… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Matka – advokátka zabránila zatčení dítěte na Chrámové hoře + video 5.00/5 (100.00%) 12 ohodnocení

Lawyer-Mom-on-Temple-MountDesetiletý chlapec z Karnej Šomron byl v úterý téměř zatčen protože si dovolil políbit zemi na Chrámové hoře. To je považováno za židovskou modlitbu, která je na Chrámové hoře židům zakázána. Protože tedy chlapec porušil policejní ustanovení, ale nejednal ilegálně podle izraelského práva, které naopak zaručuje všem věřícím, všech náboženství právo na modlitbu. Příslušník Waqfu hlásil policii, že chlapec políbil zemi a to znamená, že porušil ustanovení. Policista se dostavil na místo a chlapce se pokusil zatknout. Do věci se vložila advokátka Anat Schwartz, která jak se ukázalo je matkou chlapce a policejnímu důstojníkovi vysvětlila, že jeho počínání je protiprávní. V rozhovoru několikrát zdůraznila, že je právní zástupkyní nezletilého a nehovoří tedy jako matka. Jako právní zástupkyně také byla nakonec respektována a k zatčení nedošlo.


Policie chtěla po incidentu předvést „provinilce“ i matku-advokátku k výslechu, což tato odmítla s tím, že k tomu nemají přávo. Policie její argument nakonec přijala.

Pro návštěvu Chrámové hory je tedy třeba vzít sebou advokáta a kameramana, aby si člověk byl jist, že nebude muset trávit čas na policejní stanici.

7 reakcí na Matka – advokátka zabránila zatčení dítěte na Chrámové hoře + video

  • Tomáš Kolský napsal:

    Trapný „mírový“ proces vytváří „dohody“, které si radši ani nikdo nedovolí publikovat, protože jsou v přímém rozporu s lidskými právy.
    Policie, která má lidská práva chránit, je zároveň nucena tyto „dohody“ vynucovat. Obzvlášť trapné je poslat někoho se zjevným arabským přízvukem, aby tu „dohodu“ vynutil, a pak se tvářit jako by ho byli neposlali a říci, že dítě vlastně nezatýkají.

  • talarich napsal:

    Tak jak to teda je? V Izraeli je svoboda vyznání a mám možnost se pomodlit. Toto platí v celém Izraeli kromě Chrámové hory? Je toto možné chápat jako precedent, takže mohu jít na Chrámovou horu a políbit zem nebo zavřít oči a sklopit hlavu?
    Je skvělé, že někdo měl tu odvahu a znalosti na to, aby přistřihl křidýlka muslimům, ale rád bych slyšel, že to otvírá dveře k něčemu víc než jen k jednorázovému aktu.
    Myslím, že waqf jasně prokázali, že nerespektují izraelské zákony na svobodu vyznání a měli by tudíž přijít o svrchovanost na Chrámové hoře, která by se měla plně vrátit do rukou jen a pouze židům.

    • Scooolie napsal:

      Chápete to naprosto správně. V Izraeli je svoboda vyznání, ledaže jste žid a chcete se modlit na nejsvatějším židovském místě na celém světě.

      Celý problém nastal v roce 1967, kdy po osvobození Starého města jeruzalémského z jordánské okupace Izrael – v domnění, že to přinese klid a mír do budoucna – rezignoval plné uplatnění suverenity nad Chrámovou horou. Zůstal zachován status quo a hora zůstala stále ve správě islámského waqfu, který ji nárokuje jako výlučně islámské místo, ničí tamní archeologické památky na oba Chrámy. Součástí zachování statusu quo je i zákaz židovských modliteb na Hoře, aby to „neprovokovalo“ muslimy….

      V souvislosti s tímto podivným přístupem je nejčastěji zmiňován tehdejší ministr obrany Moše Dajan, nicméně byla by chyba svalovat odpovědnost jen na něho. Mému srdci je přece jen bližší přístup rabiho Šloma Gorena…

      • talarich napsal:

        Jojo, to já samozřejmě vím, jak to bylo v roce 1967 a jakou roli hrál Moše Dajan. Já se spíš ptám, tak jak je to teď? Jestliže ona se domohla toho, že její syn mohl políbit zemi (berme to jako znak modlitby) a nebyl za to odvezen k „podání vysvětlení“, tak to znamená, že i jiné projevy modlitby jsou přípustné? Tedy, že máme právo domáhat se náboženské svobody a práva na modlitbu? Nebo to byl jen jeden slepý výstřel do tmy? Rád bych onu ženu pronajal jako průvodkyni po Chrámové hoře a s chutí se tak poklonil a políbil zemi.

  • Mike napsal:

    Moc se mi líbí píseň Jeuzalém ze zlata (Jerušalájim šel zahav). Její autorka Naomi Šemer ji napsala před šestidenní válkou a pak po jejím skončení k ní připsala čtvrtou sloku.
    1. Horský vzduch čistý jak víno ve větru stmívání přináší borovou vůni a ze všech míst zvony zní. Ticho stromů a bílý kámen ve spánku objímá to město až k bolesti krásné co v srdci svém zeď má.
    Refrén: Jeruzaléme ze zlata, z mědi a záře tajemství, pohleď i já jsem jeden z tónů všech písní tvých. Jerušalajim šel zahav vešel nechošet vešel or halo lechol – širjájich ani kinor
    2. Smutek sedá na trh prázdný a k vyschlým cisternám jen lítost chodí starým městem k hoře kde stával chrám. V jeskyních tisíc sluncí zhaslých jen vítr rozdmýchá nemohu jít k Mrtvému moři nemohu jít do Jericha. + Refrén
    3. Ať mi jazyk můj na patro přilne a ruce neslouží, když zapomenu tvoje jméno budu pít hořkou vodu z kaluží. Jak sabra která vprostřed pouště vždy znovu rozkvétá, tak budu já o tobě zpívat Jeruzaléme ze zlata. + Refrén
    4. Tak málokdy a přece zázrak, zeď je zhroucená. Šófar volá na horu chrámu na trh a k plným cisternám. V jeskyních tisíc sluncí září až téměř nedýchám a mohu jít k Mrtvému moři a mohu jít do Jericha. + Refrén

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červen 2014
Po Út St Čt So Ne
« Kvě   Čvc »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
Archiv