… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Výjimečný poklad z byzantské doby nalezen v Jeruzalémě + video 5.00/5 (100.00%) 17 ohodnocení

img56104Poklad sestávající se ze zlatých předmětů a mincí, mezi nimiž byl i zlatý medajlon na němž je vyobrazen sedmiramenný chrámový svícen-menora a vedle ní šofar a svitek Tóry. Poklad byl nalezen během archeologického výzkumu prováděného Hebrejskou univerzitou v lokalitě zvané Ofel na jižním úpatí Chrámové hory. Vykopávky tu vede archeoložka dr. Ejlat Mazarová (ד“ר אילת מזר) z Hebrejské univerzity. Poklad byl ukryt pod vápencovou podlahou zbytků budovy pocházející z byzantského období. Nález se nacházel pouze 50 metrů jižněji od jižní stěny Chrámové hory, v lokalitě Ofel, jak bylo výše uvedeno. Poklad byl rozdělen do dvou látkových obalech. První obal obsahoval desítky zlatých mincí. Druhý obal obsahoval zlatý medajlon s řetězem, který sloužil jako ozdoba na svitek Tóry.

Je to poprvé, kdy se našla ozdoba na Tóru z tak dávné doby. Dodnes se předpokládalo, že ozdoby zdobící svitky Tóry, například tas-štít na Tóru, pocházejí relativně z mladší doby, až ze středověku. Nedávný objev však ukazuje, že obyčej takto zdobit svitky Tóry existoval již v byzantské době.

Dle dr. Mazarové jedná se o nález, který člověku vyrazil dech a archeologovi se podaří jen jednou za život něco takového nalézt. Archeoložka dodala, že ne každým dnem nacházíme u úpatí Chrámové hory menoru ze zlata.

img56103

Dr. Mazarová doplňuje, že se dosud nestalo, aby se buď na ozdobách (medajlonu) nebo na mnoha mozaikových podlahách starých synagóg objevilo zobrazení svitku Tóry. Vždy to byla vedle menory vyobrazení lulavu a etrogu nebo chrámové lopatky či amfóry. Vyobrazení svitku Tóry na zlatém medajlonu jej činí výjimečným a pravděpodobně naznačuje i jeho poslání jako ozdoby na svitek Tóry v synagóze.

img56105

Kromě medajlonu poklad obsahuje 36 zlatých mincí (solidů), které byly raženy různými císaři v rozmezí 250 let. Nejstarší mincí je solidus císaře Konstantia II. (337-361) a nejmladší mincí solidus byzantského císaře Maurikia (582-602).

Odborníci předpokládají, že poklad přivezli do Jeruzaléma poslové jakési židovské obce mimo Palestinu, kteří přišli do Svatého Města krátce po jeho obsazení Peršany roku 614. Peršané slibovali, že se Židé mohou do Jeruzaléma vrátit a mohou město znovuvybudovat jako město židovské. Časem se moc Peršanů omezila a tito nemohli jeruzalémským křesťanům zabránit, aby Židy z města opět vyhnali. Židé, kteří město nedobrovolně opouštěli, poklad patrně ukryli pod podlahou výše zmíněné budovy.

img56106

 Vykopávky v lokalitě nálezu pokladu započaly v dubnu letošního roku a pokračovaly až do července.

מטמון זהב למרגלות הר הבית

přeložil a upravil DM

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Září 2013
Po Út St Čt So Ne
« Srp   Říj »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
Archiv