… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

V neděli, 8. července držíme půst 17. tamuzu. Tento půst je o den posunutý, neboť datum 17. tamuzu připadne na šabat a o šabatu (kromě Jom kipuru) je zakázáno se postit, tak se půst přenáší na příští den, tedy na neděli.

Nedělí 8. července zahajujeme také  tři smuteční týdny mezi půstem 17. tamuzu a 9. avu, který bude opět v neděli, 29. července.

Tradice nám říká, že 17. dne měsíce tamuzu se stalo pět tragických událostí, které neblaze ovlivnily budoucnost židovského národa.

Zmiňme se o nich alespoň krátce v chronologickém pořádku:

  1. 1.Mojžíš rozbil desky Zákona, které měl předat po čtyřicetidenním pobývání na hoře Sinaj synům Izraele. Když se však dověděl a přesvědčil, že část národa opustila Hospodina a klaní se zlatému teleti, ve své prchlivosti rozbil desky Zákona pod horou Sinaj.
  2. Judský král Menaše (687-642 př.o.l.) postavil v chrámu sochu Ašery, tehdy „módního“ božstva na Blízkém východě.  Viz 2. Královská 21,7.
  3. Ustalo přinášení každodenních stálých obětí, neboť na Chrámové hoře nebyla již žádná obětní zvířata. To se stalo roku 63 př.o.l., kdy dva znesváření bratři z dynastie Hasmonejců, starší Hyrkanos II. a mladší Aristobulos II. pozvali římského vojevůdce Pompeia, aby jako nezávislý soudce rozhodl, kdo z nich má právo být králem a kdo bude pouze veleknězem. Pompeius stanovil, že králem bude Hyrkanos. Aristobulos se odmítl podvolit Pompeiovu  rozhodnutí, opevnil se na Chrámové hoře a odtud podnikal výpady proti Pompeiovým legionářům. Ti naopak s Hyrkanovou podporou zahájili obléhání Chrámové hory s Chrámem. Situace nakonec došla tak daleko, že pro nedostatek obětních zvířat, přinášeníobětí ustalo. Nakonec se i sám Aristobulos vzdal a byl odveden do Říma jako rukojmí.
  4. Apostomos se vloupal do jedné vesnické synagógy, kde ukradl svitek Tóry, veřejně jej znevážil spálil. Apostomos byl římský voják, jehož jméno bylo asi Postumus (Pohrobek, syn, který se narodil po smrti svého otce). Bez udání jména římského vojáka o této události píše židovský historik Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská, 2. kniha, kapitola 12, § 229-231. Jak uvádí Flavius, událost, která mohla vyvolat povstání, se stala v době, kdy byl v Judsku prokurátorem  Cumanus (48-52 o.l.). Tato událost nám ukazuje, že vztahy mezi Židy a Římany se každým rokem zhoršovaly a byly stále napjatější, až nakonec vyústily v první protiřímské povstání.
  5. 17. tamuzu roku 70 o.l. Římané prolomili jeruzalémské hradby a vnikli do města. Začaly boje o každou ulici, o každý dům. Byť naši bojovníci byli sebestatečnější, nemohli se rovnat římským legionářům co do válečného umění a strategie. Tři týdny trvaly boje, až nakonec – 9. avu padla Chrámová hora a Římané zapálili jeruzalémský Chrám.
Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červenec 2012
Po Út St Čt So Ne
« Čvn   Srp »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
Archiv