hrozí nepokoje v arabském světě? Snad všude, kromě Maroka, Kataru a Libanonu. Přičemž v posledně jmenovaném proto, že tam snad větší chaos už být nemůže. Schyluje se k válce mezi KSA a Íránem (casus belli Bahrajn), takže uchráněny by nezůstaly ani UAE i Omán.

Bombardování Libye pokračuje – je to jen testování. Kadáfí hodlá otevřít arsenály a vyzbrojit všechny Libyjce. Tedy „všechen libyjský lid“ … Pořád ta palčivá otázka, kde je Muamar? Chce hrdinsky zemřít jako mučedník, nebo zdrhnout s pomocí svých dvojníků, resp. emigrovat do kolegiální Venezuely ke strýčku Hugovi, nebo jinam, kde riskuje, že ho nakonec spojencům vydají poté, co z něho vyždímají nakradené zlaté pruty? Nastává zvrat – Liga arabských států kritizuje zásah. Předtím ho však schvalovala. Amr Musa lká: chtěli jsme ochranu civilistů a ne jejich větší bombardování. Úúúúú … Islámské svědomí začalo hryzat. Pepíček Al-Kardáví ale přece chtěl likvidaci Kadáfího, ne? Viceadmirál Bill Gortney nás však všechny uklidnil zprávou, že žádné civilní ztráty nejsou hlášeny. (Já bych tomu rozuměl tak, že za civilistu může být pokládán jen ten, kdo u sebe nemá zbraň.) Zbraně budou rozdány lidu, tak zní mezitím vůle Muamara, který hřímá, že není prezidentem, nýbrž vůdcem revoluce. Jsem však přesvědčen, že držení zbraně v této chvíli se pro každého „civilistu“ rovná vstupence do márnice…

Spojenci se rozhodují, že budou podnikat údery na zásobovací uzly. To je tedy skutečně něco, co pomůže libyjskému lidu. Rozvrat v zásobování vodou, energií a potravinami. Argument o ochraně libyjského lidu dostává čím dál tím víc na frak. Nechtěli by tam poslat raději 10 metrovou tsunami? Je to takové humánnější, svést to na tektonickou aktivitu… Rusko ztrácí glanc – žádá ukončení operací a B16 dostává depky – pod klekátkem je louže… Muamar to vidí optimisticky: Vítězi budou ti, kdož obývají tuto zemi. Bingo! Co když to budou nakonec Angláni, Frantíci a Makaróni, kdo budou obyvateli oblasti kolem Velké Syrty?

Kníže pán & his melody boys z české zamini  to vidí tak, že Muamar je nevyrovnaný hoch (asi šňupe sníh), po jehož odchodu vzniká otázka, s kým se bude vlastně jednat? Až mu dojde sníh od strýčka Huga, mohl by začít šňupat yperit… Pak zemi dekontaminují čeští experti z jednotek obrany před chemickými a biologickými zbraněmi…..

Spojenci se na závěr trefili do Kadáfího sídla Bab al Azizia v Tripolisu – spíše symbolický než strategický efekt. A NATO? Moudře prezentuje zatím jen zbrojní embargo a se zajišťováním bezletové zóny se příliš nezabývá. Dost stratégů se totiž domnívá, že použité prostředky nejsou vůbec adekvátní. Věříme, že grandiózní „neokoloniální a neokřižácká“ operace „Odyssey Dawn“ bude kompletována pod názvem „Ulysses Sunrise“ a že jednou se budeme pyšně v Tripolisu procházet  po „Ulysses Sunrise Boulevard“…. Tentokrát si dáme pozor, abychom nešlápli na bulváru do exkrementu a pokud ano, pak budeme hledět se v něm ještě neotočit…  protože vedle Iráku, Afghánistánu zde vzniká pro pseudoexperty na Orient další politický rebus, nebo spíše další orientální telenovela s nekonečným počtem pokračování.

Zpěvy sladké Francie

Mezitím „malý Korsičan“, užívající si svojí první válku, (a chtějící kráčet ve šlépějích předešlého přítele Arabů Chiraca) ukecal šejka Bin Zayeda z Abu Dhabi, aby zaparkoval své stíhačky na Krétě, zatímco katarské Mirage by parkovaly na Korsice (základna Solenzara). Jednoduchá a efektní „arabizace“ konfliktu. Rozvědka mi hlásí, že zatím nejsou vidět nějaké známky protiofenzivy od „my old fellow Muammar“. Z Elysée zaznívá, že nemají v úmyslu dělat Libyi bez Libyjců (to je od nich fakt galantní) a že nějaká prozatímní národní instituce by se konečně měla vyjádřit, formovat se a prezentovat nejen v TV, nýbrž i na mezinárodně diplomatickém poli. To mlčení „civilistů z Libye“ je přece tak trapné…  Jen aby „bezletová zóna“ nebyla jen velmi řídkou plácačkou na mouchy… 

Vídeňský kongres 2015

Domnívám se, že OTAN se rozpačitě škrábe na hlavě, uvědomujíc si, že občan císař Nikoléon IV. Bruniparte se utrhl z řetězu od boudy a že hodlá v Basin Méditérranéan praktikovat vlastní představu o francouzské politice, resp. pokračovat v imponující imperiální politice Napoléona III. Kardinál Richelieu mu pochvalně kyne rukou – vše pro velikost Francie. Od teď přichází rozkazy z Elysée, nikoliv z Ramsteinu (neplést si s kontroverzní, ale progresivní a svěží skupinou Rammstein), či Stuttgartu, stará gardo…

Originální Petit Caporal ale zapomněl, že s těmi bombičkami na tančíky zaběhl příliš daleko a že pokud bude chtít další šmajchl s Araby, bude se muset výrazněji distancovat od těch „américaines terribles“… za což by si ovšem vysloužil bezbřehé sympatie starého generála Charlese, v jehož barvách ostatně omamuje francouzský elektorát. …

Území rovnající se velikosti Alžíru a Libye dohromady! Wow! Za to by snad stálo konvertovat k islámu, ne? Tak ne, no. Není marné mít na firmě nápis „Liberté, Égalité, Fraternité, s.r.o.“, aneb jak říkávali v Sudetech: rofnost, sfornost, bratislafa… Když to působilo i v Sudetech, působí to i v Maghrebu. Zvláštní, jak ti Arabové mají slabost pro francouzskou galantní poezii a Francouzi pro islám.. Historie nás učí, že u Francouzů to vždycky začne a u Francouzů to zase skončí. Dost možná, že tohle libyjské dobrodružství najde své rozuzlení v přítomnosti kozáků, kteří se dost dlouho drželi slušně zpátky od věci, na Champs-Elysées …

Bylo by povzbudivé pro význam středoevropského regionu, kdyby se Vídeňský kongres 2015 (jako definitivní tečka za neodpovědnými výboji Nikoléona IV. Bruniparta) mohl konat opětovně za asistence knížepána Schwanzenbrka a překreslil by mapu Evropy tak, že Bémáci by měli zase v Terstu (odňatém Italům za trest, že měli připraveny svoje AMX na podporu Nikoléona) svůj lodní přístav.

Vůbec není (nebo je?) paranoidní myslet si, že Muammar a Schwanzenbrk se tajně domluvili. Ostatně, kdo dnes není paranoidní…

Jedna reakce na Ulysses Sunrise

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Březen 2011
Po Út St Čt So Ne
« Úno   Dub »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv