Zemřel rabín Ovadja Josef, duchovní vůdce strany Šas a bývalý Vrchní rabín Izraele

rav Ovadja Josef

V nemocnici v Jeruzalémě dnes v 13:30 hodin izraelského času zemřel v jeruzalémské nemocnici Hadase Ejn Kerem ve věku 93 let rabi Ovadja Josef (Ovadia Yosef), duchovní vůdce charedi strany Šas (Sefardští strážci Tóry) a bývalý vrchní rabín Izraele. Budiž památka spravedlivého požehnána.

Rabi Ovadja Josef, který byl v letech 1973 až 1983 sefardským vrchním rabínem Izraele (Rišon LeCion), byl současnou neuznávanější halachickou autoritou.

Označován byla jako Posek HaDor (rozhodce – dle Tóry – naší doby), Gadol HaDor (největší naší doby) a Maor Jisrael (světlo Izraele). Jeho halachická (židovská právní rozhodnutí) jsou vysoce ceněna v celé ortodoxní komunitě a mizrachi komunita je bere za závazná.

Rabi Chajm Ovadja Josef se narodil 20. září 1920, na Jom Kipur, v iráckém Baghdádu jako Abdalla Jusuf. Ve věku 4 let se s rodinou přistěhoval do Země Izrael, do Jeruzaléma. Otec, majitel obchodu chtěl, aby jeho syn po něm převzal obchod a živnost, ale mladý Ovadia nejevil o frofesi obchodníka zájem. Rabíni, kteří se s mladým Ovadiou znali, si všimli jeho neobyčejného talentu při studiu Tóry a umožnili mu, aby se učil ve významné jeruzalémské ješívě Porat Josef. Zde pak studoval u rabiho Ezry Atiji (Ezra Attiya). Tam se Ovadja projevil jako jeden z nejnadanějších studentů. a jeho obrovského intelektuálního potenciálu a studijních výsledků si všiml rabín Ben Cion Uziel, který mu dal ve dvaceti letech rabínskou smichu!

Ve 24 letech se oženil s Margalit, dcerou předního učence rabiho Avrahama Fatala, s níž měl 11 dětí a která zemřela v roce 1994. Jedním z jeho dětí je současný sefardský rabín Izraele Jicchak Josef (Yitzhak Yosef).

Od roku 1947 rabi Ovadja Josef několik let působil v Káhiře jako učitel ješivy Ahava VeAchva (Ahavah VeAchvah) a stál také v čele místního rabínského soudu. Nehledě na mladý věk se zde rabi Ovadja Josef projevil jako vynikající organizátor a pastýř své obce. Podařilo se mu během několika let zkonsolidovat a zlepšit duchovní situaci egyptských Židů a zároveň zlepšit vztahy mezi úřady a židovskými obcemi.

Po návratu do Izraele v roce 1950 studoval v midraši Bnej Cion (Bnei Zion), vedeném dlouholetým rabínem Jeruzaléma rabim Cvi Pesachem Frankem (Tzvi Pesach Frank), a působil jako rabínský soudce v Petach Tikva.

V letech 1951 a 1952 publikoval své dílo o Pesachu a hagadě Chazon Ovadja (Chazon Ovadia), na něž během svého dlouhé života navázal desítkami dalších široce čtených knih, včetně desetisvazkových responzí Jabja Omer (Yabia Omer) a šestisvazkových responzí uváděných v rozhlase Jichave Daat (Yichave Daat). Dalšími jeho významnými díly jsou Masa Josef (Masa Yosef) a Jalkut Josef (Yalkut Yosef), knihy pod názvem (pod stejným názvem jako původní pesachové dílo) Chazon Ovadja, týkající se šabatu, svátků a dalších témat. Pod názvem Anaf Etz Avot vyšly jeho komentáře k traktátu Pirkej Avot, pod názvem Maor Jisrael komentáře k různým částem Talmudu.

V roce 1954 rabi Ovajda Josef založil sefardskou ješivu Or HaTora (Or HaTorah).

V letech 1958 až 1965 rabi Josef sloužil jako rabínský soudce v Jeruzalémě, posléze jako soudce nejvyššího rabínského odvolacího soudu tamtéž. V roce 1968 se stal vrchním rabínem Tel Avivu, jímž byl až do roku 1973, kdy byl zvolen sefardským vrchním rabínem Izraele.

V roce 1982 rabi Ovadja Josef spolu s rabim Eliezerem Menachemem Šachem založil sefardskou náboženskou stranu Šas, která brzo získala značnou oblibu mezi sefardskými Židy, kteří se v Izraeli cítili diskriminováni aškenázskou elitou. Rekordního úspěchu Šas docílila v roce 1999, kdy v Knesetu získal 17 mandátů ze 120.

Od konce 80. let rabi Josef podporoval mírová jednání Izraele s teroristy Organizace pro osvobození Palestiny, a to na základě halachické zásady pikuach nefeš, podle níž k záchraně lidského života lze porušit všechna židovská přikázání, kromě vraždy, modloslužby a cizoložství. Již v roce 1979 s odkazem na tuto zásadu podpořil vydání Sinaje Egyptu. Při hlasování o první Dohodě z Osla se nicméně Šas zdržel hlasování a proti druhé dokonce výslovně hlasoval, a to s ohledem na to, že dohody mír nepřinesly.

V roce 2005 se prý rabi Ovadja Josef postavil proti jednostrannému stažení Izraele z Pásma Gazy s tím, že posilování palestinských Arabů bez toho, aby se vzdali terorismu, ohrožuje židovské životy.

Při prezidentské volbě v roce 2007 rabi Josef podpořil svého dlouholetého přítele Šimona Perese, který nakonec – i díky podpoře 12 poslanců Šas – se stal prezidentem Izraele.

V roce 2010 se Šas stala se souhlasem rabiho Josefa členem Světové sionistické organizace a tedy první charedi sionitistikou stranou v Izraeli.

Za své rabínské práce dostal rabi Josef v roce 1970 Izraelskou cenu.

Nutno kvitovat s povděkem, že oproti většině aškenázských rabínů diaspory vystoupil na podporu etiopských Židů, aby byli po giuru le-chumra uznáni jako halachičtí Židé.

Až na poslední měsíce života, kdy už mu ubývalo sil, se ho mohl každý zeptat na jakýkoliv problém z Talmudu a podobně a on vám řekl nejen místo, kde a v jakem traktátu se to nachází, ale ještě další halachickou relevantní literaturu k tomuto problému. Jen tak to vysypal z rukávu.