… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Mírně objektivní exkurz do pražských košer restaurací (část první, Dinitz) 5.00/5 (100.00%) 4 ohodnocení

košer kuchyněGastronomie se v současnosti těší velké popularitě a proto ani portál eretz.cz nemůže zůstat pozadu a na módní vlně se nenést a nepřispět svou trochou do mlýna.

Kašrut je v judaismu věc velmi důležitá a složitá, a proto dovolte problematiku kašrutu, tedy způsobilosti potravin k požívání podle pravidel židovského zákona, v jednotlivých restauracích neposuzovat, protože každý má odlišné, subjektivní názory, co je ještě košer a co již ne, podložené někdy halachou, jindy zase sympatii anebo antipatii k tomu či jinému rabínovi odpovědnému za kašrut či provozovateli restaurace.

V Praze jsou dvě košer restaurace pod dozorem vrchního pražského rabinátu, jedna pod dozorem rabína Chabadu a jedna, která má vlastní certifikát garantovaný rabínem, který získal autorizaci v Jeruzalémě. Garantem kašrutu je vždy rabín, který je podepsán na hechšeru – tedy certifikátu, který potvrzuje, že restaurace, či výrobek je košer. Pokud by snad došlo k nějakému problému v kašrutu, potom je odpovědnost na rabínovi, který se na hechšer (potvrzení o kašrutu) podepsal. On je odpovědným garantem nejen za sebe, ale i za pracovníky, kteří jídlo připravují a jeho jménem provádějí dozor – hašgachu. Z Izraele znám případy, kdy rabín neváhá v pozdních nočních anebo časných ranních hodinách provést neočekávanou kontrolu v provozech, které jsou pod jeho dozorem, aby zkontroloval, zda výroba anebo jatka i v tak neobvyklém čase fungují podle pravidel, která na základě halachy stanovil. Jsem přesvědčená, že i v Praze rabíni přicházejí do restaurací, aniž by o tom dopředu uvědomili své podřízené rituální dozorce – mašgiachy anebo majitele či pracovníky restaurace.

Abych někoho neupřednostnila anebo nepoškodila, rozhodla jsem se popsat restaurace podle abecedního pořádku jejich názvů – restaurace se jmenují Dinitz, King Solomon, Shalom a Shelanu. Všechny se nacházejí v prostoru bývalého židovského města v samém historickém centru Starého Města. Z toho plyne, že se orientují na turisty, kteří do Prahy přijíždějí za památkami. Jedině restaurace Shalom anebo chcete-li Šalom sídlí v židovské radnici a slouží převážně členům a pracovníkům židovské obce, jak tomu bylo i po dlouhá desetiletí minulého století.  Ale začněme popořádku.

Restaurace Dinitz

Dinitz logoRestaurace Dinitz  působí v Praze několik málo let. Jídelníček do jisté míry kopíruje izraelskou kuchyni, tak jak se ustálila po desetiletí existence státu. V podstatě je její jídelníček docela jednoduchý a kdo si potrpí na to jíst na cestách jako doma, tomu do určité míry splní jeho představu. I když v Izraeli by za stejné menu zaplatil nesrovnatelně méně, ovšem v Praze se jedná tak trochu o exotiku, a to něco stojí.

V restauraci jsem pobývala několikrát, zejména po zahájení provozu jsem v ní jedla různá masitá jídla, která nebyla špatná ani tragická, jak to popsal redaktor Reflexu. Co bylo vždy slabší, je obsluha, která není profesionální a odpovídá obsluze v izraelských bistrech, kde prostě pracuje, kdo zrovna může, ať už z rodiny majitele anebo studenti, kteří si chtějí přivydělat. V restauraci, která cenově stojí  vysoko nad průměrem by méně koloritu a více profesionality bylo na místě. Restaurace je rozdělená do dvou částí, ve vstupní části je několik stolů a silný odér z kuchyně. Zařízení je původní a již trochu omšelé, což spolu s vůněmi a zvuky kuchyně opravdu není úplně to pravé. V zadní místnosti je situace trochu jiná, není tam tolik cítit kuchyň a zařízení není tolik zničené.

Poté, kdy jsem v restauraci více než rok nebyla, překvapilo mě, že jídelníček se po celou dobu nezměnil. Rozhodla jsem se tedy objednat si při své návštěvě minulou neděli jídlo bezmasé. Moje volba byla velmi prostá, zeleninová polévka a těstoviny s lososem. S polévkou jsem měla smůlu, byla přesolená, což uznal i personál a nabídl mi, jestli ji nechci rozředit, což jsem tedy nechtěla. Překvapilo mě, že k polévce v ceně 98 Kč mi nebyl nabídnut chléb. Ke cti restaurace budiž uvedeno, že mi polévka nebyla účtována. Jako druhý chod jsem zvolila pastu s lososem . Tuto část jsem vyfotografovala a mám ten dojem, že srovnání cena a kvalita nebylo tak úplně ve prospěch kvality. Nebylo to vysloveně špatné, ale ani dobré. U vedlejšího stolu si mladý pár dal izraelské sampler menu, musím říct, že vypadalo lépe, než moje těstoviny, které vizuálně tak trochu připomínaly jídlo ve školní jídelně.

Dinitz

Dinitz (kliknutím lze obrázek zvětšit v novém okně)

Toalety v restauraci jsou v pořádku podle evropského standardu.

Kdyby se majitel restaurace rozhodl rozdělit ji na dvě části, tedy přední – polední, kde by ceny odpovídaly tomu, jak restaurace vypadá a co je podáváno, a zadní večerní, kde by snad bylo možné nasadit ony vysoké ceny, pak by asi restaurace byla plnější a oblíbenější. Restaurace je podle pravidel kašrutu pouze masitá, to znamená, že v ní vůbec nenajdeme mléko ani mléčné výrobky. Celkový dojem je ale smíšený. Pokud přijedete jednou za čas a chcete se najíst košer a s iluzí izraelské restaurace , je to to správné místo.

Zítra si povíme něco málo o dalších košer restauracích bývalé páté čtvrti, tedy Josefova.

2 reakce na Mírně objektivní exkurz do pražských košer restaurací (část první, Dinitz)

  • gugi napsal:

    Napjatě sleduji… 🙂
    Doporučuji odložit „mírnost“ a přitvrdit „objektivitu“. 😀
    Konečně někdo, kdo „nestřílí přes kopec“, nýbrž zblízka … 🙂

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Březen 2012
Po Út St Čt So Ne
« Úno   Dub »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv