… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša VAJERA (Gn 18,1 – 22,24) 5.00/5 (100.00%) 16 ohodnocení

1 toraAbraham seděl před svým stanem u dubů Mamreho, když se před ním náhle objevili tři muži, kteří byli vlastně Božími posly-anděly. Abraham však nevěděl, že to jsou andělé, myslel si, že to jsou prostí unavení poutníci. Chtěl tyto muže důstojně pohostit a proto běžel do stanu a řekl své ženě Sáře, aby napekla koláče, potom vzal chléb, máslo a mléko a přinesl to oněm pocestným. Když jim to přinesl, běžel ke svému stádu krav, aby vybral hezké telátko, které chtěl pro ně upéct, jenže telátko uteklo a skrylo se v jeskyni Machpela. Když tam Abraham za ním vešel, ohromilo ho zvláštní vidění: Celý vnitřek jeskyně byl ozářen svícemi a v jednom z výklenků byli pohřbeni první lidé – Adam a Eva a celá jeskyně byla naplněna nádhernou vůní. Tehdy si Abraham vybral tuto jeskyni za místo posledního odpočinku pro sebe a Sáru.
(Podle midraše Pirkej d’Rabi Eliezer).

Oni ti tři muži byli vlastně poslové Boží – andělé. To však Abraham nepoznal, viděl naproti němu pouze tři stojící pocestné, kteří jsou utrmácení po dlouhé cestě a chtějí si odpočinout.
Každý z andělů má jedno poslání, které musí vyplnit. První muž – anděl Rafael měl za úkol vyléčit Abrahama po obřízce (třetí den je nejkritičtější). Rafael pak dokončil své poslání tím, že vyvedl Lotovu rodinu z města Sodomy před jeho zničením.
Druhý muž – anděl měl za úkol oznámit Sáře, že se jí do roka narodí syn. Sára se v duchu smála, neboť jí už bylo 86 let a jak by v takovém věku mohla porodit miminko. Ten druhý muž-anděl poznal, že se smála, ale ona to popřela. On jí řekl, ne, že se smála a proto pojmenuje svého syna, který se jí narodí יצחק – Jicchak (Bude se smát).
Třetí muž-anděl měl za úkol zničit Sodomu a Gomoru.

18,2
Jaký je rozdíl mezi Abrahamem a Lotem? U Abrahama čteme: „Hle, naproti němu stojí tři muži“. Abraham, který sedí v parném dni u svého stanu, pozvedene oči a vidí tři utrmácené poutníky, kteří by si jistě rádi odpočinuli. Nemá ani tušení, že se jedná o anděly, posly Boží. Ihned jim vyběhl od stanu vstříc, poklonil se jim, nabídl jim vodu na umytí nohou a nešetřil jídlem a pobízel je, aby se posilnili a teprve poté pokračovali ve své cestě. Z tohoto Abrahamova chování k příchozím vidíme, že byl u něj velice rozvinutý smysl nejen pro pohostinnost – הכנסת אורחים, ale i láska ke všem lidem dobré vůle, bez ohledu na jejich postavení či majetek.
Naproti tomu u Lota čteme: „I přišli ti dva andělé večer do Sodomy…. Když je spatřil, povstal jim vstříc….“ (19,1-3). Lot jim také vyšel vstříc, poklonil se a nabídli jim své pohostinství. Zde prakticky není rozdílu mezi Abrahamem a Lotem. Rozdíl je však v tom, že Lot ihned poznal, kdo jsou ti dva muži, kteří se před ním objevili, věděl, že jsou to andělé – poslové Boží, proto se k nim chová s úctou a zve je k sobě. Otázkou však je, zda by se Lot choval stejně i v případě, že by se před ním objevili utrmácení poutníci, podobní prostým kočovníkům, jako tomu bylo u Abrahama. Naši učitelé o tom pochybují.
Proto se od Abrahama učíme velmi důležité micvě – přikázání, které plnil, a to pohostinnosti, hebrejsky: הכנסת אורחים (hachnasat orchim). Abraham své hosty učil nejen víře v Hospodina, ale také když mu chtěli děkovat za jídlo a pití, kterým je hostil, tak jim říkal, ať neděkují jemu, ale Tomu, kdo mu jídlo poskytl, tedy Bohu. Takové poděkování Bohu za jídlo jsou například požehnání, která pronášíme před jídlem a po jídle.

18,23-32
Abraham se také zastával obyvatel hříšného města Sodomy a prosil Hospodina, aby nevyhladil hříšníky spolu se spravedlivými obyvateli. Abraham má dokonce odvahu s Hospodinem smlouvat. Che, aby pro 50 spravedlivých obyvatel Bůh prominul hříchy celému městu. Pak Abraham stále počet spravedlivých ve městě snižuje. Možná tam bude jenom 45 spravedlivých, Bůh kmu odvětil, že ani tehdy město nezničí, ale třeba se tam najde jen 40, 30, 20 nebo jen 10 spravedlivých. I v tomto případě Hospodin byl ochoten město Sodomu nezničit. Nenašlo se tam ale ani 10 spravedlivých a osud Sodomy byl zpečetěn.

18,24
אולי יש חמשים צדיקים בתוך העיר – Možná, že je v tomto městě padesát spravedlivých
Kdyby to nebyla Sodoma a v městě by bylo padesát spravedlivých, není pravděpodobné, že by o nich Abraham nevěděl. Avšak v Sodomě, pokud tam spravedliví žili, byli tito nuceni se skrývat, aby je ostatní nepronásledovali.
(Podle díla Šalšelet Abraham)

Sodomští si zcela zvráceně vysvětlovali termíny „cedaka, cedek – milodar, spravedlnost“. Sodomští například říkali, že když Bůh učinil někoho chudým, tak musí takový člověk být stále chudým. Nesmí se mu dávat cedaka – milodary a nijak pomáhat, neboť by to prý bylo proti Boží vůli. Pokud je někdo chudý, je přímo povinností mu vzít i to poslední, aby byl ještě chudší.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Říjen 2015
Po Út St Čt So Ne
« Zář   Lis »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv