Ve druhé knize Mojžíšově jsou tři hlavní témata: 1. Východ z Egypta (מצרים יציאת), 2. Darování Tóry na hoře Sinaj (מעמד הר סיני) a 3. Zhotovení příbytku se všemi jeho náležitostmi (המשכן עשיית).
Ex 25,8
Ať mi udělají svatyni a já budu bydlit uprostřed nich – ועשו לי מקדש ושכנתי בתוכם
Naši učitelé říkali, že všude, kde je minjan (deset dospělých mužů) bohabojných, nad ním se rozprostírá Boží imanence – שכינה. Zde Hospodin neříká „משכן לי ועשו – ať mi udělají příbytek“, ale hovoří o svatyni – מקדש. Zde jsou Hospodinova slova jakoby vyřčena do budoucnosti, kdy bude postavena svatyně – Chrám na místě, které si Bůh zvolí, v Jeruzalémě. Chrámu se říkalo též Dům Boží ( ל-א בית), avšak Chrám není jediným místem, kde se rozprostírá velebnost Boží. Bůh bydlí uprostřed synů Izraele, tak jak je výše psáno: „בתוכם ושכנתי“. Hovoříme nejen prvním a druhém Chrámu, ale i o třetím, který bude vystavěn v době příchodu Mesiáše a bude trvat věčně.
Dnes, kdy Chrám nestojí, ho do určité míry jako místo společných modliteb nahrazují synagógy, kterým říkáme מעט מקדש – malá svatyně, malý chrám. Také tam se nachází Boží imanence. Kromě toho je Hospodin přítomen v nás, v našich srdcích, neboť je psáno: „já budu bydlit uprostřed nich“. Pro každou židovskou rodinu by měl být její příbytek i takovým malým chrámem – malou svatyní. Ne nadarmo říkali naši učitelé: „איש ואשה זכו – שכינה שרוייה ביניהם – Muž a žena byli hodni vzájemné úcty, Boží imanence je mezi nimi. Nebyl-li však manželský pár hoden vzájemné úcty, není též mezi nimi Boží imanence a naopak se mezi nimi rozhoří oheň – אש. Proč tomu tak je? V obou slovech „muž – איש“ a „žena – אשה“ vystupují společně dvě písmena „alef“ a „šin“, což dohromady nám dává slovo „אש – oheň“. Rozdíl tvoří písmena „jud“ a „hej“, která dohromady dávají slovo „י – ה“, což je jedno z Božích jmen. Pokud mezi manželi nepanuje porozumění, vzájemná náklonnost, úcta a tolerance, je připravena půda pro ničivý všespalující požár. Naopak, harmonické manželství založené na vzájemné úctě a lásce je to, čeho si od nás Bůh žádá a my musíme vynaložit úsilí, abychom jeho přání splnili.
Vážení čtenáři, omlouváme se za zdržení se zveřejněním aktuální paraši, k němuž došlo v důsledku technické závady na komunikaci v rámci redakce.