… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Traktát Mišny Pesachim – 4. kapitola 5.00/5 (100.00%) 14 ohodnocení

thumb-ZB902 Kapitola čtvrtá

1. Na místě, kde je zvykem pracovat v předvečer Pesachu, [mohou] pracovat až do poledne; na místě, kde není zvykem pracovat, pracovat nesmí. (1) Ať už jde z místa, kde [mají v předvečer Pesachu] ve zvyku pracovat na místo, kde nepracují, nebo z místa, kde nepracují na místo, kde [mají] ve zvyku pracovat, platí pro něj omezení místa, ze kterého odešel i omezení místa, na které jde. (2) Člověk nesmí jednat jinak [než jak je běžné na daném místě, pokud by to mělo vzbudit] pomluvy.(3)

2. Podobně i ten, kdo přenáší úrodu ze sedmého roku z místa, kde se [již na polích] neobjevuje, na místo, kde se ještě na polích objevuje, nebo z místa, kde se ještě na polích objevuje, na místo, kde se již na polích neobjevuje, je zavázán ji odstranit.(4) Rabi Jehuda říká: „Může jim říct: ‚Můžete také jít ven a přinést si úrodu pro sebe.‘ (5)

3.(6) Na místě, kde je zvykem prodávat malá domácí zvířata nežidům, je takový prodej povolen, ale tam, kde je zvykem neprodávat, takový prodej není povolen.(7) Nikde ale není povoleno prodávat velká zvířata, telata nebo hříbata, ať už celá (v dobrém stavu) nebo zraněná (s vadou).(8) Rabi Jehuda povoluje prodej zvířat s vadou.(9) A Ben Batira povoluje prodej koně.(10)

4. Na místě, kde je zvykem jíst upečené maso pesachové oběti o pesachové noci, jej mohou jíst; tam, kde je zvyk jej nejíst, jej jíst nesmí. (11) Na místě, kde je zvykem zapalovat doma světla v předvečer Jom kipur, je mohou zapalovat, na místě kde je zvykem nezapalovat, je nesmí zapalovat. (12) A zapalují světla v synagogách, studovnách a temných průchodech (13) a kvůli nemohoucím. (14)

5. Tam, kde je zvykem pracovat devátého avu, tak může činit; tam, kde je zvykem nepracovat, takto činit nesmí. (15) Ale na všech místech se učenci zdrželi [v ten den veškeré práce]. Raban Šim’on ben Gamli’el řekl: „Člověk by se měl vždy chovat jako učenec.“ (16) Ale učenci říkají: „V Judsku byli zvyklí pracovat na erev Pesach až do poledne, zatímco v Galileji nepracovali vůbec.“ (17) A co se týká noci [čtrnáctého nisanu], Bejt Šamaj zakazují [v Galileji pracovat], ale Bejt Hilel [tam] povolují [práci] až do rozbřesku. (18)

6. (19) Rabi Me’ir říká: „Jakákoli práce, kterou započal před čtrnáctým [nisanem], může být dokončena i čtrnáctého; ale čtrnáctého [nisanu] nesmí začít [novou práci], i kdyby ji měl dokončit [ještě toho dne].“Učenci říkají: „Tři řemeslníci mohou pracovat v předvečer Pesachu až do poledne, a to: krejčí, holiči a pradláci.“ (20) Rabi Jose bar Jehuda říká: „A též ševci.“(21)

7. Čtrnáctého [nisanu] mohou dát [vejce] do kurníku pod slepici; a pokud jim slepice ulétne, mohou ji vrátit na její místo. A pokud uhyne, mohou na její místo dát jinou. (22) Čtrnáctého [nisanu] mohou vykydat hnůj zpod zvířete, ale ve sváteční den jej mohou pouze shrnout na stranu. (23) [Čtrnáctého nisanu] mohou odnést věci [které je třeba spravit, k řemeslníkovi] a přinést je zpět z řemeslníkova domu, i když na svátek nejsou potřeba. (24)

