… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

Přátelé Izraele se v úterý v podvečer sešli na Kafkově náměstí v Praze, aby dali najevo podporu Izraele v jeho těžkých dobách a aby vyjádřili nesouhlas s připravovaným jednostranným  vyhlášením palestinského státu v hranicích z roku 1967.

A bylo nás asi dvě stě. Setkání podpořily křesťanské i židovské organizace, připojil se k nim i Nadační fond obětí holocaustu. Nejdříve uplynula čtvrthodinka za zpěvu židovských písní přišlého obecenstva – než se zprovoznil zesilovací aparát. Pak se zesíleně rozezněla kytara a ženský hlas v podání dua Menorah, které během celé akce prokládalo písničkami jednotlivé projevy a náramně tak přispělo k přátelskému duchu setkání.

Jeden ze svolavatelů akce Matouš Zoubek prostřednictvím historického přehledu dovozoval skutečný cíl současné palestinské aktivity: Nejde o to, aby vznikl 22. arabský stát, ale aby byl zničen Izrael. Podle samotných Palestinců je Jordánsko Palestina a Palestina Jordánsko. A: „Jakmile budeme mít svůj stát, nebudeme váhat ani chvilku a sjednotíme se“. (K tomu připomínám, že na oficiálních jordánských mapách je tzv. Západní břeh stále součástí Jordánska. ) Jak může OSN souhlasit se vznikem státu, který prohlašuje, že chce zničit jiného jejího člena? OSN se tak může stát katalyzátorem válečného konfliktu!

Václav Marhoul

Režisér Václav Marhoul uvedl, že pokud OSN schválí samostatný palestinský stát v hranicích z roku 1967, popře svou rezoluci 242/1967. Izrael se stáhne – ale pouze za podmínky, že bude uznán v bezpečných hranicích. Přes které v roce 2000 přeletěly 4 rakety, a v roce 2008 už 1730. Měli by ustoupit oba partneři, ale zatím ten palestinský učí své děti, že Židé musí být vyhubeni. S takovým partnerem je těžko jednat.

Zástupkyně izraelského velvyslanectví tlumočila hlubokou vděčnost České republice za dlouhodobou podporu a spolupráci v různých oblastech. V této nelehké době je nutno brát jako podporu nejen podobná shromáždění, ale i návštěvu premiéra Nečase, ke které má dojít za dva dny.

Po další písničce přišel na chrámové schody sv. Mikuláše, které sloužily jako řečnická tribuna jakýsi nepředstavený pán, a začal říkat, že největší právo na Palestinu mají přece Palestinci. Jak jsem najednou poslouchal a fotil a zapisoval, neměl jsem volné žádné ruce k praní – to zastali na zavolání páni policisté. Fakt je, že když si onen provokatér sedl, nehnuli s ním ani tři. Až ho odnesl čtvrtý – Samson z publika. Pán pak křičel jako tur, když ho strkali do policejního auta, aby přivolal pozornost médií. On to nejspíše myslel dobře – ale na špatném místě.

Jak je to s tou „Palestinou“ nám pak později vysvětlila paní Helerová, alias „babička Ludmila“. Historie toho názvu nezachycuje žádné „Pelištejce“. Jde o území, které staří Řekové nazvali podle jejich obyvatelů – Palestrinů. Palestra je dodnes v italštině posilovna, tělocvična, a palestrini byli – bojovníci. Bojovník se hebrejsky řekne Izrael. Takže „Palestina“ je jen řeckým překladem Izraele!

Roman Joch

Premiérův poradce Roman Joch upozornil, že Izrael je ostrovem svobody a svobodné diskuse – a to i pro arabskou opozici. Není svobodnějších Arabů, než jsou ti, kteří mají izraelské občanství. Jakýsi procházející turista k tomu vykřikl provokativně „Svobodu Palestině!“ K tomu pan Joch podotkl: „Ano, ale tehdy, až když ji budou mít Palestinci od svých vládců!“ Jednostranné vyhlášení samostatnosti je aktem nepřátelství vůči Izraeli. Nemělo by se podporovat a nemělo by se k němu mlčet. Tento krok bude v důsledku škodlivý i pro Palestince. Nikomu nepomůže, ale může uškodit. Může vést i k frustraci davů a lůzy…

Izrael má přáteleJakub Tejdl pak omluvil nepřítomnost ředitele Židovského muzea Leo Pavláta a přečetl jeho projev, který už v drobně obměněné verzi odvysílal Český rozhlas.  Palestinský stát má vzniknout. Má a spolu se Státem Izrael mohl existovat již od jeho vzniku před 63 lety. To by ovšem arabskému světu nesmělo více záležet na zničení státu židovského než na palestinské státnosti… Jak Rada bezpečnosti v listopadu 1967 určila, mělo dojít k přímým jednáním o podobě hranic, urovnání mělo být vzájemně „přijaté“. Připravované vyhlášení palestinského státu v OSN v rozporu s tím počítá s hranicemi, které budou Izraeli nadiktovány. Předpokládá, že se tato země téměř čtyřikrát menší než Česká republika sevřená z jedné strany mořem a ze všech dalších arabskými zeměmi znovu ocitne v situaci, kdy v nejužším místě bude její území široké necelých 15 kilometrů.

Izrael má přáteleChystané vyhlášení palestinského státu není v nejmenším vztaženo k míru a ukončení konfliktu. Naopak, neustále zdůrazňovaný palestinský nárok na návrat palestinských uprchlíků a jejich potomků do Izraele naznačuje, jak by nově vyhlášený palestinský stát stupňoval své požadavky. Cílem je, aby téměř 5 miliónů Palestinců z diaspory změnilo palestinskou menšinu v Izraeli ve většinu – a na místě židovského Izraele aby tak vznikl druhý palestinský stát. Vlastně třetí, vezmeme-li v potaz, že i Jordánsko vyrostlo na půdě někdejší britské mandátní Palestiny…

Pravda, takový vývoj nikdy nenastane – Izrael ho nepřipustí. Cena, kterou za to zaplatí, však může být vysoká. Jak moc, předurčí nyní i OSN svým postojem k vyhlášení palestinského státu. Jednostranný krok, který se zde chystá, ukončení konfliktu neuspíší. Naopak ho vyostří. Ti, kdo se domnívají, že podporou palestinského návrhu přiblíží oblast k míru, ji ve skutečnosti mocně postrčí k válce. A Evropská unie jako obvykle – váhá. Ale Izrael má ještě alespoň nějaké přátele!

Evropo, nezrazuj Izrael! 1938 jsi zradila Československo a výsledkem byla II. světová válka

Matouš Zoubek

Matouš Zoubek na závěr vyjmenoval tři skupiny přátel, které se zde sešly: Byli to naši židovští přátelé, křesťané a pak lidé, kteří jsou bez náboženství, ale kteří považují pravdu za důležitou pro své životy. Izrael je plamen svítící napříč dějinami, který přináší pokoj a mír. Podobně jako za Chanuky bychom měli následující týden, který zbývá do rozhodování Valného shromáždění OSN zapálit každý den jednu svíčku a pomodlit se za Izrael a posunout tak svět od nenávisti k lásce… Skupina Menorah ještě zahrála Hatikvu – na začátek se zpívala česky, nyní hebrejsky. Byla věnována vězněnému vojákovi Gilatu Šalitovi.

Po sedmé hodině naposledy zazněly šófary, a pak jsme se již rozešli do svých domovů. Někteří, jako třeba křesťan Franta z Brna, to měli trošku dále. Ale díky i těmto lidem (jak pravil Matouš Z.), až bude na náš národ Hospodin pohlížet, uzří zde „10 spravedlivých“ a bude milosrdný k české zemi.

Nu, uvidíme. Budeme rádi. I když to neděláme kvůli Hospodinovi – ale hlavně kvůli sobě!

Zapsáno v Praze dne 13. září  2011


Přetištěno s laskavým souhlasem autora. Původně publikováno v autorově blogu a také v internetovém deníku Neviditelný pes.

Obrázky můžete zvětšit kliknutím.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Září 2011
Po Út St Čt So Ne
« Srp   Říj »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Archiv