Předseda turecké vlády Recep Tayyip Erdoğan vystupňuje blízkovýchodní napětí: zastavil obchodování s Izraelem a pohrozil útokem na Kypr, pokud dovolí společnosti Noble Energy provádět vrty na těžbu zemního plynu.
Erdogan, ignorující žádosti USA o uklidnění situace poté, kdy zpráva OSN konstatovala, že izraelská námořní blokáda Gazy je legální, varoval, že pošle více lodí hlídkovat do Středozemního moře a stále zvažuje návštěvu teroristy Hamasu ovládané Gazy.
Dva dny poté, kdy snížil diplomatické vztahy s Izraelem na úroveň 2. tajemníka velvyslanectví, turecký premiér prohlásil, že jeho země „zcela přerušuje“ vztahy s Izraelem v oblasti obranného průmyslu, vojenství i běžného obchodu.
Hrozba útoku na Kypr, o níž informuje portál Globes, se týká „Bloku 12“, kde americká společnost Noble Energy plánuje těžit zemní plyn. Území se nachází severně od izraelského ropného a plynového pole Leviathan, na které si ústy Hizballáhu (Alláhovy strany) činí nárok Libanon.
Turkey suspends trade ties with Israel – zpráva webu Globes o přerušení obchodu s Izraelem (anglicky)
Turkey threatens naval action if Cyprus drills – zpráva webu Globes o hrozbě Turecka vůči Kypru (anglicky)
Má se za to, že obě pole obsahují značné zásoby zemního plynu. Pole Leviathan je již nyní považováno za největší naleziště zemního plynu na světě za poslední roky.
Minulý týden turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bağış prohlásil, že těžba, která by měla podle plánu začít 1. října „je přesně tím důvodem, proč jsou v oblasti naše válečné lodě. Je to důvod, proč budujeme armádu a cvičíme naše vojáky. Je nelegální využívat vody, které jim nepatří.“
Turecko provedlo na Kypr invazi v roce 1974 a dodnes kontroluje více než třetinu ostrova, ačkoliv tureckou okupaci ani samozvanou tzv. Severokyperskou tureckou republiku mezinárodní společenství neuznává. Na turecké okupaci severu Kypru nezměnil nic ani vstup Kyperské republiky – jejíž vláda je uznávána za jediného zákonného představitele ostrova – v roce 2004 do Evropské unie.
Turecká armáda i nadále okupuje část Evropské unie a nyní vyhrožuje dalším vojenským útokem na členský stát EU.
Loni v prosinci bylo Turecko rozhořčeno uzavřením dohody mezi Kyprem a Izraelem, kterou obě země určily hranici svých mořských výlučných ekonomických zón.
Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).
Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb
Turci si přesně načasovali svoji agresivní politiku do doby, kdy se EU zmítá ve finančních nesnázích. Dobře kalkulují s nerozhodností a bezmocí EU. Proti Turkům jednoduše nejde praktikovat postup jako proti Libyi…. 😛
Nic se nejí tak horké jak se to uvaří a je třeba připomenout, že Turecko je členským státem NATO. Takže patrně dojde k upravení postojů.
Také si myslím že jde jen o velkohubý blábol, co dobře vypadá, co se týče arabského světa, na který Turecko v posledních dnech soustřeďuje svou propagandu. Nicméně se obávám, že to Kypřany zastraší.
Myslím, že to je jak říká Talmid. Na jednu stranu to je velkohubý křik, na stranu druhou to na Kypřany může zapůsobit. Ale hlavně by bylo vhodné zdvořile, ale rozhodně Turky upozornit, že – při vší úctě k Izraeli – Evropská unie je jiná váhová skupina a Kypr je její součástí.
Pokud by zahraniční služba EU v čele s paní Ashton fungovala jak má, tak zkoordinuje to, že zítra budou turečtí velvyslanci ve všech zemích EU a při EU předvoláni k převzetí ostrého protestu proti vyhrožování Unii a vyzváni, aby do 24 hodin podali oficiální vysvětlení slov onoho ministra.
Neumím si představit, že něco takového by si Turek troufl prohlásit na adresu Ruska nebo USA (odhlédněme od toho, že s nimi nemá námořní hranici). A dokud se EU nezačne k drzým státům na své hranici chovat jak je potřeba, budou si vyskakovat…
A já si myslím, že to je daleko serióznější než to vypadá 🙁
Mně se to celé nějak nechce líbit. Pokud Turci projevují diplomatickou iniciativu ohledně uzavření paktu s Egyptem (svojí prastarou mamlúckou zájmovou sférou), signalizuje to pomalé a nenápadně započetí jakési ofenzivní strategie proti Státu Izrael. Vypadá to strašidelně – skoro jako kdysi dávná epizoda sjednocení Egypta se Sýrií… Egypt společně s Tureckem proti nám … to už je fakticky těžká váha. 🙁
Turek se snaží stát hegemonem v celém regionu. Zatímco ještě nedávno se objímal s Assadem a Ahmadinežádem, dnes už je poučuje, jak se mají správně chovat ke svým lidem. Což o to, v lecčems má Turek pravdu. Podstatné ale je, že Turecko se začíná chovat jako jediná blízkovýchodní mocnost… A samozřejmě k získání přízně arabských a jiných muslimských mas jsou útoky na Izrael ideální. Cílem ovšem není samotný Izrael (což nevylučuje, že by mohl být tak nějak kolaterálně poškozován), ale turecká hegemonie na Blízkém východě.
Zatímco turecká armáda šla ve stopách sekulárního Atatürka a Turecka o velikosti, kterou on vybojoval, současná islámská vláda se vrací někam před rok 1918…
Nemlich tak mi to připadá – jako efektivně realizovaná nostalgie po starých dobrých otomanských dobách…. 🙁
Že by ve Vídni a v Jerušalajim za nějaký čas opět „frčely“ červené fezy…? 😉