Parašat Vajigaš (Gn 44,18 – 47,31)

Gn 44,31
והיה כראותו כי אין הנער ומת – Jakmile spatří, že chlapec s námi není, umře.
Může se stát, když řekneme plnou pravdu, že totiž Benjamín ukradl Josefův pohár, tak otec překoná svůj žal a  pochopí oprávněnost trestu. Vždyť otec je spravedlivý a ctící pravdu. Může se však stát, že nebudeme mít ani příležitost vše otci vysvětlit, neboť když nás uvidí, že se vracíme bez Benjamína – „Jakmile spatří, že chlapec není s námi“ – okamžitě zemře od převelikého žalu, aniž budeme mít možnost mu vše říci a objasnit.

(podle díla Ohel Jakob, Jakoba ben Wolfa Kranze, přezdívaného „Magid z Dubna“, 1740-1804)

Gn 44,34
כי איך אעלה אל אבי והנער איננו אתי – Jak bych mohl k svému otci přijít, kdyby chlapec nebyl se mnou.
Každý Žid by si měl říci: „Jak mohu předstoupit před nebeského Otce a dny mého mládí nebudou se mnou?“ Je nutné velmi pečlivě střežit naše mladá léta, abychom je zbytečně nepromarnili zabývajíce se prázdnými věcmi.
Tato slova si musí říci každý židovský otec: „Jak mohu předstoupit před nebeského Otce a moje zásluhy o výchovu dětí nebudou se mnou, protože jsem jim od útlého dětství nevštěpoval lásku k Tóře a nevychovával je v duchu židovství.