8. (25) Šest věcí prováděli obyvatelé Jericha: proti třem [učenci] protestovali a proti třem protest nevznesli. Tyto jsou ty, proti kterým neprotestovali: Roubovali palmy po celý den [čtrnáctého nisanu]; (26) spojovali Šema; (27) a sklízeli a naskládali do stohů úrodu ještě před přinesením omeru; (28) a proti tomu neprotestovali. Tyto jsou ty, proti kterým protestovali: dovolovali používání malých větví platanu náležícího do zasvěceného majetku; (29) a jedli ovoce, které spadlo ze stromů o šabatu; (30) a ponechávali pe’u ze zeleniny; (31) a proti tomu protestovali.

9. (32) Král Chizkijahu (33) udělal šest věcí, z nichž u třech s ním učenci souhlasili a u třech s ním nesouhlasili. Mrtvolu svého otce táhl na provazových márách a v tom s ním souhlasili. (34) Rozdrtil bronzového hada a v tom s ním souhlasili. (35) Skryl knihu léčení a v tom s ním souhlasili. (36) A ohledně třech věcí s ním nesouhlasili: Odstranil zlato z chrámových vrat a poslal je králi Asýrie a v tom s ním nesouhlasili. (37) Uzavřel vody horního Gichonu a v tom s ním nesouhlasili. (38) Vložil přestupný měsíc nisan do nisanu a v tom s ním nesouhlasili (39)

—————————————————————————————

1) Odsud až do páté mišny této kapitoly se Mišna věnuje rozdílným zvykům v různých oblastech a toto je jediná halacha, která se týká svátku Pesach. Právě díky tomu, že celá pasáž začíná zmínkou o Pesachu, byly tyto mišnajot zahrnuty do traktátu Pesachim.
Na některých místech byla práce v předvečer Pesachu zakázána, aby lidé nezapomněli spálit chamec. V tomto ohledu se mišna řídí principem minhag makom, tedy zvyk daného místa je platnou halachou. I na místech, kde byla práce povolena, byla povolena pouze dopoledne. Po poledni nastal čas, kdy bylo možné obětovat pesachovou oběť, proto byla tato část dne již považována za součást samotného svátku. Toto nařízení zůstalo v platnosti i po zničení Chrámu. V případě Pesachu byli tanaité o něco přísnější, neboť zákaz práce ustanovili již od poledne; u ostatních svátků a šabatu platil zákaz činnosti od minchy dále.

2) Ani v jednom případě mu tak není dovoleno pracovat – ať už je kdekoli nebo pochází odkudkoli, vždy pro něj platí přísnější varianta.

3) Pokud by jeho odlišné chování vyvolalo vášně, měl by se jej vyvarovat. Pokud by tedy přicházel z místa, kde se nepracuje na místo, kde je zvykem pracovat, podle předchozí části mišny by pracovat neměl ani ta, ovšem pokud by jeho stranění se práce vyvolalo pohoršení nebo by obyvatelé daného místa získali dojem, že se nad ně dotyčný svým chováním povyšuje, měl by se přizpůsobit a chovat se tak, jak je zvykem na daném místě.

4) Stejně jako v předchozí mišně platí i zde pravidlo, že se řídí přísnějším nařízením.

5) Podle rabiho Jehudy se zde nejedná o pravidlo následování zvyku daného místa, jako v předchozí mišně, spíše se zákaz týká nejíst plody pocházející z pole v dané oblasti, pokud se na daném poli daná plodina již nevyskytuje. Např. v Bejt Elu je zakázáno jíst pouze ovoce pocházející z oblasti Bejt Elu, pokud tato plodina již v Bejt Elu neroste, avšak jíst plodiny pocházející z Hebronu, kde se ještě na poli nachází, lze i v Bejt Elu.

