Kuchyňská teologie Pesachu

Lov na zajíce z Pražské Hagady 1526

Zatímco židovské svátky již začínají, křesťanské Velikonoce pomalu přicházejí a teprve poslední den svátků Pésach bude současně i vyvrcholením křesťanských Velikonoc. Svátky jsou to veskrze odlišné i když je pravděpodobné, že podle křesťanské tradice poslední večeře byla vlastně sederová večeře. Podívejme se tedy na tu večeři ne pohledem teologa, ale pohledem kuchařky. Stejně jako před Pesachem tak i před Velikonocemi hospodyně sbírají recepty, oprašují staré, hledají inovace a radí se s kamarádkami o tom, co a jak letos uvaří.

Leckomu se může zdát divné, jak se mohou radit židovky s křesťankami o vaření, když pesachová kuchyně je zcela jiná než obvyklá židovská kuchyně, ale diametrálně se liší od kuchyně v domácnosti křesťanské. Samozřejmě je možné říct, že nelze hovořit s někým o kuchyni, která není košer, aby snad Bože chraň, nějaký „duchovní kvašený drobeček“  nepronikl do zcela vysmýčené duchovní košer kuchyně, nemluvě už o drobečku virtuálním, který by mohl třeba ohrozit celý košer virtuální svět. Anebo je možné být úplně normální a sbírat dobré nápady všude tam, kde jsou, a při tom zůstat tam kam patříme, tedy v případě Pesachu, v židovské kuchyni.

Nemohu sice ochutnat velikonoční nádivku své sousedky, ale mohu se jí zeptat, jak ji dělá, a vím, že místo housky namočené v mléce, použiji maces namočený ve vodě, anebo ve vývaru a do nádivky místo mléka přidám jeden či dva žloutky, a pak je to už jednoduché, máslo zaměním olivovým olejem a bylinky, čerstvé bylinky jsou to tajemství, které si navzájem můžeme prozradit a použít. Tak se z obou domácností budou nést podobné vůně jen s tím rozdílem, že jedno kuře s nádivkou bude pesachové košer a to druhé bude velikonoční. Nikomu a ničemu nebylo ublíženo, jen se tak trochu zakulatily hrany. Stejně tak lze získat a přizpůsobit recepty od příbuzných, kteří si s kašrutem hlavy nelámou, ale když jim řekneme, jak je to vlastně snadné, tak to možná příští rok s tím Pesachem zkusí. Podle tradice ne všichni, kteří vyšli z Egypta, byli na stejné duchovní úrovni, proto je třeba i dnes pochopit ty, kdo nevědí, proč by Pesach měli slavit, stejně jako ty, kdo jej slaví až příliš horlivě či okázale.