… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Svrchovanost Izraele na Chrámové hoře 4.87/5 (97.33%) 30 ohodnocení

Moše Feiglin

Moše Feiglin

Včera, v neděli 25. května se konala v Jeruzalémě, v auditoriu Knesetu vědecká konference, jejímž tématem byla SVRCHOVANOST IZRAELE NA CHRÁMOVÉ HOŘE – .הריבונות בהר הבית Konferenci zorganizoval zástupce předsedy Knesetu poslanec Moše Feiglin. Konferenci moderoval profesor Arie Eldar, který byl též jedním z přednášejících. Feiglin uvedl konferenci slovy: Mysleli jsme si, že problém je pouze zákaz židovské modlitby na Chrámové hoře, ale to pouze průvodní jev problému. Hlavní příčinou je skutečnost, že kdo je svrchovaným pánem Chrámové hory, tomu náleží tato země. Jádro sporu tkví v tom, kdo je opravdový národ a kdo je politicky vytvořeným národem. „My jakoby uznáváme práva palestinského národa, ale Palestinci nejsou ochotni uznat náš národ. Židé jsou podle nich pouze náboženstvím, tudíž nemají právo na stát“, řekl Feiglin. Upozornil, že v arabských obcích a městech Izraele a Západního břehu je nová architektura – staví se mešity, které mají podobu Skalního dómu (Kipat ha-sela, Kubat as-sachra), jenž však mešitou nebyl a není. Tyto mešity mají za cíl upevnit pocit a víru v arabském a palestinském obyvatelstvu, že jen jemu patří Chrámová hora. Velice krátký projev, či spíše připomínku přednášejícím a všem účastníkům konference měla poslankyně Šula Mualem. Ta vyslovila názor, že náš zápas o Chrámovou horu je mnohem hlubší, je zápasem o naši identitu. Musíme přestat používat termínu, že „navštěvujeme Chrámovou horu“, neboť Chrámová hora nám patří a my patříme Chrámové hoře. Nelze se dívat na problém Chrámové hory pouze z čistě halachického hlediska.

038Dalším z přednášejících byl Alan Baker, právník a bývalý právní poradce Ministerstva zahraničí Izraele. Jako právní poradce se zúčastnil též Madridské mírové konference roku 1991. Baker hovořil o problematice Jeruzaléma z hlediska mezinárodního práva, která je svého rodu jedinečná – sui generis a nelze ji srovnat s jinou problematikou. Vysvětlil též dnešní (2014) postoj mnoha států světa k Jeruzalému, který je založen na rezoluci OSN o rozdělení mandátní Palestiny t roku 1947 a o Jeruzalému jako „corpus separatum“.

Moše Feiglin a Jehuda Ezion

Moše Feiglin a Jehuda Ezion

Po něm vystoupil  Jehuda Ezion, který se léta společně s architektem Joramem Ginzburgem zaměřuje na projekt stavby třetího Chrámu a celkových architektonických změn na Chrámové hoře, které proběhnou během a po jeho výstavbě.

Velmi zajímavou přednášku tom, jak muslimský waqf záměrně ničí veškeré židovské památky na Chrámové hoře, aniž by některý z kompetentních izraelských orgánů účinně zasáhl, měl dr. Gabi Barkai. Doktor Barkai vede deset let projekt prosívání sutě a zeminy, kterou při nikým neschválených stavebních pracích na Chrámové hoře provádí waqf. Jedná se stovky tun sutě a zeminy, kterou z prostoru Chrámové hory vyvážejí nákladní auta na skládku. Při prosívání těchto stovek tun zeminy nalezli dobrovolníci pracující na Barkaiově projektu mnoho vzácných archeologických nálezů (zbytky keramiky z období II. Chrámu až do 18. století, šest tisíc antických, středověkých a novověkých mincí, díla či fragmenty drobné umělecká plastiky, hroty šípů, hřebíky z doby křižáků a mnoho dalších drobných předmětů. Většina těchto v suti z Chrámové hory nalezených artefaktů spojuje toto místo s historií židovského národa.

043

Dr. Mordechaj Kedar

Dalším z vynikajících přednášejících byl orientalista dr. Mordechaj Kedar, přednášející na Univerzitě Bar Ilan a člen Beginova-Sadatova centra pro strategická studia v Ramat Ganu. Dr. Kedar seznámil přítomné se politikou delegitimaizace židovské historie v Jeruzalémě se zvláštním zřetelem na Chrámovou horu, kterou provádí současná palestinská správa a jeruzalémský mufti.
Dr. Kedar ukázal brožuru o Chrámové hoře, kterou napsal nechvalně proslulý pozdější kolaborací s Hitlerem jeruzalémský mufti Amin Hadždž al-Husseiní roku 1930, v níž jasně uvádí, že není pochyb o tom, že na hoře stál kdysi Šalomounův Chrám. Kedar představil konflikt o Chrámovou horu jako nedílnou součást náboženského konfliktu mezi muslimy a Židy, který má své prvopočátky roku 638, kdy chalífa Umar ibn al-Chattáb okupoval do té doby byzantskou Palestinu. Kedar též hovořil o“politickém“ hadíthu, který učinil koncem 7. století z Jeruzaléma třetí svaté město islámu, dočasnou náhradu za Mekku.

