… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ohodnoťte článek

100 egyptských liber

bankovka o hodnotě 100 egyptských liber

Vnější dluh Egypta v meziročním srovnání ke konci září 2012 vzrostl o 2,1 % a činil 34,7 miliardy dolarů, zatímco v září 2011 činil 33,9 miliardy dolarů. Egyptský stát nicméně dluží celkem více než 240 miliard dolarů, přičemž zbytek je vnitřním dluhem, který sestává ze závazků vlády a různých institucí. Na desetiletém minimu je kurs egyptské libry vůči dolaru.

Vyplývá to z údajů, které s odvoláním na včerejší zprávu Centrální banky Egypta zveřejnil deník Al-Ahram.

Zadlužení Egypta

Vnější dluh země nicméně v září 2012 dosahoval 11,9 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco o rok dříve to bylo 13,2 %. Egyptský vnější dluh nicméně dosahuje jen výše 7,4 % příjmů z egyptského exportu.

Tahounem meziročního nárůstu vnějšího zadlužení byl růst zahraničního dluhu Centrální banky, který se zvýšil z 1,49 miliardy dolarů v září 2011 na 3,12 miliardy o rok později. Celých 73,2 % ze zahraničního dluhu připadá na egyptský stát.

Pokles egyptské měny

Včera také poklesla egyptská libra (EGP, جنيه المصرى) na dolarové aukci pořádané centrální bankou na kurs 6.5827 libry za dolar, což je nejnižší kurs vůči dolaru za poslední desetiletí. Na konci dolarové aukce se měna nicméně mírně zvedla na kurs 6.5500 za dolar.

Egyptská centrální banka za poslední dva roky vynaložila více než 20 miliard dolarů z rezerv, aby zabránila prudké devalvaci libry. Banka oznámila, že v této praxi již nebude pokračovat, protože rezervy poklesly na „kritickou“ úroveň – jen během prosince 2012 o 21 milionů dolarů na 15,014 miliardy dolarů, což stačí na sotva tříměsíční financování dovozu a jedná se o poloviční výši oproti stavu před 2 roky.

Pokles kursu egyptské libry souvisí s celkovým zhoršováním stavu v klíčových oblastech egyptského hospodářství, jakým je zejména turismus, a celkovým zpomalením ekonomické aktivity po revoluci v lednu 2011, kdy byl svržen režim bývalého prezidenta Husního Mubáraka.

Nutnost zahraniční finanční pomoci

Riziko platební neschopnosti Egypta jako státu je podle agentury Reuters z krátkodobého hlediska minimální. „Egypt je příliš velký na to, aby padl, a existuje převažující zájem vidět zemi stabilizovanou jak ekonomicky, tak politicky,“ cituje hlavního ekonoma pro Evropu a CEEMEA (Střední a východní Evropu, Blízký východ a Afriku) banky UBS Reinharda Cluse.

Egypt nyní jedná s Mezinárodním měnovým fondem o půjčce 4,8 miliardy dolarů.

Podle Bank of America Merrill Lynch bude Egypt v roce 2013 potřebovat přibližně 18,2 miliardy dolarů, z nichž by 15,3 miliardy měl balíček Mezinárodního měnového fondu společně s pomocí Evropské unie, Světové banky, Africké rozvojové banky a jednotlivých států.

Pomůže Sukuk neboli islámský dluhopis?

Egyptská vláda spojuje značné naděje s emisí tzv. sukuků, tj. dluhopisů, které mají být v souladu s islámským právem (šaríjou) a mají představovat podíl na hodnotě majetku vlastněného státem nebo soukromou entitou, přičemž zisk není vyplácen formou úroků, ale podílem na zisku z majetku.

Podle návrhu zákona, který se nyní v Egyptě projednává, by investoři kupovali dluhopisy určené na financování konkrétních projektů a podíleli se pak na ziscích či ztrátách těchto projektů.

Zákon chce povolit různé druhy sukuk. Tzv. mudaraba jsou dluhopisy založené na akciovém partnerství, na jejichž základě má investor podíl na zisku. Dalším typem jsou tzv. murabha, kde investor platí cenu podílu plus dohodnuté navýšení. Povoleny mají být i tzv. idžára (ijara), které jsou založeny na principu nájmu, kdy majitel dluhopisů má právo na podíl na nájemném z předmětu, k němuž se dluhopis vztahuje.

„Hlavní rozdíl mezi běžným financováním a sukuk spočívá v tom, že sukuk musí souviset s konkrétním projektem nebo aktivem, které má být financováno,“ vysvětlil pro Al-Ahram káhirský ekonom Omar El-Shenety, přičemž narozdíl od běžných dluhopisů islámské dluhopisy nezaručují jejich držiteli návratnost investice.

Záměr vydat islámské dluhopisy nicméně podle Al-Ahramu kritizuje jak egyptská politická opozice, tak hlavní egyptská sunitská autorita, Univerzita Al-Azhar, a to jak z obavy z nesouladu s islámským právem, tak kvůli strachu z výprodeje národního majetku cizincům.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Leden 2013
Po Út St Čt So Ne
« Pro   Úno »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv