Paraša VAJECE (Gn 28,10 – 32,3)

28,12
והנה סולם מצב ארצה וראשו מגיע השמיימה „Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům.“
Člověk, který se nepovyšuje na ostatní, který se chová skromně „drží se při zemi-מצב ארצה“, časem „dosáhne nebes“, neboť v očích nebes, t.j. Všemohoucího bude takový člověk zajisté velký. A tak, jak stojí v Tóře „והנה השם נצב עליו – nad ním stojí Hospodin“, nad takovým skromným člověkem bude stále bdít Šechina. V gematrii slovo „סולם – žebřík“ (psáno s „ו“), má stejnou číselnou hodnotu 136, jako slovo „ממון – kapitál, peníze“. Jákobův žebřík je symbolem duchovního spojení člověka s nebesy, s Hospodinem, kdežto kapitál, peníze jsou symbolem hrubého materialismu-jaká je tu spojitost? Jákobův סולם stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje k nebesům. Podobně kapitál, peníze „jsou na zemi“, ale jejich prostřednictvím můžeme tvořit takové věci, dosahující k nebesům, t.j. dobročinnost-גמילות חסדים a štědře dávat almužnu potřebným-צדקה.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJECE (Gn 28,10 – 32,3)” »