Poté vystoupil se svým příspěvkem moderátor konference profesor Arie Eldar, který se ve svém vystoupení zaměřil, podobně jako Alan Baker, na právní aspekty spojené se svrchovaností Izraele na Chrámové hoře, avšak s důrazem na vnitřní vztahy waqf – jeruzalémská radnice – Správa památek – vláda – právní poradce vlády – nejvyšší státní kontrolor. Z jeho příspěvku vyplynulo neradostné konstatování skutečnosti, že izraelská svrchovanost na Chrámové hoře je víceméně symbolická a vyznačuje se pouze odpovědností izraelské policie za veřejný pořádek na Chrámové hoře. Tento stav je důsledkem toho, že Moše Dajan již v červnu 1967 předal formálně vládu nad Chrámovou horou muslimskému waqfu. Veškeré povrchové práce, které waqf na Chrámové hoře provádí bez jakéhokoliv památkového dozoru a povolení, mají jediný cíl – vymazat historické spojení Chrámové hory s Šalomounovým a Herdovým Chrámem a její důležitou roli v dějinách a náboženství židovského národa. Profesor Eldar se též velmi kriticky vyjádřil o pasivitě a nezájmu o problém Chrámové hory prakticky u všech právních poradců vlády od 80. let dvacátého století dodnes.

prof. Menachem Klein

prof. Menachem Klein

Na konferenci taktéž vystoupili profesor Jicchak Reiter z Akademického college v Aškelónu a profesor Menachem Klein, který hovořil o místě Jeruzaléma a zvláště Chrámové hory ve všeobecném sionistickém hnutí a v náboženského sionismu do šestidenní války roku 1967 a po ní, se začínají projevovat v náboženském sionismu mesianistické tendence. Profesor Klein uvedl, že například David ben Gurion prosazoval všestranný rozvoj židovského Jeruzaléma, t. j. Západního Jeruzaléma jak o symbolu židovského národa. O Východním Jeruzalému se prakticky nehovořilo. Teprve sjednocení obou částí a znovuobnovení Židovské čtvrti včetně možnosti navštěvovat po 19 letech Zeď nářků – Kotel ha-maaravi dalo nové dimenze a sílu židovské identitě.
Závěrem lze říci, že tato konference splnila očekávání nejen odborné veřejnosti a všech, kterým osud Jeruzaléma a zvláště pak Chrámové hory leží na srdci, ale i těch, kteří přišli jen proto, aby si obohatili či prohloubili znalosti dějin.

045

 

5 reakcí na Svrchovanost Izraele na Chrámové hoře

  • Tomas napsal:

    Na to , že je Chramová hora našim posvátným místem nepotřebuji tvrzení přívržence nacistů ,jeruzalémského muftího Mě s t a č í TÓRA. 😆 😆 😆

  • Hana Mayer napsal:

    O to nejde, že bychom my židé potřebovali potvrzení muftího, spíš to ukazuje jak velice manipulují skutečnostmi sami muslimové.

  • talarich napsal:

    Co bylo přesně cílem a smyslem této konference?
    Ačkoliv bych si velmi přál, aby se Chrámová Hora uvolnila pro stavbu Chrámu, tak si to v praxi nedovedu moc představit.
    Asi se přihlásím na Izraelské ambasádě, že jim pomůžu trochu s PR. Přeci jen je potřeba odpovědět na muslimskou snahu vštípit všem, že Chrámová Hora je svaté místo pouze muslimů 🙂 A je potřeba provést nějaký pěkný vtipný protiútok. Drtivá většina fotek Jeruzaléma je se Zlatým Dómem… vždycky mě srdce zabolí. Pomalu už je na čase, aby to spadlo a uvolnilo místo.

    • Scooolie napsal:

      Pomoc s PR zní zajímavě. Ovšem jak si ji představujete – s ohledem na Vaše poslední dvě souvětí – netuším… Budete ve Photoshopu vymazávat mešitu a místo ní tam vkládat Chrám? 😆

      • talarich napsal:

        Navrhoval bych kampaň ve smyslu:
        Jaké by to bylo, kdyby židé nebyly vyhnáni z Izraele.
        Nebo něco ve smyslu Before – After. Na jedné straně s Chrámem a na druhé straně s dómem.

        Taky je potřeba připomínat, že Chrámová Hora byla nejdříve posvátným místem židů a teprve až později tam muslimové přimysleli něco, aby si na to taky mohli dělat nároky.
        Zkrátka bych tu kampaň postavil na tom, že muslimské nejsvatější místo není Jeruzalém a Chrámová Hora, a pak také že židé nemají žádné jiné svaté místo nikde na světě.

        A kdybych chtěl udělat nějakou drsnou kampaň, tak bych zkusil kampaň stylu „What if…“, kde by místo mešity v Mekce stál třeba kostel :-), protože podobné je to s Al Aksou na Chrámové Hoře, což si nikdo neuvědomuje.
        Taky by bylo vhodné se v případě té drsné varianty kampaně připravit s materiály, které by porovnávali reakce muslimů a reakce židů. Na jedné straně by muslimové se rozčilovali, protestovali a možná vyhrožovali. Kdežto na druhé straně židé pouze pokorně pláčí u své Zdi Nářků.

        Zkrátka je málo vidět a je málo propagováno, že na jediném a nejsvatějším místě židů stojí něco, co nemá s HaŠem absolutně nic společného, ba dokonce je to možné brát jako Jeho urážku ve smyslu modlářství.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Květen 2014
Po Út St Čt So Ne
« Dub   Čvn »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv