Parašat Šoftim (Dt 16,18 – 21,9)

Dt 16,18

שופטים ושוטרים תתן לך….. אשר ה‚ אלוקיך נתן לך.

Ustanovíš si soudce a správce ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává.

Ustanovíš si nad sebou takové soudce, kteří ti dají „Hospodina, tvého Boha“, t. j. kteří do tvého středu budou vnášet povědomí o Bohu. (z díla בוציוא דנהורא)

Jedno ze zajímavých vysvětlení verše je, že Tóra se obrací k představitelům a představeným obcí, kteří zpravidla ustanovují rabíny, aby se tito nevydělovali z pospolitosti a nemysleli si, že se nemusí k svému rabínovi chovat s úctou a nejsou povinni řídit se jeho ustanoveními, neboť oni jej přece jmenovali do funkce.

Představení obce neustanovili rabína pouze pro obec, ale ustanovili si jej tak i pro sebe. Je tedy jejich rabínem, jehož rad mají dbát a jeho ustanoveními se řídit.

Pokud tomu tak bude, rabíni-soudcové (דיינים) budou soudit lid podle spravedlivého práva.

Dt 16,19

ולא תקח שוחד כי השוחד יעוור עיני חכמים ויסלף דברי צדיקים.

Nepřijmeš úplatek. Úplatek oslepuje oči moudrých a překrucuje slova spravedlivých.

Soudci je zakázáno přijmout jakýkoliv, byť sebemenší nevýznamný „dárek“ (viz Dt 27,25). Může se nám zdát, že tato slova jsou zbytečná. Stačilo by přece prostě vyslovit všeobecný zákaz převracet právo a nespecifikovat to již více. My však víme, že dodnes v mnohých zemích jsou představy o morálních normách a kritéria, podle nichž se hodnotí slušnost soudců jiná, neodpovídající duchu Tóry, proto bylo nutné se podrobněji zabývat i zákazem přijímání úplatku.

(podle komentáře rabína dr. Josefa Zwi Hertze, vrchního rabína Velké Británie)