Naftali Benet v Knesetu
Předseda strany Bajit Jehudi (Židovský domov) Naftali Benet se včera ve svém prvním projevu zaměřil na změnu statusu quo v Izraeli.
„Poprvé máme 47 nových členů Knesetu, rekordní číslo, které vytváří zajímavou kombinaci zástupců veřejnosti, kteří nejsou spoutáni závazky: vůči těm, kdo koupili hlasy, magnátům, odborářům nebo vůči ideologické stagnaci,“ začal.
„Můžeme vytvořit partnerství, o němž jsme si mysleli, že je nemožné, abychom dovedli národ Izraele k úspěchům, o nichž jsme si mysleli, že jsou nemožné,“ prohlásil.
Izrael podle něj doufá v „generaci neohroženého vedení.“
Benet se poté pustil do představování změn současného stavu v oblastech finanční, politické a náboženské. Začal výzvou k přijetí zákona, který by ukončil monopoly a zvýšil konkurenci na trhu.
„Nenenávidím velkopodnikatele, ale naše životní náklady nemohou stanovovat bohatí lidé, držící několik provázků jako v loutkovém divadle,“ řekl. „Mají řadu skupin a podniků, které ve stejnou chvíli kontrolují naše životy. Je to nebezpečné… A my potřebujeme odvahu, abychom to zastavili.“
Pokračoval příkladem: „Všichni víme, že monopol v přístavech způsobuje velké škody celému Státu Izrael. Existují mocné výbory, které drží celou zemi jako rukojmí a kvůli nesmyslu zavřou přístav na dva dny.“
„Ale nikdo není připraven je o to připravit. Protože to má svou politickou cenu. Takže buďme těmi, kdo to udělají. Mějme odvahu,“ vyzval.
Totéž lze pozorovat u náboženského establishmentu Izraele, pokračoval Benet. „Přátelé, přiznejme si pravdu: náboženské služby v Izraeli se staly obrovským aparátem na výrobu pracovních míst, který vytváří odcizení.“
„Není divu, že třetina párů uzavírá manželství mimo rabinát. Mějme odvahu změnit náboženské služby na centrum skutečného judaismu, který bude světlem pro celý národ,“ dodal.
„Ano, je pravda přátelé, že se neshodujeme ve všem. Ale sedmdesát procent Izraelců se shodne na sedmdesáti procentech problémů – takže pojďme na to. Nebojme se,“ vyzval Benet.
Naftali Benet hovořil také o studiu Tóry a povinné vojenské službě. Nejprve ocenil charedi-zbožnou komunitu za její oddanost studiu Tóry, nicméně jedním dechem varoval, že nemůže pokračovat současný stav.
„Stát Izrael je jako nosítka, na nichž nejprve osm vojáků nese jednoho vojáka, poté sedm nese dva a nyní pět nese čtyři,“ řekl. „Nosítka spadnou.“
„Dnes je v první třídě třicet procent dětí charedim-zbožných. Není možné, aby nesloužili v armádě. Není možné, aby nepomáhali nést ekonomickou zátěž. To je jasné i charedim,“ prohlásil Benet.
Naftali Benet poté vyzval nenáboženskou veřejnost, aby i ona změnila tón. „Abychom mohli provést změny, musíme přijmout tři zásady. Zaprvé: studium Tóry je v existenčním zájmu celého židovského světa… Není je v zájmu náboženské nebo charedi komunity, ale nás všech. Stejně jako město v Negevu není jen v zájmu samotných obyvatel Negevu,“ uvedl.
„Studium Tóry je to, co zachovalo existenci židovského lidu po 2.000 let exilu,“ dodal. „Starověký Řím zmizel, starověký Egypt zmizel. Je my, Židé, zůstáváme díky Tóře.“
Charedi svět dosáhl úžasných úspěchů, pokračoval Naftali Benet. „Když vznikl stát, charedi komunita se zasvětila obnově světa Tóry a dosáhla dohody s Davidem Ben-Gurionem, který chápal historický význam,“ pokračoval. „Uvolnil 400 učenců Tóry, aby mohli znovu vybudovat, co bylo zničeno.“
„Dnes je svět Tóry v Izraeli mohutným světem, který vytváří generace učenců Tóry,“ prohlásil.
Druhou zásadou, kterou musí nenáboženský svět mít na paměti, je „že charedi Židé jsou našimi bratry. Jsou úžasným společenstvím… Žijí život oběti a laskavosti podle ideálu Tóry.“
Třetí zásadou nicméně je, dodal, že „současná situace nemůže pokračovat.“
Zatímco v Ben-Gurionově době bylo služby zproštěno 400 učenců Tóry, dnes jejich počet vzrostl na 50.000, uvedl. „Moji charedi bratři, vojenská služba je také micva,“ prohlásil. „Obrana naší země, ochrana našich dětí a bratrská láska – to jsou hodnoty neméně důležité, než studium Tóry.“
„Sloužil jsem s bratry, kteří věděli, jak se učit Tóře a jak nést nosítka, otevřít Gemaru a vyrazit do boje,“ řekl Benet. „Nedovolím útoky na mé charedi bratry, nedovolím, aby svět Tóry, který byl obnoven po zničení během holokaustu, byl zničen, ale nebudu také souhlasit se situací, kdy jen jedna část obyvatel má matky, které nemohou spát kvůli starostem o své syny. Jsme bratry v radosti, ale musíme být také bratry v utrpení.“
„Jinak to nejde,“ zakončil svůj projev.
mbs
Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článků Bennett’s First Speech: ‘Fearless Leadership’ a Bennett to Hareidi Jews: ‚The Stretcher is Falling‘.
Lépe: „…nemohu nenávidět velkopodnikatele…“, „…shodne na 70 procenteCH…“ Jinak dobrý. 😉
Až na to, že Naftali Bennett je chodícím a živoucím rozporem. Stejným jako je sám religiózní sionismus. Neexistuje totiž syntéza či jakási konvergence mezi ortodoxií a sionismem. Oba celky mají pravdu, ale nelze z nich vytvořit amalgam. Nejásám nad tím.
Díky za upozornění! Jak to nepřekládám já, hned jsou překlepy 😈 Nicméně to „nenenávidím“ jsem nechal – proč to opisovat, když stačí přidat negující předponu „ne-„?
Co se Beneta týče, mě – jakožto mimoizraelskému pozorovateli – se celkem líbí. Myslím, že ta konvergence do jisté míry možná je. O čemž si myslím vypovídá už jen sama existence náboženského sionismu, ne? 😉
Neopustíme -li B-ha neopustí On nás!