… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

21,1

ויאמר ה‘ אל משה אמור אל הכהנים בני אהר

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv ke kněžím, Áronovým synům…..“   Všemohoucí varuje kněží, aby se rituálně neposkvrnili při mrtvém. Výjimku pak tvoří pouze jeho nejbližší příbuzní, včetně neprovdané zemřelé sestry. Pokud byla vdaná a zemřela, není již považována za nejbližší příbuznou, neboť od okamžiku svatby patří do rodiny svého muže. Velekněz – כהן הגדול se nesmí rituálně poskvrnit ani při úmrtí svých nejbližších příbuzných a jeho vnější vzhled musí odpovídat vážnosti úřadu, který zastává.

Ještě o dalším omezení hovoří počátek paraši. Kněz se nesmí oženit s nevěstkou (זונה),

zneuctěnou (חללה) a ani s zapuzenou od muže, tj. rozvedenou (גרושה מבעלה). Velekněz si kromě toho nesmí vzít ani vdovu אלמנה)).

Tyto zákony platí v židovské pospolitosti dodnes, kněz – kohen se nesmí také oženit s konvertitkou (גיורת).

Proč jsou tato a další omezení pro kněze? Neboť קדוש יהיה לך כי קדוש אני ה‘ מקדישכם“  – bude pro tebe svatý, protože svatý jsem já, Hospodin, já vás posvěcuji“ (21,8).

Před více než devatenácti staletími byl Římany zničen druhý jeruzalémský Chrám. Od té doby nemáme velekněze, skončily chrámové bohoslužby a každodenní přinášení obětí. Jediné, co zůstalo je svatost Áronova rodu a s ní spojená omezení, ale i privilegia, která dodnes mají právo konat pouze příslušníci kněžského rodu. Výše zmíněná omezení v praxi znamenají, že kněz-kohen nesmí jít na hřbitov a tudíž  se také nesmí, až na výše uvedené výjimky, účastnit pohřbů.

Naopak, kněz-kohen má právo žehnat přítomné v synagógách kněžským požehnánímברכת כהנים, jak je uvedeno v Nu 6,24-26. V Izraeli žehnají kněží ve všední dny, o šabatech a svátcích. V diaspoře je kněžské požehnání omezeno pouze na svátky.

Kněz také přijímá od otce symbolických pět šekelů při obřadu výkupu prvorozeného syna – פדיון הבן (viz  Ex 13,12-15; 34,20; Nu 8,17; 18,15-16),  který se koná 31. den po prorodu.

Mnozí se mohou zeptat, proč tato omezení, případná privilegia platí dodnes, když kněží fakticky nemohou podle předpisů Tóry konat chrámové bohoslužby a nemohou přinášet předepsané oběti. Máme pro to jednoduché vysvětlení:

Skutečnost, že dodnes jsou kněží povinni dodržovat rituální čistotu, ukazuje na hloubku víry židovského lidu v opětné zbudování jeruzalémského Chrámu a znovuobnovení Hospodinem předepsané chrámové služby kněží a levijců.

V této paraše, v 23. kapitole (verše 15-16) Hospodin přikazuje odpočítat ode dne přinesení snopkuomeru  sedm plných týdnů, tedy 49 dní. Padesátý den synové Izraele musí přinést novou přídavnou oběť Hospodinu.

Toto ustanovení Tóry je základem pro praxi období počítání omeruספירת העומר, od  druhého dne Pesachu do Šavuot, v němž se právě nacházíme. Vzhledem k tomu, že v  období počítání omeru zemřelo 24 tisíc žáků rabi Akiby (talmudický traktát Jevamot 62b), je toto považováno za období smutku.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Květen 2012
Po Út St Čt So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv