… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Zajímavý bojkot Zimních olympijských her v Soči 4.86/5 (97.14%) 28 ohodnocení

Čerkesové

Dnes 23.2.2014 oficiálně skončily XXII. zimní olympijské hry v Soči. Mnozí z nás mají v paměti rok 1980, kdy řada západních zemí bojkotovala moskevské LOH kvůli vstupu Rudé armády do Afghánistánu rok před tím. Následující losangeleské LOH roku 1984 byly pro změnu bojkotovány SSSR a dalšími socialistickými státy.

V dolnogalilejské vesnici Kafr Kama obývané od roku 1876 Adygejci neboli Čerkesy velmi rádi sportují a i ti, kteří se sportu aktivně nevěnují, jej milují. Žádná z rodin však nesledovala televizní přenosy z dějiště XXII. zimních olympijských her. Nikoho z více než tří tisíc čerkeských obyvatel Kafr Kamy nezajímá to, jak si vedou na olympiádě izraelští sportovci a ani žádní jiní. Prostě o zimních olympijských hrách v Soči nechtějí nic slyšet. Tento bojkot ZOH nikdo neorganizoval a na ulicích Kafr Kamy nebyl jediný plakát, který by k bojkotu vyzýval. Bylo to svobodné rozhodnutí každého obyvatele vesnice, jehož příčinou jsou hněv a smutek provázející tento kavkazský národ téměř 250 let.

Ve vesnici má na ZOH v Soči každý svůj názor, který se však ve své negativitě neliší od jeden od druhého. Například sedmatřicetiletá Anita Nasfu, zaměstnaná v tiberiadské nemocnici Poria, matka čtyř dětí říká, že ona, její muž a celá rodina mají rádi sport, ale prostě by nemohli sledovat soutěže lyžařů, s vědomím, že pod tím sněhem leží ostatky tisíců jejich předků. Neumí si představit, že nad hromadnými hroby Čerkesů probíhají olympijské lyžařské trasy. Anitin manžel Ishaq pokračoval v rozhovoru slovy: „Hora, po níž probíhají lyžařské trasy se jmenuje Krasnaja Poljana (Rudá planina). Tak ji pojmenovali Rusové poté, kdy v blízkosti Soči zavraždili mnoho Čerkesů. Přestože horu tehdy pokrýval sníh, přece se krev Čerkesů nevsákla do země a hora se jejich krví zbarvila rudě. Od té doby ji tak říkají – Krasnaja Poljana. Řekněte mi, jak se mohu klidně dívat na krasobruslení nebo na hokej?“

Dalším, kdo k hovoru připojil, byl šedesátiosmiletý bývalý ředitel místní školy Adnan Orkaž: „Sám jsem absolventem Institutu tělesné výchovy a sportu Wingate a mou první láskou je sport, ale to, co se děje teď v Soči, mě vyvádí z míry a krev se mi pění v žilách. Pro nás, Čerkesy, je toto město jako Osvětim. Kdyby se olympijské hry konaly v Osvětimi, co by na to asi řekl svět?“

Válku, v jejímž závěru téměř všichni Čerkesové byli nuceni opustit svou vlast můžeme nazvat stoletou, neboť trvala s přestávkami od roku 1764 do roku 1864. V době této kavkazské války, jak ji nazývají Rusové, proběhlo ještě několik válek mezi Ruskem a Persií a Osmanskou říší, které byly bezprostředně spojeny s událostmi probíhajícími na Kavkazu. Rusko poté, kdy se sjednotilo s Gruzií (1810), chtělo zabezpečit územní celistvost, a proto se snažilo pokořit kavkazské národy, zvláště ty, které vyznávaly islám. Tato ruská imperiální politika síly vyvolávala jejich ozbrojený odpor, zvláště pak Čerkesů, který byl nakonec Ruskem nelítostně zlomen. Ruští historikové uvádějí, že zahynulo 100 až 200 tisíc Čerkesů, kdežto čerkeští historikové hovoří zhruba o jeden a půl milionu obětech, tedy o genocidě. Po protiruském povstání roku 1858 Čerkesové, kteří přežili, emigrovali do Osmanské říše a tak se dostali i do tehdejší osmanské Palestiny.

(Podle článku Anat Meidan z Jediot Acharonot)

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Únor 2014
Po Út St Čt So Ne
« Led   Bře »
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
2425262728  
Archiv