… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša TOLDOT (Gn 25,19 – 28,9) 5.00/5 (100.00%) 7 ohodnocení

1 tora 25,19  „Toto je rodopis Abrahamova syna Izáka: Abraham zplodil Izáka.“ Předcházející paraša končí slovy: „על פני כל אחיו נפל – Izmael se položil proti všem svým bratřím.“  Tato slova  naznačují, že až padne (položí se) na konci dnů Izmael, tehdy zazáří slunce Mesiáše, syna Davidova, který je potomkem Izáka, syna Abrahamova. (Jakob ben Ašer, zvaný Baal ha-Turim, 1269-1343)

25,22
ויתרוצצו הבנים בקרבה – Děti se však v jejím těle začaly strkat. Midraš uvádí, že to nebylo jen tak. Když šla totiž Rivka okolo modliteben a učeben, chtěl Jákob ven. Poté, když šla okolo pohanských svatyň, chtěl naopak ven Ezau. Midraš Berešit Rabba 63:10 nám říká, že Jákoba a Ezaua je možné přirovnat k malým sazenicím, které právě vyrostly ze země. Obě sazenice se od sebe zpočátku téměř nijak nelišily, i když jedna ze sazenic byla myrta a druhou byl bodlák. Teprve když obě rostliny vyrostly, rozdíl byl ihned patrný: Jedna se pokryla vonnými listy a druhá bodláky. Podobně se od sebe v raném dětství nelišili ani Jákob s Ezauem.

Celých třináct let se oběma dostalo Izákovy a Rivčiny rodičovské výchovy. Teprve potom, „když vyrostli“, tak se osamostatnili. Jákob navštěvoval učebny – בתי מדרשות a celý život se věnoval studiu Tóry, kdežto Ezau si oblíbil pohanské svatyně. Rabi Elazar řekl, že otec se musí výchovně zabývat svým synem po celých třináct let a potom musí pronést: „ברוך שפטרני מעונשו של זה – Požehnaný, jenž jsi mě osvobodil od trestu kvůli němu (tomuto chlapci)“.
Toto požehnání říká otec při bar-micvě svého syna. Od třinácti let je každý židovský chlapec považován za dostatečně dospělého, aby byl plně odpovědný za své činy.

25,28
„Izák miloval Ezaua, protože z lovu měl co do úst, ale Rebeka milovala Jákoba.“ Izák byl původně předurčen jako zápalná oběť. Proto poté, kdy Hospodin takto zkusil Abrahamovu víru, otec Abraham oddělil Izáka od veškerého okolního světa a vychovával ho v mravní čistotě a nevinnosti. Izák také nikdy neopustil zaslíbenou zemi. Proto Izákovi nepřišlo vůbec na um, že by ho někdo mohl podvádět nebo mu falešně podlézat. Proto, když se ho Ezau ptal, jak se odděluje desátek ze soli a plev, měl za to, že se ho na to Ezau ptá z čistého srdce. Proto si Izák oblíbil více Ezaua než Jákoba.
Rebeka, která však vyrostla v rodině podvodníků, vždyť jejím bratrem byl Aramejec Laban, ta dobře znala, jak to ve světě chodí. Měla jasno v tom, že jsou lidé, kteří mohou klást otázky, jakoby je opravdu zajímalo, jak nejlépe vyplnit to či ono přikázání, ale zároveň jsou podvodníky a hříšníky. Proto si oblíbila Jákoba, v němž poznala, že to je upřímný člověk toužící po pravdě.
(Podle rabi Naftali Cvi Horowitze z Ropczyce, 1760-1827)

25,30
…ויאמר עשיו אל יעקב הלעיטני נא מן האדום האדום הזה
A řekl Ezau Jákobovi: „Dej mi zhltnout trochu toho červeného, tady toho rudého…“
Bylo to právě v den, kdy zemřel náš otec Abrahám a všichni byli pohrouženi do hlubokého smutku. Ezau se styděl říci, že se mu zachtělo čočky, která je jídlem truchlících, aby ostatní neříkali, že všichni mají smutek, jen Ezau je celý říčný na jídlo. Proto se tvářil tak, jakoby vůbec nevěděl, že to je čočka a že tento den je dnem smutku. Proto řekl, aby mu Jákob dal z toho červeného pokrmu. Okamžitě však pochopil, že při prvním soustu zjistí, že to co jí, je čočka – jídlo truchlících. Tak si utrhne ostudu, neboť všichni tu drží smutek za otce Abraháma, jen on se tu bude cpát čočkou. Proto řekl Jákobovi „הלעיטני – vlej mi tu krmi do úst“, aby neviděl a nevěděl, co vlastně jí. Svá slova podpořil ještě výrokem: „כי עייף אנכי – neboť jsem unaven k smrti“ a nemám sílu udržet v ruce lžíci, natož ji ještě dát k ústům.
(Podle díla Bejt ha-Levi)

26,15
Pelištejci zasypali všechny studně, které vykopali Abrahamovi služebníci… a naplnili je prachem. A odtud se učíme, že tyto studně jsou narážkou na proselyty, které Abraham konvertoval. Díky krásným slovům je mohl přivést k poznání Hospodina a oni přijali židovství tak, jak studna přijímá vodu. Po Abrahamově smrti přišli Pelištejci a sváděli tyto konvertity, aby se opět věnovali modloslužbě. To je ono „a naplnili je prachem“. Izák však znovu kopal studně, tj. vrátil ony konvertity zpět a učil je cestám Všemohoucího, budiž požehnán. (Podle pozdní sbírky midrašů מעם לועז rabína Jakoba Kuliho, asi 1689-1732)

26,22
ויחפר באר אחרת ולא רבו עליה ויקרא שמה רחבות ויאמר כי אתה הרחיב ה‘ לנו. – A vykopal další studni, o tu se již nepřeli. Pojmenoval ji Rechovot (to je Prostorná) a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor…“ První dvě studně jsou narážkou na první dva Chrámy, kdy měli nepřátelé sílu je zničit. (První Chrám byl zničen kvůli třem hříchům: kvůli modloslužbě, sexuální bezuzdnosti a vraždám – עבודה זרה, גלוי עריות ורצח a druhý kvůli jednomu, neopodstatněné nenávisti – שנאת חינם). Avšak třetí studna symbolizuje třetí Chrám, který bude v budoucnu zbudován. Za jeho dnů nebudou již synové Izraele hřešit a nebude nepřítele, který by jej zbořil. (Podle slov Maimonida – Rambama a dalších učenců)

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Listopad 2015
Po Út St Čt So Ne
« Říj   Pro »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
Archiv