Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu navštívil počátkem měsíce výrobnu macesů v obci Kfar Chabad (כפר חב“ד) a sám si také zkusil maces vyrobit.
Rodina policejního důstojníka Barucha Mizrachiho (47), která jela autem po silnici č. 35, se nedaleko Hebronu stala terčem útoku palestinského teroristy. V autě byla celá rodina, otec Baruch, jeho žena Hadas a jejich pět dětí, která jela k příbuzným do Kyriat Arby na pesachový seder. Palestinský vrah začal střílet na Mizrachiho auto. Otce rodiny zasáhl smrtelně a ten na místě zemřel, jeho žena Hadas utrpěla středně těžké zranění. Naštěstí z dětí byl zraněn jen osmiletý syn Itaj, kterého operovali v jeruzalémské nemocnici „Šaarej cedek“ a jeho stav byl stabilizován a velmi rychle se zlepšuje, takže se mohl zúčastnit pohřbu svého otce společně s matkou a sourozenci. Jak vyplynulo z vyšetřování, palestinský terorista střílel také na jiná izraelská auta, která jela po této silnici č. 35. K vraždě policejního důstojníka Barucha Mizrachiho došlo pouze 700 metrů od vojenského kontrolního postu Tarkumía. Vdova Hadas se ještě z nemocničního lůžka obrátila na předsedu vlády Benjamína Netanijáhúa, aby nepropouštěl další palestinské teroristy z izraelských věznic. Tato čtvrtá skupina teroristů měla být propuštěna v rámci projevu dobré vůle ze strany Izraele Palestincům. Tímto vstřícným krokem Izraele se měla podpořit ochota Palestinců pokračovat v mírových jednáních s Izraelelm. Jak je vidět, Palestinci, a je zcela jedno kdo, jestli OOP v čele s Mahmúdem Abbásem nebo Hamás v čele s Haníjem, pokládají každý vstřícný krok Izraele za politickou a vojenskou slabost, na kterou odpovídají jen zvýšeným terorem. Izrael udělá nejlépe, nebude-li se ohlížet na mírové sny pana prezidenta Obamy a jeho administrativy a také ne na pseudohumanismus EU. Jediné, co zatím na Blízkém východě platí je, že silnější vítězí. Vše ostatní je pokládáno za slabost a za počátek konce. Dosud se většina Palestinců nevzdala cíle zahnat Židy do moře.
1. Na místě, kde je zvykem pracovat v předvečer Pesachu, [mohou] pracovat až do poledne; na místě, kde není zvykem pracovat, pracovat nesmí. (1) Ať už jde z místa, kde [mají v předvečer Pesachu] ve zvyku pracovat na místo, kde nepracují, nebo z místa, kde nepracují na místo, kde [mají] ve zvyku pracovat, platí pro něj omezení místa, ze kterého odešel i omezení místa, na které jde. (2) Člověk nesmí jednat jinak [než jak je běžné na daném místě, pokud by to mělo vzbudit] pomluvy.(3)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 4. kapitola” »
Vlajka Doněcké republiky foto Wikipedie
Filmová reportáž ruské televize byla natočena v předvečer prvního pesachového sederu, v pondělí 14. dubna na Krymu, jehož autonomní parlament nedávno před tím vyhlásil nezávislost na Ukrajině a pak připojení se k Ruské federaci. Jak z reportáže vyplývá, situace Židů nejen na Krymu, ale i v jiných oblastech Ukrajiny nebyla jednoduchá. Tradičně zakořeněný antisemitismus v ukrajinských nacionalistických kruzích není výmyslem „Moskalů“, t. j. prorusky orientovaných Ukrajinců či přímo Rusů, ale je tvrdou realitou, s níž jsou tamnější Židé denně konfrontováni. To je však pouze jedna strana mince. Druhou stranou téže mince je taktéž tradičně zakořeněný antisemitismus v ruské společnosti, jehož příkladem může posloužit ostudná protižidovská vyhláška z Doněcka.
Pokračovat ve čtení “Antisemitismus na obou stranách ukrajinské barikády” »