6) Stejná mišna se nachází v traktátu Avoda Zara 1:6

7) Ex 20:9 nařizuje, aby o šabatu i zvířata odpočinula od své práce. Proto je zakázán prodej zvířat, která by mohl nežid k práci o šabatu využívat. Malá zvířata, jako kozy nebo ovce, se k práci nevyužívala, takže v některých oblastech s jejich prodejem nebyl problém. Jinde ovšem převládal názor, že je lépe prodej šech zvířat zakázat preventivně, aby se někdo na základě toho, že lze prodat ovci, nedomníval, že lze rovněž prodat i krávu nebo osla,

8) Tato užitková zvířata je z výše zmíněných důvodů zakázáno prodávat vždy a všude, a to i přesto, že v okamžiku, kdy by nežid toto zvíře koupil, tak se již více nejedná o zvíře náležící židovi, který je povinen zajistit jeho odpočinek o šabatu. Mišna zde prodej zakazuje i z toho důvodu, že se často stával, že zvíře převzal kupující na zkušební dobu, čímž pádem stále patřilo židovi.

9) Podle rabiho Jehudy je jejich prodej povolen, protože u takových zvířat se předpokládá, že jsou prodávána na maso, nikoli kvůli práci.

10) Ve starověku byly na těžkou práci na polích používáni voli, nikoli koně, ti sloužili pouze k jízdě. Jelikož ježdění na koni není považováno za práci, Ben Batira prodej koně povoluje.

11) Podle Ex 12:8 musí být pesachová oběť snězená upečená. Po zničení chrámu někteří učenci zdůrazňovali, že je zakázáno pesachovou oběť obětovat bez Chrámu a proto lidem zakazovali jíst na Pesach upečeného beránka. Mišna ale ukazuje, že tento zákaz nebyl stanoven ohledně veškerého masa a pokud někde převládal zvyk jíst jiné, než jehněčí maso upečené obětovat, mišna jej nezakazuje. V traktátu Bejca někteří učenci dokonce povolovali konzumaci upečeného beránka. Na některých místech bylo zakázáno i pojídání upečeného masa z jiného zvířete, než z jehněte, neboť to mohlo podle jejich názoru svádět k přesvědčení, že lze jíst jakékoli upečené maso, tedy i jehněčí a tím pádem i Pesachovou oběť.

12) Zapalování světel v předvečer šabatu a svátků je povinností a součástí micvy oneg šabat. Jom kipur je ovšem den, kdy věřící nemá zažívat oneg, radost veselí, a tudíž zapalování světel nebylo pro tento den ustanoveno jako povinnost. Někde bylo dokonce zapalování světel zakázáno, aby si lide nemysleli, že Jom kipur má stejný status jako ostatní svátky a že jsou o něm povoleny i sexuální styk, který je na Jom kipur zakázán.

13) Tam, kde bylo zapalování světel zakázáno, bylo zakázáno pouze uvnitř domů, v soukromých prostorech. Ve veřejných prostorech a institucích to bylo povoleno, neboť neexistovaly výše zmíněné obavy.

14) Pokud je někdo nemocný a potřebuje světlo, pak je dovoleno zapalovat světlo kvůli němu i tam, kde je zvykem nezapalovat.

15) Tiš’a be-av v zásadě není svátečním dnem, neplatí proto pro něj zákazy práce, jako pro šabat nebo pro svátky. Avšak jelikož ten den truchlí celý Izrael a truchlící by se v takový den neměl zabývat světskými činnostmi, byla na některých místech práce v tento den zakázána.

16) Učenci (zde je použitý eufemismus talmidej chachamim, tedy „žáci učenců“, označující rabínské učence samotné) v tomto případě nenásledovali zvyk místa, ale zdrželi se práce i tam, kde byla povolena. Podle Šim’ona ben Gamli’ela by ale jejich chování mělo být normou i pro ostatní, nebo v tomto případě se nejedná o projev nadutosti.

17) Mišna se nyní vrací k tématu první mišny této kapitoly – učenci zde nesouhlasí s tvrzením, že práce na erev Pesach závisí na minhag ha-makom. Podle některých komentátoru vykládá tato polovina mišny mišnu č. 1. Místy s různými zvyklostmi jsou míněny právě oblasti Judska a Galileje.

18) Škola Šamajova a Hilelova nyní rozebírají, jak vypadal zákaz práce po celý den v Galileji. Podle Šamajovy školy se skutečně jednalo o celodenní zákaz, tj. od soumraku 14. nisanu, tj. 24 hodin před sederem. Podle Hilelovy školy se zákaz týkal pouze osvětlené části dne – během noci byla práce povolena.

19) Podle některých výkladů tato mišna hovoří o místě, kde se práce 14. nisanu neprovádí vůbec – v takovém případě pak určité činnosti i přesto povoluje. Podle jiného výkladu se týká míst, kde se 14. nisanu pracuje a dává tak najevo, že i na takovém místě nejsou povoleny veškeré druhy práce a de facto tak omezuje něco, co bylo předtím povoleno.

20) Tato tři řemesla jsou povolena, neboť práce těchto lidí je nezbytná pro dokonalé prožití svátečního dne. Tyto druhy práce jsou také povoleny na chol ha-mo’ed, pokud svou práci nestihnou dokončit před začátkem svátku.

21) Rabi Jose do tohoto seznamu řadí i ševce, neboť učenci povolili poutníkům do Jeruzaléma nechat si spravit boty, pokud si je zničili během cesty.

22) Takto alespoň mišnu interpretuje Raši. Jiné komentáře se domnívají, že se jedná o přípravu kurníku pro právě vylíhlou drůbež. Tak či onak, jedná se evidentně o něco, co nepočká. Podle Albeka mišna opakuje čtrnáctého proto, aby zdůraznila, že tato činnost není skutečnou prací a proto je možné ji vykonávat po celý den, ne jen do poledne.

23) Mišna zde srovnává zákony ohledně dne před svátkem s chol ha-mo’ed – obojí je určitou šedou zónou v halaše, kdy jsou určité věci zakázané a jiné povolené a to se liší i podle okolností. Blíže se této problematice věnuje traktát Mo’ed katan.

24) Naopak během chol ha-mo’ed je totéž zakázáno, i když dotyčné věci mohou být potřeba.

25) Mišna vyobrazuje židovský svět nikoli, jaký skutečně byl, ale spíše takovým, jaký ho přívrženci rabínského hnutí chtěli mít. Následující mišna uvádí, že obyvatelé Jericha prováděli určité věci, které byly v rozporu s rabínskou praxí. Tato mišna je zde uvedena pouze kvůli prvnímu důvodu, který se týká 14. nisanu.

26) Jericho bylo vždy proslulé jako oblast pěstování datlových palem. Roubování a péče o palmy trvalo celý den, avšak učenci to v případě Jericha tolerovali, neboť se jednalo o hlavní zdroj obživy a bylo třeba stihnout veškerou práci včas.

27) Existují dvě intepretace, co to je „spojovat Šema“: 1) Při recitaci „spojovali“ slova tak, že mezi nimi nedělali pomlky (podle rabínské praxe by měl každý recitovat Šema tak zřetelně jak je to jen možné); 2) spojovali samotný verš Šema (Dt 6:4) s ostatními (Dt 6:5–9) a nerecitovali Baruch šem kevod malchuto le-olam va-ed.

28) Omer je přinášen druhého dne svátku Pesach – do té doby je zakázáno sklízet pšenici (Lv 23:10). Obyvatelé Jericha měli evidentně jinou a to dokonce povolenou praxi. Podle Talmudu byl důvod ten, že pšenice rostoucí v okolí Jericha byla jiná, než ostatní a tuto bylo povoleno sklízet před omerem. Naskládáni obilí do stohů je ovšem věc, která e před přinesením omeru zakázaná a proti té protestovali.

