… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Přelomová dohoda světových mocností s Íránem o jeho jaderném programu 4.43/5 (88.57%) 7 ohodnocení

jaderný Írán

jaderný Írán

Šest světových mocností a Írán ráno 14. července 2015 ve Vídni oznámily dosažení komplexní dohody o íránském jaderném programu na následující desetiletí výměnou za zrušení veškerých protiíránských sankcí. Zatímco Západ a liberálnější část Íránu slaví, Izrael se i nadále obává, že Islámská republika maskuje civilním jaderným programem vývoj jaderných zbraní a dohoda jí k tomu definitivně otevře dveře.

Dohoda mezi zeměmi skupiny 5+1 (stálí členové Rady bezpečnosti OSN – USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie + Německo) a Islámskou republikou je výsledkem dva roky trvajících intenzivních jednání. Předběžná dohoda byla oznámena letos na jaře, ale skepse o dosažení konečné dohody narůstala poté, kdy se jí nepodařilo dosáhnout do původně stanoveného termínu 30. června.

Společný komplexní akční plán (Joint Comprehensive Plan of Action), jak se 159 stránková dohoda nazývá završuje 12 let trvající mezinárodní krizi kolem jaderného programu, který Írán před světem zapíral a následně mlžil i výslovně lhal o jeho rozsahu, což budilo podezření o vojenském směřování jaderného vývoje.

JCPOA dovoluje Íránu zachování většiny jeho jaderné infrastruktury a zaručuje mu právo na obohacování uranu na íránském území. Současně by ale Írán měl tuto infrastrukturu během deseti až patnácti let zmrazit a částečně demontovat a umožnit Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) provádět řízené inspekce plnění programu.

Výměnou za to se vlády zemí USA, Ruska, Číny, Británie, Francie a Německa zavázaly zrušit veškeré sankce uvalené OSN i jimi samými na Islámskou republiku.

Okamžikem, kdy se Teherán zbaví sankcí a získá přístup ke zmrazeným přibližně 100 miliardám dolarů, bude „implementační den“, jehož přesný termín není určen a bude stanoven v závislosti na rychlosti, s jakou Írán bude dohodu realizovat.

Rada bezpečnosti OSN má odhlasovat zrušení veškerých sankcí, jakmile Írán sníží své zásoby hexafluoridu uranu (UF6) na 300 kilogramů, odpojí a demontuje část infrastruktury a neutralizuje svůj těžkovodní plutoniový reaktor v Araku.

Íránu bude také dovolen návrat do Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT, Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), což výrazně pomůže jeho bankovnímu sektoru při mezinárodním bankovním styku.

Embargo OSN na dovoz konvenčních zbraní má vypršet během 5 let a embargo na dovoz raketových technologií během 8 let.

Řešení případných sporných otázek, rozhodování o přístupu na konkrétní místa či návrh na obnovení sankcí bude mít na starost Společná komise, jejímiž členy bude po jednom zástupci od každého ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, dále Německa, Evropské unie a Íránu.

Írán nemá povinnost umožnit přístup na jakékoliv jaderné místo neprodleně, ale má možnost žádost MAAE odmítnout a obě strany pak mají 14 dní na jednání. Pokud k dohodě mezi Íránem a MAAE nedojde, bude se věcí během dalších 7 dní zabývat Společná komise. Její rozhodnutí pak bude muset Írán splnit do 3 dnů. Celkem tak od žádosti MAAE do zpřístupnění místa může uplynout až 24 dní.

Pokud by Írán žádosti Společné komise nevyhověl nebo jinak „významně“ dohodu porušil, může většina jejích členů odhlasovat předložení stížnosti Radě bezpečnosti OSN. Rada pak ale nebude hlasovat o obnovení sankcí, ale o zachování jejich zrušení – takže by mělo stačit věto jednoho ze stálých členů rady, aby došlo k obnovení sankcí.

Většinu dohodou dotčené íránské jaderné infrastruktury zapečetí nové elektronické pečeti a MAAE bude využívat nový online systém k monitorování centrifug na obohacování uranu, které si bude smět Írán ponechat. Během prvního desetiletí si Írán bude moci ponechat 5.060 starších centrifug, které obohacují uran na nízkou úroveň v zařízení v Natanzu.

MAAE bude moci monitorovat celý řetězec dodávek jaderných materiálů ze dvou íránských uranových dolů.

Zařízení v Araku má být přeměněno na čistě civilně využitelný těžkovodní jaderný reaktor, přičemž mají být monitorovány i stávající zásoby těžké vody.

Nepředpokládá se, že by celá dohoda byla oficiálně zveřejněna, má být ale v úplném znění předložena příslušným vnitrostátní orgánům signatářských zemí, včetně Kongresu USA.

Joint Comprehensive Plan of Action – text dohody, jak jej zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničních věcí na Facebooku, resp. v dokumentu *.pdf

Podle západních zemí dohoda zaručuje, že Írán nebude moci vyrábět suroviny potřebné k výrobě jaderné zbraně, aniž by se o tom svět dozvěděl s ročním předstihem. Toto omezení má ale trvat jen deset let a co bude poté, není jasné.

Reakce na dohodu P 5+1 s Íránem

Dohodu uvítali nejen její signatáři, ale také další země světa, včetně České republiky. Izrael se svými nahlas vyjadřovanými obavami z jaderného Íránu tak zůstává osamocen, potichu jeho pocit ohrožení sdílejí i sunitské země regionu, reagující na oznámenou dohodu ohlušujícím mlčením.

„Zastavili jsme šíření jaderných zbraní v tomto regionu,“ prohlásil prezident USA Barack Obama s tím, že dohoda má „plnou podporu mezinárodního společenství“ a „pokud ji Írán poruší, všechny sankce se zase vrátí nazpět.“

Dohody uvítal také íránský prezident Hasan Rouhání, podle nějž „konstruktivní dohody fungují“ a „s ukončením této zbytečné krize se otevírají nové obzory.“

Rusko dohodu uvítalo s tím, že se těší na obchod s Íránem. Podle západních analytiků ale z dlouhodobého hlediska může dohoda naopak Rusku spíše uškodit, protože umožní Íránu vyvážet ropu na západní trhy, což bude bránit růstu její ceny. Na zvýšení ceny ropy na světových trzích je přitom Rusko závislé.

Sunitské arabské země Blízkého východu, které mají z íránského jaderného programu značné obavy, na oznámení dohody reagovaly mlčením. Výjimkou byly Irák a Sýrie, jejichž vlády jsou dnes pod silným íránským vlivem.

Ostře ji naopak zkritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu a další izraelští představitelé, podle nichž dohoda nebrání Islámské republice získat jadernou zbraň.

2 komentáře u Přelomová dohoda světových mocností s Íránem o jeho jaderném programu

  • Tomáš Kolský napsal:

    Po uplynutí oněch 24 dní se teprve celá věc dostane do RB OSN, která ji může projednávat libovolně dlouho. Prakticky má tedy Írán spíš víc než 24 dní na přípravu nějaké „překvapivé“ návštěvy inspektorů, což z dohody jako celku dělá frašku.

    Že ČR tenhle dokument přivítala, je hluboké morální selhání. Jediným morálním státem je tak vedle Izraele Kanada.

  • Oblovka napsal:

    Za tuto dohodu může svět poděkovat vlivu mírotvůrce, nositele Nobelovy ceny míru Husseina Obamy. Ani už nevím, za co ji dostal. Snad za ty úžasné vize a populistické řeči. Zatím pouze jednu zemi zbavil možnosti vyrobit atomovou bombu. Tou zemí je spojenec z NATO Česká republika, která byla přinucena po bombastickém podpisu smlouvy START v Praze odevzdat obohacený uran z Řeže u Prahy Ruské federaci. Hrozilo reálné nebezpečí, že bychom mohli vyrobit z těchto zásob až tři atomové bomby. Můžeme mu také poděkovat za odsun amerických vojáků z Iráku, čímž se uvolnil prostor pro vznik Islámského státu. Politika Husseina Obamy mi v mnohém připomíná politiku Jimmyho Cartera, který uzavřel s Rusy pro USA nevýhodnou smlouvu SALT II, nebo Johnsonovu mírovou smlouvu se Severním Vietnamem. Také oni obdrželi za svoje „skvělé“ činy Nobelovu cenu míru. Nemohu nezmínit rozhodnutí ukončit válku v Koreji, v důsledku čehož nám po čase vznikl neřešitelný problém atomové severní Koreje. Uvidíme, čím dalším nás ještě Hussein Obama překvapí. Snad nějakým zajímavým názorem ohledně muslimských migrantů do Evropy.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červenec 2015
Po Út St Čt So Ne
« Čvn   Srp »
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
Archiv