Paraša TOLDOT (Gn 25,19 – 28,9)

25,19  „Toto je rodopis Abrahamova syna Izáka: Abraham zplodil Izáka.“ Předcházející paraša končí slovy: „על פני כל אחיו נפל – Izmael se položil proti všem svým bratřím.“  Tato slova  naznačují, že až padne (položí se) na konci dnů Izmael, tehdy zazáří slunce Mesiáše, syna Davidova, který je potomkem Izáka, syna Abrahamova. (Jakob ben Ašer, zvaný Baal ha-Turim, 1269-1343)

25,22
ויתרוצצו הבנים בקרבה – Děti se však v jejím těle začaly strkat. Midraš uvádí, že to nebylo jen tak. Když šla totiž Rivka okolo modliteben a učeben, chtěl Jákob ven. Poté, když šla okolo pohanských svatyň, chtěl naopak ven Ezau. Midraš Berešit Rabba 63:10 nám říká, že Jákoba a Ezaua je možné přirovnat k malým sazenicím, které právě vyrostly ze země. Obě sazenice se od sebe zpočátku téměř nijak nelišily, i když jedna ze sazenic byla myrta a druhou byl bodlák. Teprve když obě rostliny vyrostly, rozdíl byl ihned patrný: Jedna se pokryla vonnými listy a druhá bodláky. Podobně se od sebe v raném dětství nelišili ani Jákob s Ezauem.

Pokračovat ve čtení “Paraša TOLDOT (Gn 25,19 – 28,9)” »