29) Podle Rambama používali to, co vyrostlo ze stromu (který byl od určité doby zasvěcen a majetkem Chrámu) a zdůvodňovali to tak, že Chrámu náleží pouze to, co rostlo v okamžiku zasvěcení, ne to, co na stromě vyrostlo později. Raši

30) vykládá mišnu tak, že podle obyvatel Jericha byly zasvěcené pouze kmeny, nikoli větve, které lidé běžně nepoužívají. Podle názoru učenců ale tato praxe nebyla přijatelná.

31) Ovoce, které spadlo o šabatu ze stromu, je během šabatu mukce, neboť jej nelze jíst – jednalo by se o porušení zákazu práce sklízení. Obyvatelé z Jericha byli zvyklí, že pokud o šabatu nalezli ovoce pod stromem, snědli jej, aniž by bylo jisté, jestli ovoce spadlo před šabatem nebo až během něj.

32) Pro zeleninová pole neplatí povinnost ponechávat jejich okraj – pe’u – chudým. Rabíni neprotestovali proti této praxi, protože by jim vadila „přílišná dobročinnost“ jerišských, ale protože pe’a je zproštěna od desátků a pokud chudí lidé, kteří pe’u sklízeli, tuto zeleninu snědli, snědli ji ve stavu, kdy z ní desátky oddělené nebyly (ačkoli by odděleny být měly).

33) Následující mišna se často v mišnickém kánonu nevyskytuje – byla doplněna až později a podle některých edicí není za mišnu považována. Jedná se o derech agav – nemá nic společného s tématem svátku Pesach a je zde pouze proto, že má stejnou strukturu, jako předchozí mišna.

34) Biblický Chizkijáš, vládnoucí v 8. stol. př. o. l. je v rabínských agadách často idealizován jako spravedlivý panovník. Podle Talmudu jej dokonce někteří rabíni považovali za skutečného, již přišedšího Mesiáše.

35) Král Achaz, Chizkijův otec, patřil mezi ty judské krále, na které Bible ani židovská tradice nevzpomíná v dobrém. V Bibli je zaznamenáno, že Achaz neměl ani řádný pohřeb. Ačkoli to Písmo dále nespecifikuje, podle tradice Chizkija, ale zamotal jej do lan, která sloužila jako máry. Toto zacházení, krajně nevhodné i pro obyčejného člověka, natožpak pro krále, údajně mělo způsobit posmrtné utrpení Achaze, což vedlo nakonec k jeho pokání.

36) Bronzového hada zhotovil Moše během putování na poušti (Nu 21:6–9) avšak Izraelité jej za dnů království začali uctívat jako modlu a proto jej Chizkija zničil (2K 18:4)

37) Podle Rašiho učenci toto jednání schvalovali, neboť lidé se domnívali, že uzdravení pochází z léků, nikoli od Boha. Rambam (sám lékař) s tímto vysvětlením zásadně nesouhlasí – léky jsou důležité pro uzdravení stejně, jako Bůh a jeho vůle. Podle něj se jednalo o astrologickou knihu, která lid sváděla na scestí jak od Boha, tak i od skutečného lékařství.

38) Podle 2K 18:16 použil Chizkija zlato z chrámových vrat na zaplacení tributu asyrskému králi. Podle učenců se ale měl spíše spolehnout na Boží ochranu, než na moc zlata.

38) Během obléhání Jeruzaléma Asyřany Chizkija uzavřel pramen horního Gichonu, aby tak obléhatelé trpěli nedostatkem vody (2Pp 32:30). Učenci s tímto postupem nesouhlasili, neboť kormě toho, že se měl spíše spolehnout na Boží ochranu, způsobil tím strádání nejen obléhatelům, ale i obléhaným.

39) Židovský lunární kalendář vkládá přestupný měsíc po adaru, dvanáctém měsíci v roce. Jakmile začal nisan, bylo nemožné přidat další měsíc. Chizkijáš se snažil vyhlásit přestupný rok v nisanu a tak posunout slavení Pesachu o další měsíc (2Pp 30:2–3).

 

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2014
Po Út St Čt So Ne
« Bře   Kvě »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930  
Archiv