… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

Jak se vztahy mezi Izraelem a Tureckem zhoršují, zdá se, že USA jsou spíše připraveny udržovat dva paralelní obranné systémy – s Tureckem a s Izraelem – namísto jejich kombinace.

Tento postoj lze spatřovat v tureckém souhlasu se začleněním do protiraketového štítu NATO. Jednání o tureckém zapojení se údajně posunula kupředu v důsledku rostoucího napětí mezi Tureckem a Íránem.

Konkrétním příčinou napětí je rozdílný názor na brutální potlačování demonstrací syrským prezidentem Bašárem Assadem (Bashar Assad).

Obecnou příčinou napětí pak je rostoucí soupeření Íránu a Turecka o vliv na Blízkém východě. Zatímco Írán udržuje vztahy se sunitským Hamasem (Hnutím islámského odporu) a Al Kajdou, je současně íránská ideologie živena nadějí, že se nyní Íránu může podařit změnit podřízenou roli šíitského islámu vůči islámu sunitskému.

Íránská podpora Bašára Assada je zčásti oplátkou za to, že jeho otec Háfiz Assad byl jediným významným arabským představitelem, který podporoval Írán během jeho války s Irákem v 80. letech minulého století. Roli hraje také to, že menšinoví alavité v Sýrii – k nimž patří Assad a vládnoucí elita země – jsou považování většinou sunitů ze heretiky, stejně jako šíité.

Přestože se v Íránu objevily i určité pochybnosti o tom, zda je moudré Assada naprosto podporovat, rozhodnutí bylo přijato, když deník Kajchan (Kayhan), považovaný za hlásnou troubou nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího (Ali Khamenei), oznámil: „Ti, kdo útočí na Sýrii, útočí ve skutečnosti na islámskou revoluci v Íránu.“

Noviny také varovaly: „Je nutné, aby si Turecko uvědomilo, že Islámská republika využije všech prostředků, které má, aby zajistila zmaření spiknutí proti Sýrii.“

Z tohoto důvodu se Turecko, dosud se zdráhající podpořit sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu, polekalo a hledá ochranu NATO. Hlavním sporným bodem bylo, jaké informace budou sdíleny s Izraelem. Turecká vláda byla proti jakémukoliv sdílení.

Stejně jako Írán i Turecko využívá protiizraelskou politiku a rétoriku k posílení svého vlivu na Blízkém východě. Turecko proto nemůže Íránu dát příležitost, aby mohl tvrdit, že Turecko a Izrael vojensky spolupracují.

Podle Wall Street Journal představitelé USA své turecké partnery ujistili, že „Spojené státy mají ‘oddělené a silné’ vztahy v oblasti raketové obrany s Izraelem“, kam USA k posílení protiraketové obrany Izraele umístily v roce 2008 silný X-Band radar.

Rusko se oficiálně nestaví proti tureckému zapojení do systému protiraketové obrany USA, protože Turecko na rozdíl od Polska a České republiky je geograficky vzdálenější od srdce evropského Ruska. Rusko se nicméně obecně staví proti jakémukoliv protiraketovému systému, pokud nebude společným projektem NATO a Ruska.

Zapojení Turecka přimělo ruského velvyslance u NATO Dmitrije Rogozina, aby v pátek oznámil svůj záměr ocestovat tento měsíc do Íránu k diskusi o balistickém raketovém programu a protiraketovém štítu USA v Evropě.

„Máme zájem nechat si od íránské strany vysvětlit její plány na vývoj raket, o nichž naši američtí a evropští partneři často hovoří s obavou,“ uvedl Rogozin.

Rusko se zpožděním zjišťuje, že v projektu protiraketového štítu se bude navzdory jeho výhradám pokračovat, dokud nebude neutralizována íránská raketová hrozba.

sc


Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku Iranian Threats Prompt Turkey to Shelter under NATO Umbrella.

3 reakce na Íránská hrozba tlačí Turecko pod ochranu NATO

  • gugi napsal:

    Velice by mne zajímala reakce NATO v případě, že Turci úplně zpitomí a nechají (chas ve chalila !) dojít k vojenské konfrontaci s Izraelem…. Resp. co nastane po nutné a oprávněné izraelské odvetě?
    Historie nás učí, že Rusové se raději spojili s Nadir Šáhem proti Osmanskému Turecku, které pochopitelně podlehlo (Turci si to dodnes velmi dobře pamatují). Dokonce svým způsobem vyřešil i situaci v Afghanistánu.

  • Scooolie napsal:

    Šlo by o to, o jakou vojenskou konfrontaci by se jednalo. Jestli o boj námořní boj izraelského námořnictva a tureckých „doprovodných“ plavidel, snažících se prorazit s konvojem k teroristům do Gazy, nebo o nějakou jinou konfrontaci – pak ovšem o jakou?

    Představa, že by síly NATO (tj. především USA, Francie a Británie) aktivně válčily proti Izraeli je čistě v říši fantazie, bez reálného základu.

  • gugi napsal:

    Hypoteticky mi šlo o situaci, kdy Izrael vojensky odpoví na vojenskou neuváženost ze stany Turecka. Turecko pak bude apelovat na NATO, že bylo napadeno, takže jako člen NATO napadený zvenčí bude vyžadovat solidární smluvní pomoc NATO. Takto je smlouva Nord Atlantic Treaty Organization konstruována.
    Je nepochybné, že členské státy NATO se v případě takového scénáře budou velice rozpačitě drbat za ušima…. 😀
    Je sice hezké, že U.S.A. mají speciální vztahy zvlášť k Turecku a zvlášť k Izraeli, ale smlouva je smlouva. 😛

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Září 2011
Po Út St Čt So Ne
« Srp   Říj »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Archiv