… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Archiv pro měsíc: ‍‍Duben 2014 - Kislev / Tevet 5774

Ghada Abd-El-Moneim

Ghada Abd-El-Moneim

Kdo by si myslel, že nařčení z rituálních vražd je něco co definitivně patří do propadliště dějin a v moderním světě, kde lze téměř každou informaci ověřit. může být velice nepříjemně překvapen z informace, kterou přinášejí egyptské noviny, jako informaci pravdivou a ověřenou. Není ani podstatné, že informace je zcela smyšlená a nemá žádné opodstatnění v židovské tradici, podstatné je, že rozviřuje vášně a u určitých vrstev obyvatelstva může být přijímáno jako svatá pravda. Laskavý čtenář posoudí sám: “ Dostali jsme tajnou zprávu CIA, která byla odhalena egyptskou rozvědkou. Tajná zpráva dokazuje pravdivost informací kolujících v arabském světě o krutosti tajných rituálů, které židé konají během svých svátků, například o Pesachu a Chanuka. V obecné rovině se jedná o vraždy (zařezávání) těch, kdo nejsou židé a obětování lidských obětí Bohu. Dokument potvrzuje, že extrémní židé z Palestiny zavraždili několik dětí, aby jejich krev přimíchali do těsta na macesy k svátku Chanuka. Dokument také potvrzuje, občasné zabíjení cizích dětí z afrických států, palestinských dětí, egyptských a marockých. Zabíjejí také válečné egyptské zajatce a palestinské vězně, aby použili jejich krev do macesů na svátek Chanuka.“

Pokračovat ve čtení “Prezentace židů a Izraele v egyptském tisku” »

john-kerry-syria-6Dnes, 29. dubna skončilo devítiměsíční období pro mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinskou autonomií. Během rozhovorů, pokud to považovaly za nutné, vystupovaly Spojené státy v roli prostředníka, v osobě současného ministra zahraničí Johna Kerryho či Obamova pověřence a bývalého velvyslance USA v Izraeli Martina Indyka (v letech 1995-7 a 2000-1). Rozhovory z izraelské strany vedené ministryní spravedlnosti Cipi Livniovou a z palestinské Saebem Erekatem nevedly prakticky ani k pozitivním dílčím výsledkům. Nehledě na neustálé zvyšování požadavků palestinské strany jako podmínek k pokračování mírových rozhovorů (čtyři fáze propuštění palestinských teroristů z izraelských věznic na svobodu, z nichž tři se uskutečnily, zmrazení stavební činnosti v oblasti Judeje a Samaří), ránu z milosti mírovým rozhovorům dal nakonec sám předseda Palestinské autonomie Abu Mazen – Mahmúd Abbás. Uzavřel dohodu o usmíření s teroristickou organizací Hamás, která byla a je politickým a ideologickým rivalem Fatahu. Roku 2007 islamistický Hamás vyhnal Fatah z Pásma Gazy a převzal tam veškerou moc. Abu Mazen se samozřejmě řídí příslovím „košile bližší než kabát“, proto se nikdo nemůže divit, ale ani mu vyčítat, že se snažil o usmíření s Hamásem. Vždyť se jedná o jeho souvěrce a bratry, s nimiž měl dlouholetý konflikt. Na druhou stranu musel vědět, že Hamás neuznává právo Izraele na existenci ani v hranicích z června 1967. Hamás, jakožto fundamentalistická islámistická organizace považuje celou Palestinu od moře až k Jordánu za věčný Alláhův waqf, za území náležející muslimské arabské ummě. Území Palestiny je nedělitelné a nikdo nemá právo jednat o jejím rozdělení. Z tohoto faktu vyplývá, že Izrael nemůže uzavřít žádnou dohodu s Palestinskou autonomií, na jejíž vládě se podílí Hamás.
Pokračovat ve čtení “John Kerry a apartheid” »

Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu včera a dnes uctil památku obětí a hrdinů šoa-holokaustu. Stalo se tak při příležitosti vzpomínkového dne.

premiér při slavnostním zahájení Jom Ha Šoa v památníku Jad VaŠem

premiér při slavnostním zahájení Jom Ha Šoa v památníku Jad VaŠem

Sára Netanjahu, manželka premiéra, při slavnostním zahájení Jom Ha Šoa v památníku Jad VaŠem

Benjamin Netanjahu při Jom Ha Šoa v památníku Jad VaŠem

Benjamin Netanjahu při Jom Ha Šoa v památníku Jad VaŠem

Benjamin Netanjahu při Jom Ha Šoa v památníku Jad VaŠem

Benjamin Netanjahu při Jom Ha Šoa v památníku Jad VaŠem

premiér v Knesetu při vzpomínkovém obřadu "Každý člověk má jméno"

Moše Jaalon

Moše Jaalon

Ministr obrany Izraele Moše Jaalon (Moshe Yaalon) se dnes zúčastnil vzpomínkového obřadu Dne památky na šoa a hrdinství (יום הזיכרון לשואה ולגבורה) v kibucu Jad Mordechaj (Yad Mordechai) a při této příležitosti pronesl projev.

