… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Archiv pro den: ‍‍21.7.2014 - 23 Tamuz 5774

10551128_10204179172262125_8950361996936926905_n

y515acwx__w674h266q95Mluvčí Izraelských obranných sil oznámil  v pondělí večer, že sedm důstojníků a vojáků padlo v Gaze. Zpráva byla předána rodinám. Jména některých obětí byla již povolena ke zveřejnění, rotný Yuval Dagan, 22, z Kfar Saby, sloužil v jednotce  Golani, plukovník  Dolev Keidar,  velitel jednotky „Gefen“ 38, z Modi’in byl zavražděn teroristy při při jejich průniku na území Izraele. Rotný Tal Yifrah, z jednotky Golani  22, z Rishon LeTzion, padl v bojích v Gaze . Desátník Nadav Goldmacher, 23, z Be’er Shevy, byl také zavražděn teroristy při při jejich průniku na území Izraele. Desátník Beinisian Kshun, 39, z Netivot, z divize v Severní Gaze byl také zavražděn při pokusu o průnik na území Izraele. Desátník Yuval Heymann, 21, z Efratu, byl zavražděn při průniku teroristů na izraelské území, kdy na skupinu vojáků vystřelili protitankovou střelu. Desátník Jordan Ben Simon, 22, z Aškelonu sloužil v jednotce Golani a padl v pozemních bojích.

Pokračovat ve čtení “Sedm izraelských důstojníků a vojáků padlo v bojích v Gaze” »

???????????????????????????????Co je vlastně dnes považováno za nejstarší části Jeruzaléma? Jak jsou na tom hmotné památky židovské, křesťanské a muslimské? Ono tzv. Davidovo město je cca 3000 let staré, ale to jsou celkem jen skromné, byť co do plochy rozsáhlé vykopávky. Tzv. Západní zeď, tedy Zeď nářků, je údajně z doby Heroda Velikého, tedy 37-4 př. n. l.: Herodova přestavba tzv. druhého chrámu ze 6. stol. př. n. l. byla zřejmě natolik masivní, že by si téměř zasloužila, aby její výsledek byl zván „třetím chrámem“: co je pod touto zdí, se však zřejmě až doposud příliš neví, předpokládají se tam základy druhého, ne-li prvního, Šalamounova chrámu. Všechny pozdější židovské stavby ve Starém městě jsou pak až ze staletí turecké nadvlády. Co do hmotných památek je na tom v Jeruzalémě křesťanství vlastně nejhůře: všechny stavby mohly vzniknout až po r. 313, tedy po vydání Ediktu milánského, kdy pak ovšem prý rostly jak houby po dešti a již ve 4. stol se rozvinula „náboženská turistika“, ale archeologové jsou skeptičtí: po zničení Jeruzaléma v r. 70, kdy tu, slovy Ježíšovými, opravdu „nezůstal kámen na kameni“, jak ten který kámen hledat, ne-li to které dřevo? A navíc na úrovni archeologie té doby. Chrám Božího hrobu je dnes velmi krásné a dojemné místo; chrám sice stojí na půdorysu konstantinské baziliky, ale byl tolikrát zničen a znovu postaven, že z původní stavby zbylo jen žalostně málo (na rozdíl např. od baziliky Narození Páně v Betlémě, která je v jádře ze 4. stol.). Dnes chrám Božího hrobu působí nejspíše jako směs románsko-gotické architektury, tak trochu jako dóm v Cáchách. Zajímavé tam jsou ony sektory na něž je chrám rozdělen mezi římské katolíky, řecké pravoslavné, syrskou církev, arménskou církev a etiopské Kopty, které ovšem ostatní vystrnadili do kapličky v prvním patře a na terasu nad ní. Taktéž procedura večerního zamykání chrámu, na kterou se chodí dívat poutníci i turisté a která se ovšem děje i za asistence izraelské policie: „majitelem klíčů“ je tu, jak rovněž známo, jedna arabská rodina už v kdoví kolikáté generaci, jejíž představitel, evropsky vyhlížející gentleman, sem opravdu chodí každý večer zamknout hlavní chrámové dveře. Mile působí i skoro ekumenická směsice pravoslavných, římskokatolických i protestantských poutníků, zato spíše rozpaky budí dvě hlavní atrakce: místo údajného Ježíšova hrobu, nad nímž se tyčí „ediculum“, před kterým je furt fronta poutníků, kterou nelze vystát, a pak špička údajné Golgoty, která je však tak obestavěna architekturou, že vůbec nepřipomíná skálu, natož místo popravy. Příznačná je tu otázka jednoho dítěte z řad poutníků, která se dostala už do turistických průvodců: „A proč ukřižovali Ježíše uprostřed chrámu?“ Jako Golgotu a místo, kde Ježíš vstal z mrtvých, si lze chrám Božího hrobu představit opravdu jen obtížně, tím spíše, že se toto místo zřejmě nacházelo ještě v rámci nových jeruzalémských hradeb postavených za Heroda Velikého: opravdu by mohlo být popraviště ZDE? To onen „zahradní hrob“ kousek dál na sever, už za hradbami, za Damašskou branou, co ho v 19. stol „objevil“ anglikán Gordon, zase působí natolik „pravděpodobně“, až je to trochu nepříjemné. Ale co vlastně na tom: nezbývá než si v Jeruzalémě často opakovat: tady NĚKDE to tak jako tak bylo… Ale do chrámu jsem také chodil snad každý večer, vždyť jsem to měl z hotýlku na ulici Khan az-Zait vedoucí k Damašské bráně co by kamenem dohodil.

Pokračovat ve čtení “Jak psát o Jeruzalému III” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červenec 2014
Po Út St Čt So Ne
« Čvn   Srp »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv