… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

Nejvyšší soud Izraele

Nejvyšší soud Izraele

Tříčlenný senát izraelského Nejvyššího soudu (בית המשפט העליון) dnes zklamal židovskou pravici, když odmítl kompromisní dohodu mezi vládou a obyvateli obce Migron (מגרון) a stanovil vládě nově lhůtu k vysídlení obyvatel do 1. srpna.

„Nyní mají žalobci právo uživat si plody rozhodnutí. Mají právo sledovat ukončení existující porušení svých práv. Je také třeba, aby byl cítit veřejný zájem na vynucování zákona, vláda zákona a respekt k zákonu,“ uvedl senát vedený předsedou soudu Ašerem Grunisem (Asher Grunis), jehož členy dále byla soudkyně Miriam Naor a soudce Salim Džubran (Salim Jubran).

Soudci uvedli, že kompromis s obyvateli Migronu nemůže být na účet žalobců. „Je třeba připomenout, že jsme si přáli, aby se obyvatelé Migronu ‚probrali‘ a dobrovolně akceptovali svoji povinnnost nebýt vnímáni jako porušovatelé zákona. Dnes toto přání opakujeme,“ uvedli soudci.

„Povinnost vykonat rozsudek není otázkou volby,“ pokračovali soudci. „Je to zásadní součást vlády zákona, které jsme všichni podřízení v rámci hodnot izraelského státu jakožto státu židovského a demokratického.“

Migron byl postaven s vládní pomocí na půdě, jejíž vlastnictví je nejasné s výjimkou toho, že se nejedná o půdu státní. Krajně levicové hnutí Mír nyní (Šalom Achšav, Peace Now) podalo k Nejvyššímu soudu žalobu, jejímž cílem bylo zničení obce. Otázka, komu půda patří nebyla Nejvyšším soudem rozhodnuta, protože o vlastnictví půdy rozhodují v Izraeli výlučně městské soudy. Zdálo se nicméně, že část sporné půdy byla jordánským krále Husajnem dána Jordáncům, kteří na ni nikdy nevznesli nárok. Jordánsko v letech 1949 až 1967 okupovalo Judeu a Samaří.

Izraelský Nejvyšší soud nicméně v případě žaloby Míru ihned vydal precedenční rozhodnutí, že není nutné, aby se likvidace židovské obce domáhal vlastník půdy, na níž stojí, k rozhodnutí o nezákonnosti její existence postačuje to, že obce nestojí na půdě, která prokazatelně patří majiteli, který s existencí obce souhlasí, anebo státu. Soud nařídil, aby obec byla do konce letošního března zbořena a její obyvatelé vysídlení.

Ministr bez portfeje Beny Begin ze strany Likud po dlouhých jednáních dosáhl s obyvateli kompromisu, že se přestěhují na nedalekou půdu, která je nepochybně státní. Obyvatelé by v obci měli právo zůstat, dokud pro ně nebude zajištěno alternativní bydlení. Soud nyní tuto možnost dohody odmítl s tím, že je nutné dodržet rozhodnutí a obec zbořit a obyvatele vysídlit. Lhůtu pouze posunul o 4 měsíce.

sc


Článek je vychází z informací zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku High Court Rejects Migron Deal.

11 reakcí na Izraelský Nejvyšší soud odmítl dohodu o přesunu obce Migron

  • Tomáš Kolský napsal:

    Takhle to vypadá, když se stát rozhodne vzdát se u soudu svých práv. Celé soudní rozhodnutí spočívá na počátečním nijak zvlášť neodůvodněném rozhodnutí poradce vlády pro právní otázky, že se Migrón zbourá. To byl výchozí bod. Stát přistoupil na stanovisko hnutí Šalom achšav, které použilo arabské vlastníky půdy v okolí Migrónu k rozhodnutí o zbourání Migrónu samotného.
    Šalom achšav ovšem vůbec nejde o ty konkrétní arabské vlastníky – ti jsou z jejich hlediska pouze instrumentem ke zbourání Migrónu. Proto také nikdy nedošlo na jednání o meritu věci, totiž o tom, komu která půda vlastně patří. Pokud by šlo o obdělávání soukromé půdy, bylo by toho možné dosáhnout již dávno, není totiž nutné k tomu nic bourat.
    Místo toho ovšem Šalom achšav využívá právních smyček a lobbingu ve státní správě, kterými chce dosáhnout jediného: Jde mu o zbourání Migrónu, protože Migrón je doložené sídlo krále Šaula a tím pádem i symbol židovského osídlení v Samaří.

  • gugi napsal:

    Z toho, co bylo ve věci již řečeno vyplývá, že předmětná půda není ani arabská, ani státní – nikdo neprokázal opak. Čili otázka vlastnictví této půdy soudem probírána a zkoumána byla. Z kompromisní (avšak soudem zrušené) dohody vyplývá, že vláda (resp. stát) na situaci nerezignovala a dohodla přesun o kus dál s tím, že předmětná půda zůstane židovská, byť nezastavěná. Soud však na tuto plichtu nepřistoupil, což je sice velmi neblahé, smutné a téměř flagelantské gesto, leč patrně právně odůvodněné. Možná se to zdá nepodstatné, ale mne by v současné chvíli zajímalo, zda alespoň to místo zůstane židovské, když už tam nikdo nebude smět nic postavit. Co by se však např. stalo, kdyby na základě rychlého (ve lhůtě 4 měsíců stihnutého) geologického průzkumu, bylo objeveno ložisko nějaké důležité, strategické suroviny ? 😉

    • Tomáš Kolský napsal:

      Otázka vlastnictví půdy byla u místního soudu v Jeruzalémě, kde ovšem Šalom achšav nakonec žalobu stáhla, a to přesto, že musela zaplatit odškodnění státu.

