20. sivanu 5408, 10. června 1648, zmasakrovali běsnící kozáci Bogdana Chmielnickiého (někdy také psáno Chelminitzki)  v polském městě Nemirov 6.000 Židů. Chielnického nenávist k Židům trvala od doby, kdy plánoval revoluci proti polské vládě. Jeden Žid vyslechl informace a spiknutí oznámil. Chmielnicki byl v řetězech odveden do vězení a odsouzen k smrti za zradu. Než však mohl být verdikt vykonán, polský král zemřel. Chmielnicki uprchl a vedl kozáky, aby porazili polskou armádu a přitom při každé příležitosti masakroval Židy. Kozáckými hordami byly zničeny stovky židovským komunit a povražděno odhadem 500.000 Židů. Žalozpěvy („Kinot“) sepsané velkými rabíny té doby srovnávají tragickou epochu ke zničení Svatého Chrámu. Jednalo se o nejhorší období polských Židů po řadu století…až do roku 1942.