30. ledna 1933, 3. Ševat 5693, byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem. Volby v listopadu 1932 učinili z Národně socialistické německé dělnické strany (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP) nejsilnější stranu v Říšském sněmu (Reichstag). Přední němečtí politici a podnikatelé přesvědčovali prezidenta Paula von Hindenburga, aby jmenoval Hitlera kancléřem, od čehož si slibovali stabilizaci vládnutí a hospodářství. Hindenburg neochotně souhlasil.
O dva měsíce později nacisté v parlamentu prosadili Zmocňovací zákon (Ermächtigungsgesetz), který Hitlerovi dal diktátorské pravomoci. Hitlerova vláda pak zakázala všechny ostatní politické strany a v červenci 1933 podepsala konkordát s Vatikánem. Hitler si oblibu u Němců získal tím, že je dokázal přesvědčit, že je ochráncem před ekonomickou krizí, komunisty, Versailleskou smlouvu a Židy. Hitler své moci využil k rozpoutání II. světové války, v jejímž rámci bylo povražděno i 6 milionů Židů.