  • Scooolie napsal:

    Gugi: Nevím, na jakém právním základě rozhodoval izraelský Nejvyšší soud, ale dovoluji si nabídnout analogii s Českou republikou:

    1) ten, kdo tvrdí, že na jeho pozemku bez jeho souhlasu nebo jiného právního důvodu někdo postavil stavbu/stavby se může domáhat jejich odstranění civilní žalobou – musí při tom samozřejmě prokázat, že je vlastníkem

    2) ten, kdo tvrdí, že bez stavebního povolení někdo postavil stavbu/stavby na nějakém pozemku, může v rámci správního (stavebního) řízení žádat, aby stát (stavební úřad), nařídil jejich odstranění – nemusí prokazovat nic, je starostí vlastníka stavby, aby on v rámci řízení o odstranění stavby prokázal, že pokud nemá stavební povolení, má aspoň souhlas vlastníka pozemku ke stavění – a tedy stavbu lze dodatečně legalizovat udělením dodatečného st. povolení. Pokud vlastník stavby takový souhlas neprokáže, stavba nevyhnutelně směřuje ke zboření…

    Opravdu nevím, jaká je právní úprava v Izraeli, ale podle toho, že NS rozhodoval bez toho, aby se najisto postavilo, kdo je vlastníkem pozemků v Migron, tak mám pocit, že se jednalo o obdobu nějakého řízení ad 2).

    A tím se dostávám k souhlasu s tím, co napsal Tomáš Kolský – stačilo, aby Stát Izrael zahájil řízení o zabavení půdy, která nemá vlastníka (opuštěné půdy) na základě stále platných osmanských zákonů… Buď by se vlastník rychle přihlásil (ale to by musel vlastnictví prokázat) anebo by půda připadla státu a Migron mohl zůstat stát… Takže za zbořením Migronu je skutečně neochota státu nechat Migron stát. Levicoví extrémisté jen sehráli roli užitečných blbců…

  • gugi napsal:

    Zřejmě je tu něco, co z židovského práva ještě neznám.
    Domněnka, že by Stát Izrael neusiloval o osídlování svého území v duchu tradic, stojících u jeho zrodu, je nedůvodná. Na druhou stranu pochopte nuanci: ta půda má vlastníka, jen se neví kdo jím je, což není totéž jako půda, která NEMÁ vlastníka. Není to „hefker“. A to je moment, v kterém se projevuje úzkost Nejvyššího soudu nad eventualitou, že by třeba někdo vlastnický nárok v budoucnu prokázal a pak by se řeklo, že Stát Izrael je na té půdě PROTIPRÁVNĚ! Proto NS stačí skutečnost, že ta půda jistě státní není a nechce podstupovat riziko diskreditace izralského právního systému pozdějším eventuálním osočením z nespravedlnosti. Zřejmě proto si také dosud nikdo nedovolil vyvolat řízení o zabavení předmětné půdy.

    Můžete mi věřit, že jsem fanatický příznivec osídlování, ale tento proces musí být zároveň i „fest v kramflekách“.

    Mně osobně by stačil pocit, že nad námi je někdo, kdo ví, že ta půda není naše, a mohl by se nasr…. (resp. nepožehnat nám), kdybychom se jí chopili. Takhle je to také možno chápat…. 😉

  • Scooolie napsal:

    Gugi: 1) Nejedná se o židovské právo (tj. halachu), ale o právo Státu Izrael – které velmi často vytvářejí lidé značně sekulární, kteří halachu neznají nebo přímo odmítají.

    2) Domněnka, že někteří představitelé Státu Izrael neusilují o osidlování Judeje a Samaří, je velmi důvodná. Stačí se podívat (jen tak na úvod) na program parlamentních stran – které z nich a s kolika poslanci se výslovně hlásí k osidlování Země izraelské a které a s kolika poslanci to naopak výslovně odmítají? Spravuje-li Ješu armáda, jaký má názor na osidlování ministr obrany, léta funkcionář, ba předseda, Avody? Jaký názor má premiér, který sám výslovně připouští vznik Palestinského státu?

    3) Podle otomanského práva, které platilo za Mandátu a platí dodnes, může stát prohlásit za státní tu půdu, která nemá známého vlastníka, resp. kterou vlastník opustil. Stát Izrael v minulosti toto právo využíval. V případě Migronu tak však neučinil.

    • Talmid napsal:

      Půda o kterou se vlastník nepřihlásil po víc jak deset let propadá státu. Takhle jsem se to nějak učil ve škole. Není tedy pražádný důvod, pro hledání vlastníka a bourání obce. Nehledě na to že zcela všechna ta půda bez tak náleží potomkům původních vlastníků: Židům. Majetková práva Arabů jsou zachována čistě z dobré vůle a civilizovaného vnímání řešení problémů. Mohli jsme je všechny vyhnat už po 67 a nikdo by s tím nemohl nic dělat a bylo po konfliktu. Howk!

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Březen 2012
Po Út St Čt So Ne
« Úno   Dub »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv