Podle výsledků Zprávy o světovém štěstí (World Happiness Report) jsou Izraelci 11. nejšťastnějšími lidmi světa ze 156 hodnocených států. První jsou Dánové, za nimi Norové a Švýcaři. Češi jsou na 39., Slováci 46. místě žebříčku.
Průzkum vychází z údajů shromážděných v letech 2010 až 2012, přičemž míra štěstí je hodnocena podle bodového hodnocení (na stupnici 0 až 10) různých faktorů, mezi něž patří zdraví, rodina a jistota pracovního místa a sociální faktory jako politická svoboda, sociální podpora a absence zkorumpovanosti vlád.
Index vytvořily společně Vancouver School of Economics, Canadian Institute for Advanced Research, London School of Economics a Columbia University.
Izraelci jsou podle tohoto výzkumu mnohem šťastnější, než obyvatelé sousedních blízkovýchodních zemí – Jordánsko se umístilo na 74. místě, Libanon na 97. a Egypt na 130. Sýrie je na 148. místě, přičemž dnes je možné vážně pochybovat, zda to není jen důsledek sběru údajů během tří let a dnes by nebyla občanskou válkou zmítaná země úplně na konci žebříčku.
Také Češi a Slováci jsou podle zprávy šťastnější než někteří jejich sousedi. Německo je sice 26. a Rakousko dokonce 8. stát, jehož obyvatelé mají nejvíce důvodů ke štěstí, nicméně Polsko se umístilo na 51. a Maďarsko překvapivě až 110. místě, daleko za 87. Ukrajinou.
Index světového štěstí 2013
Podle výzkumu je cílem zpochybnit předpoklad, že štěstí má přímou souvislost s bohatstvím. Přestože země, které jsou šťastnější bývávají bohatší, hrají prý ve štěstí větší roli společenské faktory těchto zemí, včetně absence zkorumpovanosti vlád a rozsah osobní svobody.
Výsledky nicméně vzbuzují jisté rozpaky, protože i při zohlednění všech možných společenských faktorů by život v Maďarsku za život na Ukrajině asi měnil málokdo.
World Happiness Report 2013 (2,35 MB, *.pdf, 156 stran, anglicky)
No to je také dost relativní a závislé na mentalitě a nárocích. Takže Ukrajinec může být spokojenější s tím, co má, protože má nižší požadavky a představu o tom, co může nebo nemusí být. Navíc je to ovlivňováno i minulostí, takže pokud byl stav špatný a zlepšil se, je člověk šťastnější, přestože to není nic moc. Aby bylo možné vytvořit takovou statistiku, musel každý vyzkoušet, jak se žije v ostaních státech, vytvořit si nový žebříček hodnot a teprve pak posuzovat úroveň štěstí. Pak by statistika vypadala zcela jinak 😉