… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

GAZA – Po přechodu vlny revolučních změn na Blízkém východě zaznamenávají síly politického islámu jedno volební vítězství za druhým. Zatímco se Západ vyrovnává s rychlým vzestupem umírněných islamistů v Tunisku, Maroku a Egyptě, dostává se do popředí otázka role Hamásu na palestinských územích. Podepsání nové dohody o jednotě mezi Hamásem a sekulární stranou Fatáh palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse počátkem února zintenzivnilo bezprecedentní boj uvnitř Hamásu o jeho budoucí směřování coby islamistického hnutí. Reakce Západu by mohla velmi snadno ovlivnit výsledek tohoto boje.

Jak ukázaly události posledních týdnů, dny téměř úplné izolace Hamásu na Blízkém východě jsou sečteny. Většina západních vlád ho sice stále považuje za teroristickou organizaci, avšak v hlavních městech arabských států musela politická embarga ustoupit snahám o zapojení. V prosinci loňského roku zahájil Ismaíl Haníja, předseda Hamásem vedené Palestinské samosprávy v Gaze, turné po státech Středozemního moře, které zahrnovalo i zastávky v Tunisu, Káhiře a Istanbulu. V polovině února se mu dostalo vřelého přijetí i v Kataru, Bahrajnu a Íránu.

Tato politická vstřícnost však nevyšla výlučně z Gazy. V lednu zahájil vlastní diplomatickou iniciativu také Chálid Mašál, předseda damašského politbyra Hamásu, a byl hostem jordánského krále Abdalláha – šlo o první podobnou návštěvu za více než deset let. V únoru korunoval Mašál toto úsilí v Kataru podepsáním nové dohody o jednotě s Fatáhem, která podřizuje obě palestinská hnutí přechodné vládě pod Abbásovým vedením.

Od té doby neshody uvnitř Hamásu eskalují a vedení tohoto hnutí v diaspoře se ocitá ve sporu s Hamásem vedenou administrativou v Gaze, která dohodu o jednotě otevřeně odmítla. Do jisté míry je toto napětí bezpochyby způsobeno osobními ambicemi, avšak v jeho jádru se ukrývá zásadní střet o charakter Hamásu.

Haníja, jenž reprezentuje konzervativní křídlo vedení Hamásu v Gaze, se snaží ze změn v regionu vytěžit. Jeho dlouho bojkotovaná vláda dostala díky změně režimu v Egyptě a otevření hranice s Gazou záchranný kruh. Pozoruhodné je, že Haníjovo nedávné diplomatické turné nepřineslo jen symbolické uznání Hamásu, ale i podporu jeho nekompromisnímu postoji vůči Izraeli. Haníja nevynechal jedinou příležitost kritizovat „marná“ mírová jednání a v Teheránu se zavázal, že „odpor“ Hamásu bude pokračovat, „dokud nebude celé palestinské území osvobozeno“.

Netřeba příliš vysvětlovat, co to znamená. Dalším výmluvným krokem byl nedávný Haníjův návrh, aby se Hamás spojil s hnutím Palestinský islámský džihád, které dál útočí na izraelské civilisty raketami odpalovanými z Gazy.

Naopak Mašál začal reprezentovat síly pro změny. Loni v květnu podepsal s Fatáhem v Káhiře úvodní dohodu o usmíření, která vyslala Hamás do vlády palestinské jednoty, vyzvala k zastavení násilí a akceptovala představu palestinského státu v hranicích z roku 1967. Mašál rovněž nabídl Abbásovi roční mandát k jednáním s Izraelem a na rozdíl od Haníji podpořil nedávné izraelsko-palestinské „přípravné rozhovory“ v Jordánsku.

Jeden z důvodů Mašálova obratu lze nalézt v pokračujícím lidovém povstání v Sýrii proti prezidentu Bašáru Asadovi. Vůdce sunnitského Hamásu nemůže nadále podporovat svého syrského hostitele, který drtí sunnity ovládanou opozici. Mašál se tedy pokusil spojit síly s Fatáhem a snaží se přesunout sídlo diaspory Hamásu z Damašku – je to významný symbol jeho úsilí o obrodu.

Mašálovo odmítnutí podpořit Asada ho však nepřinutilo pouze k přesunu. Vyvolalo také hněv syrského spojence Íránu, který reagoval snížením finanční podpory Hamásu – čímž Mašálovi odepřel klíčový zdroj vlivu uvnitř tohoto hnutí. Mašálovo rozhodnutí tak v podstatě ukončilo jeho vazby na dva nejvýznamnější spojence, což nejen oslabilo jeho pozici, ale zvýšilo i jeho ochotu zaujímat politicky umírněné postoje.

Napětí dramaticky vzrostlo ve chvíli, kdy Mašál podepsal dohodu o jednotě s Fatáhem, přičemž předtím zveřejnil svůj záměr rezignovat z funkce šéfa politbyra. Toto oznámení možná bylo politickým vyděračstvím s cílem srovnat Gazu „do latě“, ale zároveň zdůraznilo Mašálovu víru ve vlastní popularitu, kterou poté stvrdily projevy podpory zevnitř i vně politbyra, aby zůstal v čele.

Mašál teď má více možností. Může se znovu vynořit jako předseda nově založené palestinské větve Muslimského bratrstva nebo jako vůdce nové islamistické politické strany pod deštníkem Organizace pro osvobození Palestiny. Takové splynutí Hamásu se zavedenými palestinskými politickými organizacemi by znamenalo formální přijetí řešení založeného na existenci dvou států Hamásem a bylo by významným krokem v transformaci tohoto hnutí.

Přeje-li si Západ využít příležitosti k ovlivnění budoucího směřování Hamásu, musí upravit svou neúspěšnou politiku všeobecného odmítání. Stejně jako v Egyptě, Maroku a Tunisku musí být také na palestinských územích umírnění islamisté zapojování do dění coby legitimní politická síla. Lídři jako Mašál, kteří vyjadřují připravenost opustit spojenectví se Sýrií a Íránem a akceptovat řešení na bázi dvou států s Izraelem, by se neměli bojkotovat, nýbrž podporovat. To znamená také podpořit současné úsilí o vytvoření prozatímní palestinské úřednické vlády, jak to stanovuje dohoda z Kataru.

Takový přístup bude leckdy náročný. Hamás se bezpochyby projeví jako složitý partner. Spojené státy, evropské vlády a Izrael by však měli využít příležitosti, zapojit umírněné členy Hamásu do dění a otestovat jejich pružnost. Současný přístup Západu k novému Blízkému východu pouze posílí zastánce tvrdé linie v Gaze i jinde.

Michael Bröning je ředitelem Friedrich-Ebert-Stiftung v Jeruzalémě, politické nadace přidružené k německé opoziční Sociálnědemokratické straně, a autorem knihy The Politics of Change in Palestine (Politika změny v Palestině).

Copyright: Project Syndicate, 2012.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

Přetištěno s laskavým souhlasem Project Syndicate, kde článek vyšel pod názvem Hamás se probouzí z izolace.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Únor 2012
Po Út St Čt So Ne
« Led   Bře »
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
272829  
Archiv