„Stojím před vámi, odpovědný za bezpečnost občanů Izraele a nejsem šťastný, že vidím jednání a znám úmysly těch, jejichž největší touhou je zabít nás jen proto, že jsme Židé. Za posledních 70 let se nezměnilo nic,“ řekl.

Pokračovat ve čtení “Moše Jaalon: Nepřátelé Izraele, mějte se na pozoru” »

untitledPokud hovoříme o katastrově maďarského židovstva, ta začala v březnu 1944, kdy německá vojska okupovala území tehdejšího Maďarského království, jedná se o katastrofu Židů žijících na územích, které okupovalo Maďarsko po Mnichovské dohodě v letech 1938-39.  Byl to počátek zániku židovstva na Podkarpatské Rusi, v jižních částech Slovenska (Félvidék) připojených k Maďarsku, Vojvodině a v Transylvánii (Erdély). Transporty maďarských Židů do Osvětimi byly zahájeny pod taktovkou Adolfa Eichmanna 15. května 1944 v počtu 12 tisíc deportovaných denně. Ukončeny byly 9. července na Horthyho příkaz. Přesto za tuto dobu bylo odvlečeno do Osvětimi 437 tisíc maďarských Židů. Horthy prý do července věřil, že Židé jsou odváženi pouze na práci. Poté, kdy se nacisté dověděli, že se Horthy pokouší vyjednat se SSSR ukončení války, zasáhlo komando SS a uneslo jeho syna. 15. října byl Horthy sesazen a přinucen předat své pravomoci maďarskému fašistovi Ferenci Szálassimu, tedy Straně Šípových křížů (Nyilaskeresztes Párt). Poté opět pokračovaly transporty maďarských Židů, z nichž více než 80 tisíc odvezli do Osvětimi a dalších koncentračních táborů. Kromě toho sami nyilašovci vyvraždili asi polovinu z 200 tisíc Židů soustředěných v budapešťském ghettu. Z celkového počtu 825 tisíc maďarských Židů před druhou světovou válkou, přežilo necelých 260 tisíc. Není však od věci si připomenout i tzv. maďarské události z října 1956, kdy se opět, zvláště na maďarském venkově, probudily v mnoha bývalých přívrženstvích nyilašovského režimu antisemitské vášně provázené mnohdy i těžkým fyzickým násilím vůči Židům. Tento jejich zaryrý antisemitismus z nich nevykořenily ani jasný konec druhé světové války, ani jedenáct let nového režimu. A ani dnes, kdy si připomínáme 25. výročí pádu vládnoucích komunistických a dělnických stran ve státech Střední a Východní Evropy a obnovení demokracie, situace v Maďarsku svědčí o tom, že ne všude se dovede demokracie účinně bránit otevřenému antisemitismu a xenofobii. Markantní posílení strany Jobbik v nedávných parlamentních volbách v Maďarsku je toho příkladem. Nicméně maďarský prezident János Áder se vydal dnes z Budapešti do Osětimi vlakem, který nazval vlakem živých po stejné trase jsou jely vlaky do Osvětimi před sedmdesáti lety. O Osvětimi řekl, že je to největší maďarský hřbitov.

Pokračovat ve čtení “Sedmdesáté výročí katastrofy maďarského židovstva” »

foto Wikipedia

foto Wikipedia

Dnes kolem dvanácté hodiny byl spáchán atentát na starostu Charkova Genadije Kernese (Геннадій Адольфович Кернес). Informaci postkytla tisková služba radnice,  Podle informace novin Vesti Ukrajiny, které hovořily s přítele Kernese Jurim Sapronovem jsou zranění, která utrpěl starosta velmi vážná. Nyní je operován podle a informace lékaři bojují o jeho život. Starosta byl postřelen jedním výstřelem z pušky, patrně ostřelovačem při koupání v přírodním rybníce. Není známo, kdo byl atentátník. Podle tiskového mluvčího radnice Juriho Sidorenka v poslední době dostával staosta mnoho výhružek. Jiné informace říkají, že atentát byl spáchán vedle hotelu Nacionál , kde se nachází jeho hlavní advokátní kancelář.  Starostou je od roku 2010 a je považován za stoupence bývalého ukrajiského prezidenta Janukoviče, v poslední době prohlásil, že podporuje jednotnou Ukrajinu.

