… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

Prototyp č.2 letounu IAI Lavi v muzeu izraelského letectva na základně Chacerim

Prototyp č.2 letounu IAI Lavi v muzeu izraelského letectva na základně Chacerim

Víceúčelový stíhací letoun Lavi od Israel Aircraft Industries (IAI) byl zdrojem národní hrdosti a mimořádným technologickým úspěchem malého židovského státu. Přesto však byl v důsledku nepříznivých politických a ekonomických okolností jeho projekt před 24 lety zrušen. Stalo se tak 30. srpna 1987 většinou jediného hlasu.

Izraelská vláda počátkem 80. let rozhodla o modernizaci strojů izraelského vojenského letectva, a tak v únoru 1980 zadala zbrojovce Israel Aircraft Industries (od roku 2006 přejmenovaná na Israel Aerospace Industries) požadavky na vývoj a výrobu nového stíhacího letounu. Tento krok byl v pravdě pamětihodným a web globalsecurity.org jej označuje jako jednu z největších výzev v izraelských dějinách. Je nutné si uvědomit, že izraelský letecký průmysl získal neocenitelné zkušenosti z bojů, kterých se izraelské válečné letouny do té doby zúčastnily. Cenné zkušenosti však byly též získány i z výroby strojů IAI Nešer a IAI Kfir (v obou případech jde o modifikace francouzské Mirage 5).

Vývoj projektu začal v říjnu 1982 a cílem bylo vyrobit 300 kusů tohoto stroje, který měl nahradit zastaralé letouny A-4 Skyhawk, F-4 Phantom a IAI Kfir. Nový letoun měl získat modifikovaný motor Pratt&Whitney PW1120 (verze Pratt&Whitney F100). Zkušenosti izraelských pilotů byly zúročeny při vývoji kokpitu, který byl navržen tak, aby se pilot mohl věnovat spíše boji, než-li kontrole subsystémů letadla. Lavi získal delta křídlo společně s velkými kachními ploškami v přední části letounu, díky čemuž byl mimořádně obratný (nestabilita byla kompenzována sofistikovaným elektronickým systémem fly-by-wire). Oproti svému největšímu rivalovi, americkému F-16 Fighting Falcon, byl Lavi menší a předpokládala se lepší obratnost. Zároveň měl být schopen nést větší náklad na větší vzdálenosti.

První let proběhl 31. prosince 1986 a trval 26 minut. Prototyp č. 1 pilotoval Menachem Šmul, šéf vzdušné operační sekce IAI, který testoval řízení letounu a motor. Prototyp č. 2, který prošel oproti prvnímu řadou modifikací, pak vzlétl čtvrt roku na to. Na rozdíl od prvního prototypu šlo spíše o útočný letoun s vyšší nosností a výkonnějším radarem. Vylepšena též byla avionika či například možnost tankování za letu.

IAI Lavi za letu

IAI Lavi za letu

Na vývoji projektu se podílela americká vláda. Celkem se náklady na vývoj a výrobu IAI Lavi vyšplhaly na 6,4 miliardy dolarů v cenách z roku 1983 (v dnešních cenách jde o 14,1 miliardy dolarů). Spojené státy přitom celou částku dotovaly ze 40 %, přičemž zbylých 60 % hradila izraelská vláda. Předpokládalo se, že by sériová výroba začala v roce 1990 a o dva roky později by byl letoun operačně nasazen.

K tomu však nikdy nedošlo. V srpnu 1987 předložil tehdejší ministr zahraničních věcí a nynější prezident Šimon Peres vládě návrh zrušení projektu. Ten se setkal se značnou kritikou především z řad ministrů Likudu, kteří v té době s Ma’arachem (a řadou dalších stran) tvořili vládu národní jednoty. Kritizovali především ustupování americkému tlaku na úkor izraelských technologií a nezávislosti. Nejhlasitějším odpůrcem byl tehdejší ministr průmyslu, obchodu a práce Ariel Šaron. Většinou jediného hlasu nakonec izraelská vláda projekt Lavi zrušila 30. srpna 1987.

Zjednodušený nákres IAI Lavi

Zjednodušený nákres IAI Lavi

Důvodů byla řada. Na Izrael vyvíjely silný politický tlak především Spojené státy, které tak činily z pragmatického důvodu. IAI Lavi totiž byl přímým konkurentem amerických strojů F-16 Fighting Falcon a F/A-18 Hornet. Američané se též obávali, že by v případě budoucího exportu letounů mohlo dojít k předání amerických technologií třetím stranám. Z vnitrostátního hlediska šlo o ekonomickou krizi, v níž se Izrael v 80. letech nacházel. I s americkou pomocí by bylo pro izraelskou vládu mimořádně náročné projekt financovat a v případě její zastavení by se to stalo prakticky nemožné (vývoj a výroba IAI Lavi spotřebovávala takřka třetinu izraelského vojenského rozpočtu). Právě vysoké náklady na výrobu a vývoj, a do budoucna též pořizovací náklady, byly pověstným dalším hřebíkem do rakve tohoto projektu. Opozicí mu byla i řada představitelů armády a letectva a podle listu The Jerusalem Post navrhl izraelský Generální štáb několik měsíců před oficiálním zrušením projektu sám jeho zrušení a zakoupení amerických letounů F-16 Fighting Falcon. Uspořené finanční prostředky pak navrhoval investovat do vývoje různých zbraňových systémů.

Prototyp č.3 IAI Lavi

Prototyp č.3 IAI Lavi

V době ukončení projektu existovaly dva hotové prototypy, které za sebou měly více než 80 testovacích letů. Israel Aircraft Industries následně na vlastní náklady dokončil prototyp třetí. Zrušení projektu vyvolalo ve společnosti krizi a následnou reorganizaci. Samotný vývoj a výroba letounu však přispěl k získání řady cenných poznatků; včetně vývoje množství komponentů a subsystémů, které byly později využity u jiných izraelských letounů.

První prototyp byl později rozebrán a jeho části použity při výrobě třetího prototypu. Druhý prototyp je dnes vystaven v muzeu izraelského letectva na letecké základně Chacerim a i jeho části byly použity při výrobě třetího prototypu. Třetí prototyp sloužil jako technologický demonstrátor a dnes je umístěn v prostorách IAI na Ben Gurionově mezinárodním letišti. Draky čtvrtého a pátého prototypu byly roztaveny.

2 reakce na Před 24 lety byl zrušen projekt IAI Lavi

  • gugi napsal:

    Čistě hypoteticky: Kdyby někdy ze strany US hrozilo Izraeli zbrojní embargo (US: Izrael is ungrateful ally), bylo by možné „oprášit“ výrobu Lavi (i s komplení výrobou vlastního motoru) a odpovídal by takto revitalizovaný letoun ještě soudobým technicko – strategickým požadavkům?

  • Scooolie napsal:

    Oprášit by asi šlo ledacos, ale je to čtvrtstoletí starý projekt… Nehledě na to, že Lavi používal americké technologie, a kdyby hrozilo embargo, tak by se asi výjimky nedělaly. K tomu nutno přičíst, že oživení takového projektu trvá nějakou dobu… A vychází mi, že to reálné není.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Září 2011
Po Út St Čt So Ne
« Srp   Říj »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Archiv