… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

Na konci šabatu – 26. května ve 22.00 hodin začíná náš dvoudenní svátek Šavuot, který potrvá do pondělního večera 28. května.

Šavuot patří do skupiny šaloš regalim (שלש רגלים) tří poutnických svátků, kdy za doby existence Chrámu konali synové Izraele třikrát ročně pouť do Jeruzaléma a přinášeli tam Hospodinu oběti (Ex 23,14-19), na Pesach, Šavuot a Sukot.

Připomeňme si několik názvů, které tento svátek má a jejich význam. Prvním názvem je samozřejmě Šavuot (שבועות) neboli Svátek týdnů (Ex 34,22 a Dt 16,10). Název je odvozen od naší povinnosti odpočítat si ode dne po dni odpočinku, ode dne, kdy  přinesli do Chrámu snopekomer k oběti podávání, plných sedm týdnů (Lv 23,15-16). Tedy od druhého dne Pesachu do začátku svátku se počítá 49 dní, tj. sedm týdnů a toto období je známé pod názvem sefirat ha-omer.

Dalším názvem svátku je Chag ha-bikurim (חג הביכורים) neboli Svátek prvotin (Ex 23,19 a Nu 28,26). Svátek je počátkem období, kdy zemědělci přinášeli do jeruzalémského Chrámu prvotiny své úrody. Jednalo se o prvotiny z tzv. sedmi druhů plodin, kterými se pyšnila Erec Jisrael (pšenice, ječmen, vinná réva, fíky, granátová jablka, olivy a datle – viz Dt 8,8). V Tóře se hovoří o medu – דבש, v tomto případě se jedná o datlový med.

Svátek se nazývá také Chag ha-kacir (חג הקציר) neboli Svátek žně (Ex 23,16). V tomto období se konají ve Svaté zemi pšeničné žně. Pšenice je jednou ze sedmi druhů plodin, jež se přinášela jako obětina.

Všechny tyto názvy svátku mají svůj původ v Tóře. Jsou však i další názvy svátku Šavuot, které mu dali naši učenci – חז“ל.

Například Chag ha-aceret (חג העצרת) neboli Svátek shromáždění. Je to konec jarního období, které začíná Pesachem (prvního a sedmého dne svátku Pesach je shromáždění věřících a také oŠavuot se koná shromáždění věřících).

Můžeme říci, že všechny tyto názvy svátku mají jedno společné: Předpokládají existenci Chrámu, jediného místa, kam je možno přinášet Hospodinu oběti. Jeruzalém, v němž se nalézá Chrám je poutním místem pro všechny syny Izraele. Bohužel, od roku 70 o.l. Chrám neexistuje, místo pro přinášení obětí bylo zničeno. Kněží (כהנים) a lévijci (לויים) nemohou konat chrámové bohoslužby. Nemluvě o tom, že po roce 70 zahájili Římané násilné vystěhování židovského národa z jeho vlasti. Ti Židé, kteří neutekli na sever země nebo vůbec mimo Judeu, byli  buď jako otroci nebo váleční zajatci odvezeni do různých provincií Římského impéria a jejich půda a domy přiděleny římským vojenským veteránům. Jeruzalémský Chrám jakožto duchovní centrum židovského národa přestal existovat. Jediné, co Židům zbylo, byla Tóra a její učení. Tóru, která je Božím Zákonem a duchovním odkazem našich předků, ji a její učení si vzali Židé s sebou do diaspory.

Tóra obsahující 613 přikázání – מצוות, z nichž mnohé jsme povinni plnit dodnes, není omezena na Erec Jisrael či na Jeruzalém. Tóru se může každý Žid a Židovka učit kdekoliv. Vždyť Tóru jsme také nedostali v zaslíbené zemi, ale na hoře Sinaj. Naši učenci to vysvětlují tak, že pokud bychom dostali Tóru v zaslíbené zemi, mohli by si někteří myslet, že pouze v Erec Jisrael jsme povinni plnit její přikázání. Hospodin nám ji daroval mimo Erec Jisrael, aby nám tak připomněl, že přikázání Tóry jsme povinni plnit nejen v Erec Jisrael, ale všude na světě.

Šavuot má také název Chag matan Tora (חג מתן תורה ) neboli Svátek darování Tóry či Zman matan Tora (זמן מתן תורה) neboli Doba darování Tóry. Tradice hovoří o tom, že právě 6. dne měsíce sivanu jsme dostali Tóru. Hospodin s hory Sinaj prohlásil Desatero a národ synů Izraele, jako jeden muž poté provolali „naase ve-nišmabudeme konat a poslouchat.“

Tradice nás učí, že nejen psanou, ale i základy ústní Tóry dostal Mojžíš od Hospodina na hoře Sinaj.

Je zvykem jíst na erev Šavuot mléčné pokrmy, což má několik důvodů:

1. Do okamžiku než dostali synové Izraele Tóru, nevěděli, že jsou čistí – košer živočichové, které lze jíst a nečistí, které je jíst zakázáno (Lv 11. kap.) a také, že se nesmí mísit a jíst spolu mléko s masem (Ex 23,19). Když se to po obdržení Tóry dověděli, rozbili všechny nádoby, v nichž dosud připravovali jídlo a vyrobili si nové – jedny na mléčné pokrmy a druhé na masité. Než však zhotovili nové nádoby uplynulo několik dní a proto jedli pouze pokrmy, které nepotřebovaly tepelné zpracování, tj. mléko, tvaroh a z něho sýr.

2. V Písni písní 4,11 stojí: „Pod tvým jazykem je med a mléko.“ Slova Tóry, která mají být stále v našich ústech jsou přirovnávána k medu a mléku.

3. Ve 4. knize Mojžíšově 28,26 se uvádí:  מנחה  חדשה  לה‘  בשבועותיכם (Mincha Chadaša LaŠem Bišvuotejchem). Slovo „ מ ח ל ב  –  z mléka“ je tvořeno prvními písmeny slov z části výše uvedeného verše. Již v Tóře vidíme náznak , že o Šavuot máme jíst mléčné výrobky.

Všem čtenářům a příznivcům eretz.cz přeji příjemné prožití svátku Šavuot – חג שמח.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Květen 2012
Po Út St Čt So Ne
« Dub   Čvn »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv