… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša DEVARIM (Dt 1,1-3,22) a posunutý půst 9 avu 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení

1,1 „Toto jsou slova, která pronesl Mojžíš k celému Izraeli….“

Rabi Tanchuma pravil: „Čemu se to podobá? Člověku, který přijel do města, aby prodal brokát a vychvaloval své zboží. Z okna svého paláce ho pozoroval král, který slyšel jeho slova. Nechal si kupce zavolat a pak se ho zeptal: „Co prodáváš?“ Kupec, že nic. Král mu na to odvětil: „Viděl jsem tě a slyšel, jak vychvaluješ svůj brokát a ty mi říkáš, že nic?!“ Kupec však pravil: „Můj pane, opravdu je to brokát, ale v tvých očích je to jako nic, nemá to žádnou cenu.“ (Král je tak bohatý, že ani brokát nemusí považovat za drahou látku). Podobně tomu bylo i s Mojžíšem, který stál před Hospodinem, Tvůrcem úst a řeči. Mojžíš tehdy pravil: „Nejsem výmluvným mužem“(Ex 4,10), ale když stál před syny Izraele, mluvil jako rodilý orátor. Proto je psáno: „Toto jsou slova….“

Jiný výklad prvního verše uvádí rabi Simon. Hospodin si přál, aby Mojžíš zopakoval synům Izraele celou Tóru. Mojžíš jim však nechtěl připomínat všechny hříchy popsané v Tóře, kterých se dopustili a za které byli potrestáni. Vždyť Mojžíš byl také sám potrestán, když káral protivící se syny Izraele u Vod sváru (Nu 20,2-13). Čemu se to podobá? Žákovi, který jednou doprovázel svého učitele a na cestě viděl žhavý uhlík a myslel si, že je to drahokam.  Sebral ho a spálil si o něj ruku. Časem opět doprovázel svého učitele a na cestě spatřil drahokam, ale bál se ho dotknout, neboť byl přesvědčen, že to je žhavý uhlík. Učitel mu však řekl: „Zvedni ho, je to drahokam.“ Podobně tomu bylo i s Mojžíšem. Proto, že jsem řekl Izraeli: „Poslyšte odbojníci“ (Nu 20,10), byl jsem Hospodinem potrestán, že nevejdu do Erec Jisrael. A nyní mám zopakovat všechna ta slova, pro něž jsem byl již jednou potrestán?“ Hospodin mu však pravil: „Mojžíši, neboj se!“ (Podle midraše Devarim Raba 1:7-8)

Mojžíš směruje svá slova k  CELÉMU IZRAELI

אלה הדברים אשר דבר משה אל כל ישראל – Toto jsou slova, která pronesl Mojžíš k celému Izraeli…

Mojžíš nehovoří pouze k privilegovaným, ale ke všemu lidu, k celému společenství, což je hebrejsky צ ב ו ר , tj. צ – צדיקים (spravedliví), ב – בינוניים (střední),ו ר – ורשעים (a hříšní).  Všichni mají právo slyšet Mojžíše a všichni, včetně hříšníků, si mohou z jeho slov vzít ponaučení a zamyslet se nad sebou a napravit své chyby, prostě stát se lepšími.

Půst Devátého avu – tragické výročí zničení prvního a druhého Chrámu

Tento šabat, který předchází půstu 9. avu, nazýváme Šabat chazon – Šabat vidění, podle haftary z knihy proroka Izajáše začínající slovy: „Vidění Izajáše…“(1,1), která hovoří o nevděčném a hříšném lidu.

Letos připadá 9. av na šabat 25. července. Vzhledem k zásadě, že o šabatu je zakázáno se postit, tak půst posuneme na neděli, 10. Avu, tedy na 26. července.

Ihned po skončení šabatu (מוצאי שבת) začíná půst devátého avu. Je to jeden z nejsmutnějších dnů židovského kalendáře, kdy si připomínáme několik tragických událostí naší historie spojených s tímto dnem:

Podle ústní tradice se v tento den vrátili zvědové, které vyslal Mojžíš do kenaanské země (budoucí Erec Jisrael) a svými slovy vyvolali mezi lidem malomyslnost, bázeň a paniku. Lid začal plakat a litovat, že nezůstal v Egyptě (Nu 13. a 14. kapitoly).
Babylóňané zbořili první jeruzalémský Chrám (roku 586 př.o.l.).Tradice uvádí, že Hospodin dopustil tuto pohromu jako trest za to, že lid se zpronevěřil Tóře a plnění přikázání-micvot. Tradice říká, že Chrám byl zbořen pro tři hříchy rozšířené v tehdejší judské společnosti (vraždy, modloslužba a krvesmilstvo).
Římským vojskem pod vedením Tita byl zničen druhý jeruzalémský Chrám (roku 70 o.l.). Tradice uvádí, že hlavní příčinou tragédie byla ničím neopodstatněná nenávist, která tehdy panovala ve společnosti.
Římané dobyli pevnost Bejtar, poslední útočiště povstalců Šimona bar Kochby roku 135 o.l. Vyvraždili tam všechny obránce, včetně žen.
Na příkaz Římského císaře Hadriana byla rozorána Chrámová hora, aby na ní byl postaven pohanský chrám zasvěcený Jupiteru Kapitolinskému. Svaté město se od té doby nazývalo Aelia Capitolina.

V sobotu večer (tedy již počátkem neděle יום ראשון ) zahajujeme smuteční postní bohoslužby čtením Jeremjášova Pláče – איכה  a čtením smutečních básní-elegií, které nazýváme קינות. Předtím jsme v synagóze na znamení smutku sundali oponuפרוכת- ze skříně, v níž uschováváme Tóru-ארון הקודש a necháme pouze nejnutnější osvětlení. Věřící také na znamení smutku sedí buď na zemi nebo na nízkých stoličkách.

V neděli dopoledne se nemodlíme s tefilin, ani v talitu. Také dopoledne čteme Jeremjášův Pláč, Kinot a též שירי ציון – Sionidy, básně, které napsal rabi Jehuda

Jeremjášův Pláč, Kinot a též שירי ציון – Sionidy, básně, které napsal rabi Jehuda ha-Levi (zemřel 1140), který žil a tvořil ve Španělsku a zahynul při bouři na lodi  jež směřovala z Alexandrie do jím opěvované Svaté země. Při odpolední bohoslužbě se naopak modlíme s talitem a vážeme si tefilin. Během tohoto jednodenního postu si neobouváme koženou obuv, nejíme a  nepijeme, nemyjeme se, nepoužíváme kosmetiku a je zakázána sexuální  blízkost.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červenec 2015
Po Út St Čt So Ne
« Čvn   Srp »
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
Archiv