zleva: Šafík, Sabahi, Músa, Abul Futúh, Morsy
V Egyptě včera druhým dnem hlasování skončilo první kolo voleb, v nichž se o post prezidenta země ucházelo 13 kandidátů, z toho 5 s nadějí na úspěch. Neoficiální výsledky mohou být známé už zítra, oficiální oznámení ale nelze čekat dříve než v úterý.
Muslimské bratrstvo oznámilo, že podle průzkumů při odchodu z volebních místností vede jeho kandidát Mohamed Morsy. Pořadí na dalších místech je nejisté, když průzkumy na něj umisťují Ahmeda Šafíka (Ahmed Shafiq), Chamdína Sabahiho (Hamdeen Sabahi), případně Amra Músu (Amr Moussa).
Pokud žádný z kandidátů nezíská více než polovinu hlasů, což se neočekává, bude se druhé kolo voleb, jehož se účastní dva nejúspěšnější kandidáti kola prvního, konat 16. a 17. června.
Druhé kolo bude pravděpodobně soubojem mezi islamistickým kandidátem a kandidátem sekulárním.
Ahmed Šafík, bývalý velitel egyptského letectva a poslední premiér za vlády svrženého prezidenta Husního Mubáraka (Hosni Mubarak), je částí společnosti vnímán jako symbol starého režimu, jiná část ho ale naopak vnímá jako symbol stability a alternativu k islamistům.
Levicově se projevující Chamdín Sabahi je pak podporován těmi, kdo nechtějí za prezidenta ani islamistu ani osobnost starého režimu.
Bývalý ministr zahraničí Amr Músa je dalším sekulárním kandidátem, s nadějí na postup do druhého kola volby.
Za posledního kandidáta s nadějí na postup do druhého kola je označován nezávislý islamista Abdel Monejm Abul Fotúh (Abdel Moneim Abol Fotouh), podporovaný poněkud nezvykle liberály a radikálně islámskou salafistickou stranou Núr, která se tím snaží oslabit kandidáta Muslimského bratrstva, s níž soupeří o voliče.
Pokud by se prezidentem Egypta stal kandidát Muslimského bratrstva, převzalo by hnutí úplnou vládu nad zemí, protože prostřednictví svého politického křídla – Strany svobody a spravedlnosti (حزب الحرية و العدالة) – už kontroluje obě komory parlamentu.
Výsledky pravděpodobného druhého kola by měly být oznámeny 21. června a následně by nový prezident a nová vláda měli převzít pravomoci od vládnoucí vojenské junty, tzv. Nejvyšší rady ozbrojených sil, která zemi fakticky řídí od svržení prezidenta Mubáraka.