… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Na národní pouti do Svaté země – III. 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení

pouť do Svaté zeměSvatá země. V pátek byla první společnou bohoslužbou zahájena národní pouť do svaté země na Hoře Blahoslavenství nad Tiberiadským jezerem. Hlavním celebrantem byl olomoucký arcibiskup Jan Graubner a kázání pronesl ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Bohoslužba proběhla za krásného počasí.

Atmosféru biblického místa přiblíží jedna z průvodkyň a organizátorek pouti, Václava Benešová:

„Hora Blahoslavenství leží na severním okraji Galilejského jezera a tento vápencový vrch je vysoký přibližně 150 m. Do Kafarnaa či do Tabghy, tedy k místu rozmnožení chlebů a ryb, nebo k místu Petrova primátu je coby kamenem dohodil. Zdejší pahorek je spojen s Ježíšovým kázáním na hoře, které popisuje evangelista Matouš, a které rovněž zahrnuje i řeč o osmeru blahoslavenství. Pojďme se ale nejprve podívat do historie.

Původně zde byl na přelomu 4. a 5. století postaven byzantský kostel a klášter, který v roce 614 zničili Peršané. Stavba byla později opravena v 10. století. Nakonec tuto lokalitu odkoupili v roce 1889 františkáni, aby o 50 let později zahájili archeologický průzkum. V roce 1938 zde byl vystavěn současný kostelík, malý klášter pro sestry františkánky a hospic. Počátkem ledna roku 1964 navštívil toto místo papež Pavel VI. a po něm v roce 2000 papež Jan Pavel II. Před vstupem do kostela jsou vitríny, v nichž jsou umístěny štoly, které oba papežové věnovali svatému místu. Kostelík má symbolický osmiboký tvar. Jako stavební materiál byl použit místní čedič, bílý nazaretský vápenec a římský travertin a stavba by měla tvarem i barvou připomínat horu. Nenechme se pobízet a vstupme dovnitř.

Hned při příchodu do malého okrouhlého kostelíka, který navrhl Antonio Barluzzi, si povšimneme ambónu, na kterém je celý rok otevřený evangeliář s textem blahoslavenství. Uprostřed prostoru je moderní malachitový oltář se svatostánkem. Kamenná intarzie dlažby zobrazuje symboly 3 božských a 4 kardinálních ctností. Vnitřek kopule zdobí zlatá mozaika, pod níž jsou vitrážová okna, ve kterých je červeným písmem napsané vždy jedno z osmi blahoslavenství. Když opustíme kostelík a vydáme se na obhlídku hory, povedou naše kroky po úhledných chodníčcích lemovaných nejen květinami a keříky, ale také bílými kamennými bloky s vytesaným latinským textem všech osmi blahoslavenství. Dobrý důvod k tomu, aby u nich každý poutník zastavil své kroky a nově naslouchal a učil se významu těchto slov.

Jeden florentský poutník ve 13. století podává o návštěvě hory Blahoslavenství zprávu, ve které píše: „A tam jsme zpívali a tam jsme kázali, a pak jsme se posadili do trávy a jedli jsme s radostí a se slzami radosti.“ Možná mají podobné pocity i dnešní poutníci, když stojí na této hoře, dívají se jižním směrem proti slunci na vlnící se Galilejské jezero a vychutnávají ve zdejších zahradách posvátné chvilky. Dokonce i poutnice Egerie ve 4. století píše, že: „Nedaleko odtud (od Kafarnaum) je vidět kamenné schodiště, na němž stál náš Pán … Na hoře je v těsné blízkosti vyvýšenina (jeskyně). Tam Pán vystoupil, aby zvěstoval Blahoslavenství.“

Až si budete připomínat jednotlivá blahoslavenství, věřte, že je to jen osm způsobů ke štěstí. A nebo jak říkával páter Ladislav Kubíček – měla by být naším zpovědním zrcadlem.“

Sobotní společná bohoslužba více než tisíce poutníků z Čech, Moravy a Slezska se konala v Betlémě na Pastýřských polích, místě, které posluchačům Vatikánského rozhlasu opět přibližuje Václava Benešová:

„V sobotu jsme doputovali až na místo, které se nazývá Beit Sahur. Jsme na jednom z předměstí Betléma, které je známé tím, že se zde rozkládají Pastýřská pole. Jak sám název napovídá, budeme si připomínat Kristovo narození.

Betlém je městem, které patří mezi ta nejstarší ve Svaté zemi a leží přibližně 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Včetně svých 2 předměstí má okolo 60 000 obyvatel dnes převážně muslimských. Pro křesťany je toto místo důležité, protože si zde připomínají událost narození Ježíše Krista, na jehož památku zde byla ve 4. století postavena jedna z nejstarších svatyní.

Vstupme nyní do areálu Pastýřských polí. Dnes nám tato pole připomínají spíše rozlehlou zahradu. Cesta nás dovede až ke kapli z bílého vápence, která nám může připomínat pastýřský stan (foto Václava Benešová). Jedná se o jednoduchou stavbu z let 1954 – 1956, nad jejímž vchodem je litinová socha vznášejícího se anděla se 3 zvony a v jejímž středu je umístěn oltář z bílého mramoru, který podpírají 4 klečící pastýři. Interiér je osvětlen venkovním světlem skrze perforovanou kopuli a tím připomíná nebe poseté hvězdami. Na stěnách kaple uvidíme trojici fresek – typické obrázky jako vystřižené z vánočních pohlednic, které jsou doplněny latinskými texty Lukášova evangelia, a jejichž slova se vztahují právě k betlémským pastýřům – „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově … (Jakmile od nich andělé odešli do nebe,) řekli si pastýři: ‚Pojďme do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.‘ Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. … “

Pastýřská pole jsou lokalitou, kde si rovněž připomínáme starozákonní příběh Moábky Rút, která, jak víme, byla prababičkou krále Davida, proto právem patří do Ježíšova rodokmenu zmiňovaném v Matoušově evangeliu. Takže i v tomto smyslu má její příběh spojitost s Pastýřskými poli, která jsou někdy označována jako Bóazovo pole podle Rútina manžela.

V prostoru Pastýřských polí se nacházejí jeskyně, o kterých se předpokládá, že zde v Ježíšových dobách žili pastýři. Dnes jsou proměněné na kaple s jednoduchou výzdobou, ve kterých je možné slavit mši svatou. Při archeologickém výzkumu byly ve 2. polovině 19. století kromě jeskyní objeveny rovněž zbytky byzantského kostela a klášterní komplex s hospodářskými budovami a cisternami na vodu. Předpokládá se, že klášter, který zde stál, patřil k jedněm z mnoha, které v této zemi vznikly v období vrcholného rozvoje mnišského hnutí. Pod tímto komplexem se rovněž nacházejí rozsáhlé jeskyně.

O Vánocích odtud vychází slavnostní průvod, který směřuje do centra Betléma až na náměstí Jesliček a tvoří tak součást vánočních oslav. Naši poutníci ve dvacátých letech minulého století zmiňovali ještě jeden zvyk, kterým bylo žehnání stád ovcí. Často ale přicházeli i muslimští pastýři a žádali křesťany, aby požehnali také jejich stádům. O toto svaté místo se od roku 1909 starají františkáni.“

Přetištěno s laskavým souhlasem české redakce Vatikánského rozhlasu.

Původně publikováno pod názvem Na národní pouti do Svaté země – III.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Listopad 2013
Po Út St Čt So Ne
« Říj   Pro »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  
Archiv