… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša VAJECE (Gn 28,10 – 32,3) 4.64/5 (92.73%) 11 ohodnocení

1 tora28,12
והנה סולם מצב ארצה וראשו מגיע השמיימה „Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům.“
Člověk, který se nepovyšuje na ostatní, který se chová skromně „drží se při zemi-מצב ארצה“, časem „dosáhne nebes“, neboť v očích nebes, t.j. Všemohoucího bude takový člověk zajisté velký. A tak, jak stojí v Tóře „והנה השם נצב עליו – nad ním stojí Hospodin“, nad takovým skromným člověkem bude stále bdít Šechina. V gematrii slovo „סולם – žebřík“ (psáno s „ו“), má stejnou číselnou hodnotu 136, jako slovo „ממון – kapitál, peníze“. Jákobův žebřík je symbolem duchovního spojení člověka s nebesy, s Hospodinem, kdežto kapitál, peníze jsou symbolem hrubého materialismu-jaká je tu spojitost? Jákobův סולם stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje k nebesům. Podobně kapitál, peníze „jsou na zemi“, ale jejich prostřednictvím můžeme tvořit takové věci, dosahující k nebesům, t.j. dobročinnost-גמילות חסדים a štědře dávat almužnu potřebným-צדקה.
Proto naši učenci říkali, že spravedliví-צדיקים mají radši ממון-kapitál, peníze než své vlastní tělo „אוהבים יותר ממונם מגופם“ (traktát Sota 12a). Tento výrok zní neuvěřitelně, ale je tomu tak. Všichni ale dobře víme, že prostřednictvím peněz můžeme vykonat a napravit mnoho věcí. Kdybychom však ony finanční prostředky neměli, bylo by to nad naše fyzické síly.

28,12
והנה סולם מוצב ארצה וראשו מגיע השמימה והנה מלאכי אלהים עולים ויורדים.
Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují andělé Boží.
Andělé Boží jsou stvořeni samotným Všemohoucím z koncentrovaného duchovna – כולם מרוחניות. Proto pro ně být svatými není nic neobvyklého, neboť jsou stále v přítomnosti Boží, bezvýhradně plní Jeho vůli a příkazy, neboť nemají svobodu výběru jako člověk.
Naopak, člověka učinit svatým, to je opravdu velmi náročný a složitý úkol. Dovést ho k plnění micvot, k čistotě pokrmů a k čistotě rodinného života, k službě Bohu zde, na Zemi. Když se náš otec Jákob probudil ze sna, zjistil, že se mu zjevila Boží imanence – שכינה a proto nazval toto místo בית אל (Bét El) – Dům Boží. Tam, kde se zjevila Boží imanence, můžeme nazvat Domem Božím. Dříve takový název příslušel jeruzalémskému Chrámu. Nyní naše syngógy nazýváme „malým chrámem“, proto jim také můžeme přiznat čestné jméno Bét El – Dům Boží. Ovšem nejdůležitější je, aby se každý židovský domov stal Domem Božím. Aby se v něm pěstovala úcta k tradici našich otců, aby byl domem studia Tóry, svatosti a rituální čistoty.
Sen Jákobovi potvrdil skutečnost, že Hospodin ho neopustí, ani když bude mimo zaslíbenou zemi. Andělé, kteří po žebíku vystupují na nebesa, vyplnili své poslání – chránili Jákoba v Erec Jisrael. Naopak, andělé, kteří s nebes sestupují, ty teprve jejich mise čeká. Oni mají chránit Jákoba v cizině, kam se odebral k bratru své matky Rivky, k Labanovi, aby tam pro sebe našel ženu.
28,20
וידר יעקב נדר לאמר אם יהיה אלהים עמדי ושמרני בדרך הזה…. ונתן לי לחם לאכל ובגד ללבש.
Jákob se zavázal slibem: „Bude-li Bůh semnou a bude-li mne chránit na této cestě… dá-li mi chléb k jídlu a šat k odívání.“
Jákob v tomto slibu hovoří o chlebu k jídlu a šatu k odívání. Můžeme říci, že slova „k jídlu“ a „k odívání“ jsou zbytečná. Přece je jasné, že chléb jíme a šat si oblékáme. Jak říkají naši velcí učitelé – V Tóře není zbytečné jediné písmeno, natož pak slovo! Proč je tedy zdůrazněno ‚chléb k jídlu a šat k odívání‘? Naši souvěrci, kteří přežili období holokaustu během druhé světové války, kteří byli deportováni do ghett a poté do vyhlazovacích táborů, ti vědí, že ne vždy byl chléb určen k jídlu a šat k odívání. Mnohdy v extrémních situacích kousek chleba vyměněný za oděv zachránil od hladu umírajícímu život. Naopak, v třeskutých mrazech mohl oděv vyměněný za kousek chleba zachránit jiného vězně od zmrznutí. Proto Jákob říká, že pokud mu dá Bůh chléb k jídlu a šat k odívání a on se v míru navrátí k svému otci, bude mu Hospodin Bohem. To znamená, pokud Bůh neuvede na Jákoba přetěžký válečný čas, kdy lidé mění chléb za oděv a naopak, aby si zachránili holé životy, tak mu bude Bohem.

28,21
ושבתי בשלום אל בית אבי – a navrátím-li se v pokoji do domu svého otce.
Proč není uvedeno „והשיבני בשלום – a navrátí-li mne (Bůh)“ jako je v předešlém verši „bude-li mne (Bůh) střežit“ nebo „dá-li mi (Bůh) chléb“. V tomto případě to není modlitba či prosba k Bohu, aby mne navrátil v pokoji do otcovského domu, ale je zde míněn שלום מן החטא – pokoj od hříchu. To však záleží již na člověku samém. Jak tvrdí naši učenci: „Vše je v rukou Božích, kromě bohabojnosti.“ Proto zde stojí „ושבתי – a navrátím-li se“. Já sám se budu snažit navrátit celý, nedotčený hříchem.
(Podle díla Mošeho, syna Šemaji ויכתב משה, Frankfurt n. Mohanem 1694).

29,31
וירא ה‘ כי שנואה לאה ויפתח את רחמה.
Když Hospodin viděl, že Lea není milována, otevřel její lůno.
To neznamená, že Jákob, Bůh chraň, nemiloval Leu, ale že Lea neměla ráda sama sebe, přesněji, neměla ráda – nenáviděla své nedostatky. Tak se totiž chová každý opravdový spravedlivý nebo spravedlivá צדיק אמיתי או צדקת אמיתית , kterou byla i Lea.
(Podle díla Kol Simcha rabína Simchy Bunema z Przsuchy 1765-1827).

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Listopad 2015
Po Út St Čt So Ne
« Říj   Pro »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
Archiv