1,2
ורוח אלקים מרחפת על פני המים
A duch Boží se vzášel nad vodami. To je duch Krále Mesiáše (midraš).
V okamžik, kdy Hospodin stvořil svět, tak jej strvořil tak, jak bude vypadat po příchodu Mesiáše, t.j. zcela prostý všeho špatného a zlého. Člověk však svými hříchy zkazil celý svět. Proto bude muset podstoupit mnoho těžkých zkoušek, utrpení, vyhnanství a zotročení, aby se jejich prostřednictvím očistil a byl hoden přijmout Mesiáše. Z tohoto verše vidíme, že Mesiášův duch se vznášel před tváří Hospodina již při stvoření země.(Sfarim)
1,5
ויהי ערב ויהי בוקר יום אחד
Byl večer a bylo jitro, den jeden. Proč Tóra nepíše „יום ראשון – den první“, ale „den jeden“? Protože pokud by bylo uvedeno „den první“, tak první den vždy souvisí s následujícími dny. On je jejich součástí, jen je prostě prvním z nich. Pokud však Tóra uvádí „יום אחד – den jeden“, poukazuje to na výjimečnost takového dne, bez jakékoli souvislosti s následujícími dny. V tento den stvořil Hospodin zázračné světlo, které však ukryl pro spravedlivé – cadiky, kteří se časem na zemi objeví. Dokud na světě nejsou spravedliví, nebylo důvodu užívat tohoto zázračného Božího světla, (viz 3. verš).
3,24
לשמור את דרך עץ החיים
Střežit cestu ke stromu života.
דרך – cesta, to jsou dobré mravy – דרך ארץ.
עץ חיים – strom života, to je Tóra.
Jak se uvádí v midraši Tana d’vej Elijáhu: דרך ארץ קדמה תורה, což volně přeloženo znamená, že člověka, který se nechová slušně, nelze učit Tóře a plnění micvot. (Ohel Tora, jménem rabiho Menachem Mendela z Kotsku, 1787-1859)