… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




SUKOT – Svátek stánků neboli Svátek pod zelenou – סוכות 5.00/5 (100.00%) 1 ohodnocení

pět agorot

Mince 5 agorot, které vzhledem k inflaci nejsou od 1.1.2008 již v oběhu. Pro tuto minci sloužila jako předloha mince z doby prvního povstání proti Římu. Na minci je lulav mezi dvěma etrogy. Nad lulavem je starohebrejským písmem nápis " šnat arbaa " tj. rok 69 o.l. , čtvrtý rok protiřímského povstání.

Zítra večer, 12. října zahájíme náš sedmidenní svátek Sukot, který trvá do středečního večera 19. října.

V Tóře (Lv 23,42-3) se uvádí:

Sedm dní budete bydlet ve stáncích; všichni domorodci v Izraeli budou bydlet ve stáncích, aby všechna vaše pokolení věděla, že jsem přechovával Izraelce ve stáncích, když jsem je vyvedl z egyptské země.

Stánekסוכה nám má po sedm dní sloužit jako dočasný dům, dočasný byt. Po sedm dní v suce jíme, spíme a učíme se Tóru. Když jsme denně v suce, tak po sedm dní prožíváme to, co naši otcové prožívali po čtyřicet let na Sinajské poušti poté, kdy vyšli z Egypta. Sedmidenní pobyt ve stáncích má pro nás a pro naše děti také velmi důležitý výchovný moment. Opouštíme komfort našeho bytu (vily), nemáme tam ani air condition, ani tekoucí vodu a ani pohodlnou pohovku či křeslo. Nyní sedm dní musíme vystačit s minimem. To nás a naše děti učí, že ne vše je v životě samozřejmé, že se člověk mnohdy musí až velmi uskrovnit. Člověk je povinnen si vzpomenout i na období, kdy žil v bídě. Zvláště tehdy, když člověk zbohatl a nic mu nechybí, musí si vzpomenout na dobu, kdy žil v bídě. Takto charakterizuje význam suky židovský filozof Fílón Alexandrijský (asi 20 př.o.l. – 50 o.l.). Člověk může být milionářem, vlastnit řadu nemovitostí, ale pokud jej stihne těžká nemoc nebo v jeho zemi se rozpoutá zničující válečná vřava, majetek mu není nic platný. Proto také náš stánek nazýváme stánkem míruסוכת שלום. Tak si uvědomíme, co jsou pro člověka opravdové priority a také skutečnost, že židovský národ vždy směřoval k míru.

Stánek je přístřešek, který nekryje střecha z pevného (např. dřevěná deska) či neprodyšného (např. igelitová fólie) materiálu, ale je pokryt buď větvemi nebo palmovými listy, ale může být pokryt i rákosovou dekou. Tato „střecha“ stánku se nazývá schachסכך. Pouze takový schach je halachicky správný, který v případě, že prší, propouští déšť do suky a můžeme skrz něj pozorovat v noci hvězdy.

Stánek musíme stavět pod odkrytým nebem, taková suka je z hlediska halachy kašer. Tedy nelze stavět suku například na balkóně, pokud nad ním je další balkón. Z tohoto důvodu také nestavíme suku pod stromem, jehož větve tak zastiňují odkryté nebe.

Svátek Sukot se řádí k poslednímu ze tří poutnických svátků – šaloš regalim – שלש רגלים (Pesach, Šavuot, Sukot), kdy v dobách existence jeruzalémského Chrámu putovali muži do Svatého Města, aby tam přinesli Tórou předepsané oběti.

Dále v Tóře (Dt 16,13-14) čteme:

Slavnost stánků budeš slavit po sedm dní, až shromáždíš úrodu ze svého humna a lisu. Při své slavnosti se budeš radovat ty, i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně, lévijec i bezdomovec, sirotek a vdova, kteří žijí v tvých branách.

Tato slova nám připomínají významný aspekt svátku – aspekt sociální. Nejen ty a tvá rodina se budou o svátku radovat a dopřávat si hojnosti jídla a pití, t.j. budou užívat plodů své práce, kterým Hospodin požehnal.

Ne náhodou na konci verše Tóra připomíná všechny ty, kteří žijí na nejnižší příčce sociálního žebříčku a tudíž jsou nejzranitelnějšími členy společnosti. Proto klade důraz na to, že i oni se mají o svátku radovat, tudíž má jim být poskytnut důvod k radosti. Máme jim stědře otevřít naši dlaň a dát jim část z toho, co jsme vypěstovali (získali), neboť to není pouze výsledek naší práce, ale i Božího požehnání, kterého se nám během uplynulého roku dostalo.

Tradičně každý večer zveme do našich stánků vzácné nebeské hosty, tzv. ušpizin – אושפיזין, kterými jsou postupně, počínaje prvním svátečním večerem (12. října),

Abraham, Jicchak, Jákob, Josef, Moše, Áron a David.

O svátku také používáme při raních bohoslužbách (kromě šabatu) čtyři druhy rostlinארבעת המינים, z nichž tři jsou svázány do jednoho svazku („kytice“). Tato micva pochází z Lv 23,40. Běžně tento svazek nazýváme lulavem.

Jedná se lulav – לולב, což je ještě nerozvitý list datlové palmy, tři myrtové větvičky הדס, dvě větvičky říční vrby – ערבה a jako čtvrtý a samostatný druh cedrát (citrus medica) – אתרוג.

Naši učenci v midraši Vajikra Rabba 30:12 nám objasnili význam těchto čtyř druhů rostlin, které symbolizují celý židovský národ.

Lulav – (plody datlové palmy) mají vynikající chuť, ale nevydávají žádnou vůni. Mezi syny Izraele jsou vynikající znalci Tóry, ale neplní její přikázání – micvot.

Hadas – myrta má vynikající vůni, ale žádnou chuť. Mezi syny Izraele jsou lidé, kteří plní přikázání Tóry, ale nejsou velkými učenci.

Arava – vrba nemá ani vůni a ani chuť. Mezi syny Izraele jsou lidé, kteří neznají Tóru a ani neplní její přikázání.

Etrog – cedrát krásně voní a má výbornou chuť. Mezi syny Izraele jsou lidé, kteří jsou vynikajícími znalci Tóry a plní její přikázání.

Při bohoslužbách svazek tří rostlin – lulav – držíme v pravé ruce a v levé, v těsné blízkosti lulavu, držíme etrog. Při vší různosti, toto symbolizuje jednotu a nedělitelnost židovského národa.

Všem čtenářům a příznivcům eretz.cz přeji CHAG SAMEACH!

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Říjen 2011
Po Út St Čt So Ne
« Zář   Lis »
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  
Archiv