… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

TóraNu 8,4

Na počátku se naše paraša zabývá nejen povinností Árona rozsvěcovat světla menory, ale také nám říká, jak má být sedmiramenný chrámový svícen – menora vyroben:
וזה מעשה המנורה מקשה זהב עד ירכה עד פרחה מקשה היא כמראה אשר הראה ה‘ את משה כן עשה את המנורה
Svícen byl vyroben z tepaného zlata, od podstavce až ke květům byl vytepán ze (z jednoho kusu) zlata. Mojžíš zhotovil svícen podle vzoru, který mu ukázal Hospodin.

Velmi podobnými slovy popisovala Tóra výrobu menory již v paraše Truma (Ex 25,31n). Proč se Tóra k poפisu výroby menory vrací?
Tóra nám chce naznačit, že menora nesmí být rituálně znečištěna – nesmí dostat טומאה.
Kdyby ji nevytepali z jednoho jediného kusu zlata a dělali každé rameno svícnu zvlášť, tak by každé rameno bylo jako samostatná nádoba, která se může rituálně poskvrnit, t.j. כלי מקבל טומאה.. Proto je psáno „מקשה – vytepaná z jednoho kusu“
Také Makabejští, když osvobodili Jeruzalém (164 př.o.l.) a poté, co vyčistili a opravili Chrám, vyrobili improvizovanou menoru: Z osmi železných prutů, které tam našli, udělali ramena svícnu a poté je zasadili do dřevěného podstavce, neboť dřevo se nemůže rituálně poskvrnit – עץ לא מקבל טומאה . (podle Pesikta Rabbati, 2).
Menora vyrobená z jednoho tepaného kusu zlata byla rituálně čistá a vždy vhodná k zapalování světel v Chrámu. Podobně i čistý, ke svícení vytlačený olivový olej byl velmi kvalitní. Požehnání oleje bylo v jeho kvalitě – הברכה הייתה באיכות השמן . Neurčuje síla a množství, ale především kvalita. Tak tomu bylo i za dob makabejského povstání, tak tomu bylo i nedávno před 44 lety, kdy izraelská armáda osvobodila východní část Jeruzaléma (28. ijaru) a tak se naplnila slova Žalmu 122: יְרוּשָׁלַיִם הַבְּנוּיָה כְּעִיר שֶׁחֻבְּרָה לָּהּ יַחְדָּו – Jeruzalém je zbudován jako město semknuté v jediný celek.
Jeruzalém, který je srdcem židovského národa, je i symbolem jeho jednoty.
Ne početní převaha našeho vojska, ale jeho morální síla a kvalita velících důstojníků byla zárukou úspěchu. V šestidenní válce to byla i naše technologická převaha, t.j. lepší výzbroj. U Makabejců však i tato přednost scházela, lépe byla vyzbrojena Antiochova vojska.

V předchozí paraše (6,22-26) jsme četli kněžské požehnání, kterým budou Áron a jeho potomci žehnat syny Izraele – ברכת כהנים.
V úvodu Hospodin přikázal Mojžíšovi: דבר אל אהרן ואל בניו לאמור כה תברכו את בני ישראל אמור להם
Mluv k Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele říkajíce jim:
יברכך וישמרך…… „Ať Hospodin ti žehná a chrání tě…….“
Zajímavý způsob mluvy. Hospodin přikazuje Áronovi a jeho synům, aby žehnali synům Izraele, což vše je logicky v množném čísle. Samo pak požehnání je však v čísle jednotném. Proč tomu tak je? Všichni jsme různí, každý člověk je sám o sobě „celým světem – עולם ומלאו, ale jen v jednotě je naše síla a úspěch. Podobně tomu tak bylo i pod horou Sinaj, kdy jsme od Hospodina dostali Tóru a jako jeden muž jsme ji přijali se slovy: „Vykonáme a uposlechneme – נעשה ונשמע (Ex 24,7).

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červen 2011
Po Út St Čt So Ne
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  
Archiv