Pokračovat ve čtení “Židovský starosta ukrajinského Charkova Genadij Kernes postřelen” »

Jehuda Ochayon zleva za Eichmanem

Jehuda Ochayon zleva za Eichmannem

Příběh, který jsem vyslechla by se asi nedostal mimo rodinu policejního důstojníka, od jehož úmrtí uplyne zítra deset let. Přestože přijel jako malý do Izraele, dotkla se jeho života katastrofa evropského židovstva více než mohl tušit. Položme si ale první otázku zda Šoa byla skutečně pouze katastrofou evropského židovstva, chtěl Hitler a jeho nohsledové a architekti vyhlazování skutečně vyhladit pouze evropské židovstvo? Týkala se genocida pouze aškenázských židů? Týkala se samozřejmě i sefardských židů, ale to nebylo úplně zohledněno, když se vybírali dorozci, kteří budou hlídat v podzemním bunkru – vězení Adolfa Eichmanna po únosu z Argentiny. Mezi mladými policisty byli tedy pečlivě vybráni na území Izraele narození anebo tací, kteří se přistěhovali jako děti a byli sefardi. Nesměli být také ženatí, protože během prvního období bylo místo vězení utajené a oni tam museli zůstat po dobu tří měsíců a nikdo místo jejich služby nesměl znát. To je informace, kterou po procesu popsali z československých autorů Erich Kulka a Věra Trochtová (Únos ze San Fernanda Magnet 1968)  a také Ladislav Mňačko. Tak jsem se i já sama k této informaci dostala a kupodivu si ji zapamatovala.
Pokračovat ve čtení “Eichmannova poslední židovská oběť” »

Fedor Gál při přednášce, foto Pavlína Schultz

Fedor Gál při přednášce, foto Pavlína Schultz

Ještě o Pesachu, mezi prvním a posledním svátkem uspořádalo České centrum promítání filmu  a přednášku autora Fedora Gála. V záplavě událostí, které jsou pro toto období v Izraeli charakteristické, se v budově českého velvyslanectví na promítání filmu Fedora Gála sešlo nemálo hostů, nechyběl ani vedoucí zastupitelského úřadu ČR Karel Pažourek, Velvyslanec Sloveské republiky v Izraeli Radovan Javorčík, ředitel Bejt Terezín Oded Breda a další hosté. Fedor Gál podle pozvánky promítl film, který vznikl na základě jeho zkoumání rodinné historie a měl být určen rodinnému kruhu, ale později se projekt rozrostl a proměnil se v odpověď na hledání osudu otce, který zahynul před koncem války na pochodu smrti. Fedor Gál ve svém filmu klade mnoho otázek, na které je v této generaci jen málokdo  ochoten odpovědět, předkládá dobové dokumenty a hovoří i se svým starším bratrem, s přítelem, který prožil zcela jiný osud.  Část filmu je možné shlédnout na jeho internetových stránkách .

Pokračovat ve čtení “Krátká …. dlouhá … cesta Fedora Gála v Českém centru v Tel Avivu” »

Průzkumná brigáda Givati (חטיבת גבעתי) zakončila svůj výcvik testováním dovedností svých vojáků při navigaci, maskování, městském válčení a útocích v otevřeném terénu. Vojáci soutěžili za použití zbraní, na něž se specializovali během základního výcviku.

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

průzkumníci brigády Givati Izraelských obranných sil

220px-Yom_HaShoah_Flags_halfmastV přítomnosti prezidenta Šimona Perese, předsedy vlády, ministrů, vrchních rabínů, předsedy nejvyššího soudu, generality byl nyní zahájen den vzpomínání na holocaust. Toto datum bylo v roce 1951 vybráno na paměť povstání ve Varšavském ghetu. Letošní vzpomínky se soustředí zejména na vyvraždění maďarských židů v roce 1944. Úvodní projev pronesl prezident Šimon Peres.

 

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2014
Po Út St Čt So Ne
« Bře   Kvě »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930  
Archiv