Zatímco mnozí analytici v Izraeli považují dohodu izraelské vlády s Hamasem o podmínkách propuštění Gilada Šalita (Gilad Shalit) za ústupek terorismu a snahu usmířit vztahy Izraele a palestinských Arabů, odbornice na obrannou politiku Shoshana Bryen, píšící pro konzervativní časopis American Thinker ji vidí jako dobře promyšlený krok, jehož cílem je oceněním Hamasu potrestat Fatáh a připravit se na konec tzv. ‘mírového procesu’.
The Release of Gilad Shalit is The End of the ‚Peace Process‘ – článek na webu American Thinker (anglicky)
Shoshana Bryen vysvětluje, že načasování dohody souvisí se žádostí vůdce Fatáhu a současně předsedy Palestinské správy Mahmúda Abbáse (Mahmoud Abbas) o uznání Palestinského státu v Radě bezpečnosti OSN, a následně ještě provokativní žádostí o vstup do UNESCO – v době, kdy se ještě neskončila debata o otázce uznání palestinskoarabské státnosti v Radě bezpečnosti.
Toto porušení Dohod z Osla Izrael rozezlilo, píše, a přivedlo jej k rozhodnutí posílit soupeře Fatáhu Hamas tím, že s ním uzavře dohodu.
„Izraelská vláda uznává široce rozšířenou deziluzi veřejnosti z ‘mírového procesu’ a signalizuje jeho konec,” píše Shoshana Bryen. „Současně zbavuje Hamas rukojmí – pro případ, kdy se stane nevyhnutelným vypuknutí nepřátelství v důsledku pašování stále modernějších zbraní Hamasem do Gazy ze stále anarchističtějšího Sinaje. A pro případ, že Muslimské bratrstvo vyhraje volby v Egyptě, čímž Hamas získá nového spojence.“
„Připravte se na to, že Izraelci sednou a připraví se na obranu toho, co podle svého názoru musí bránit, přičemž nenechají rukojmí v rukou Hamasu,“ předpověděla. „Éra ochoty Izraele dělat ústupky ve jménu ‘mírového procesu’ skončila.“
Ve stejném periodiku ze stejného dne nám v závěru článku „The Gilad Shalit Dilemma“ Jerold S. Auerbach sděluje, že Rabbi Meir z Rothenburgu, uvězněný ve 13. stol., odmítl, aby za něj jeho přátelé složili astronomické výkupné 23 tisíc stříbrných marek, neboť by tím byli nepřátelé povzbuzeni k uvězňování dalších rabínů. Zemřel ve vězení o sedm let později.
Jinak řečeno: pan Auerbach naznačuje, že by bylo možná od seržanta Šalita šlechetné, kdyby očekávaný swap výslovně odmítl s poukazem, že tím Izrael do budoucna signalizuje ústupnost před terorismem. Od teď mu po vzoru rabi Meira by mu ostatně zbyly ještě 2 roky života…. 🙁
http://www.americanthinker.com/2011/10/the_gilad_shalit_dilemma.html
Od Šošany Bryanové jde o poměrně svěží a důvodnou úvahu. Úvahu tak inteligentní, že bych (být jí) snad trochu počkal – minimálně do středy – až se konečně uvidí. Skoro se chvěji obavami, zda tento článek nečte někdo z Hamasu. Napadá mne něco o „slepičí p….“ 🙁
Co si budeme nalhávat – Hamas velmi pravděpodobně nečte ani American Thinker ani Eretz.cz. Takže cena za „slepičí p……“ leží na straně Arutz 7…
Paradoxně Izrael na výměně Gilada Šalita za propuštění tisíce vězňů vydělá, resp. ušetří. Náklady na 1 vězně a den jsou v Česku kolem 1000 Kč, tzn. pro tisíc vězňů za rok to je 350 mil. Kč. Divím se ale, že propouští i vrahy odsouzené na doživotí …