Objeven jedinečný kenaánský poklad

Archeologické vykopávky na Tel Megido (hora Megido, „Armagedon“) v severním Izraeli se vedou již dlouhá desetiletí. Současné vykopávky zde vedou profesoři David Usiškin a Jisrael Finkelstein z Archeologického ústavu Tel-avivské univerzity a spolu s nimi se na nich podílí i jejich americký kolega prof. Eric Klein z Univerzity George Washingtona.

Na hoře Megido bylo jedno z posledních kenaánských měst, které pozdější Izraelské království obsadilo a pak celou oblast Megida a Jezreelského údolí přivtělilo ke svému území.

Keramický džbánek, v němž byl poklad ukryt,  nalezli archeologové již před dvěma lety, roku 2010 v ruinách kenaánského domu. Vzhledem k tomu, že džbánek byl plný zeminy nikdo netušil, co obsahuje. V červenci loňského roku byla v laboratoři Archeologického ústavu pod dozorem vědců zemina z džbánku vysypána a k velkému překvapení všech přítomných se ukázalo, že na dně džbánku ležel vzácný poklad.

Jedná se o devět velkých náušnic ze zlata, z nichž jedna má podobu košíku, v němž stojí ptáček. Dále zlatý prsten s reliéfem ryby a více než tisíc miniaturních korálků ze zlata, stříbra a karneolu.

Kromě toho džbánek obsahoval i množství stříbrných šperků, které byly zabaleny v uzlíčku z lněné látky.

Odborníci odhadují stáří nálezu na 3100 let (1100 př.o.l.), což jej klade do rané doby železné, do období Soudců. Spolu s džbánkem byly nalezeny i dvě keramické misky. Na jedné z nich džbánek stál a druhá jej přikrývala. Může se jednat o šperkovnici majitelů domu. Profesor Usiškin předpokládá, že „to mohla být sbírka šperků jakési kenaánské ženy, která tam žila“. Nalezené šperky ukazují, že jejich majitelé patřili k zámožným lidem, ale osud jim nebyl nakloněn. Zhruba kolem roku 1100 př.o.l. byl zničen jejich dům. Dodnes neznáme příčinu zboření domu a ani to, proč se nikdo z jeho obyvatel později pro šperky nevrátil.

Podle Arutz 7 a deníku Mišpacha z 21. května

Fotografie  nálezu jsou z Archeologického ústavu Tel-avivské univerzity.