… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša VAJECHÍ (Gn 47,28 – 50,26) 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení

1 toraTuto sobotu ukončíme letošní čtení knihy Berešit, která se završuje Josefovou smrtí v Egyptě. Celý Josefův příběh (kapitoly 37, 39-50) můžeme zasadit do období  hyksóské nadvlády v Egyptě – cca 1680-1560 př.n.l. Hyksósové je název pro semitské kmeny, které obsadily Egypt a jejichž vládcové  sesadili dynastii egyptských faraónů a sami zaujali jejich pozici. Noví hyksósští vládcové (faraónové) se rychle asimilovali kulturně i nábožensky do egyptského prostředí, ale samotnými Egypťany byli jako cizorodý barbarský živel, který se osmělil sesadit egyptské faraóny, nenáviděni. Hyksósští vládci to věděli a proto se obklopovali pouze úředníky jim etnicky blízkými. Tato skutečnost může vysvětlit strmou Josefovu kariéru na faraónově dvoře. Na dvoře egyptských faraónů bylo prakticky nemožné, aby semita  zaujal post ministra nebo jako Josef, přímo faraónova zástupce. (Předpokládáme-li, že Abraham žil v době mezopotámského krále Chammurabiho (asi 1792-1750 př.n.l.), tak i zasazení doby Josefova působení v Egyptě do 17.- 16. století př.n.l. je chronologicky správné.

48,4 ונתתי את הארץ הזאת לזרעך אחריך אחוזת עולם.  – Tuto zemi do věčného držení tvému potomstvu. Nehledě na skutečnost, že synové Izraele byli nuceni opustit zemi, kterou jim Hospodin zaslíbil, jejich přebývání za hranicemi Erec Jisrael je pouze dočasné, ale právo na zaslíbenou zemi je věčné. (Podle komentáře k Tóře Josepha H. Hertze, vrchního rabína Velké Británie, 1872 – 1946)

48,15-16   האלהים הרועה אותי….  המלאך הגואל אותי…. – Bůh, který mě střeží…. anděl, který mě vysvobodil…

Ačkoli si nezaslouží, aby přímo, bez jakéhokoli zprostředkování, obdrželi od Tebe požehnání, přese všechno Tě prosím, aby jsi pověřil anděla, který mě vysvobodil od všeho zlého, aby je požehnal (Efrajima a Menašeho). (Podle komentátora,  rabi Obadii Sforna, 1470-1550)

48,16  ויקרא בהם שמי ושם אבותי…. – Ať se v nich hlásá mé jméno a jméno mých otců…. Bohužel se stává, že se děti zkazí a dostanou se na šikmou plochu. Jejich rodiče a prarodiče se za ně stydí. O to hůře nesou stud, když jejich děti a vnuci jsou spojováni s jejich jménem. Proto náš otec Jákob žehnal své vnuky, Josefovy syny Efrajima a Menašeho, aby byli hodni toho, že se v nich bude hlásat jméno jejich předků. Aby oni sami a jejich rodiče nemuseli pociťovat hanbu, když se o nich řekne, že jsou pravnuci a vnuci Abrahama, Izáka a Jákoba.

48,17-20 Jedním z tradičních požehnání, kterými v předvečer šabatu žehná otec své syny vychází z této paraši, když Jákob žehnal své vnuky Efraima a Menašeho (48,17-20). Otec položí své ruce na hlavu syna a pronese: ישמך ה‘ כאפרים וכמנשה – Bůh tě učiň jako Efraima a Menašeho“ a poté pronese kněžské požehnání (Nu 7,24-26). Z tohoto Jákobova požehnání vychází i tradice žehnat naše dcery, jen s  rozdílem, že otec pronáší slova „Bůh tě učiň jako Sáru, Ribvku, Ráchel a Leu“, tedy aby byly naše dcery jako naše pramatky. Můžeme se oprávněně ptát, proč při požehnání synů otec nepostupuje obdobně a nepronáší přání, aby tito byli jako naši praotcové Abraham, Jicchak a Jákob. Proč tak již neučinil Jákob? Vysvětlení může být takové: Při všech těžkých situacích, které v průběhu pokolení museli řešit naši praotcové a to i v obdobích, kdy na určitou dobu museli opustit zaslíbenou zemi (Abraham a Jákob), přece většinu svého života prožili v Erec Kenaan-Erec Jisrael. Vychovávat své potomky v duchu tradic otců, je ve Svaté zemi je sice těžké, ale mnohem lehčí než  v diaspoře, v galutu. Proto také Josefovy zásluhy o výchovu svých synů v duchu víry našich praotců jsou mnohem větší, než kdyby je vychovával v Erec Jisrael. Vždyť starý Egypt je ukázkovou zemí, v níž modloslužba-  עבודה זרה byla propracována do všech detailů a byla důležitou a nedílnou součástí tamnější kultury mající nesmírný vliv na myšlení a jednání všech obyvatel země, včetně v Egyptě žijících cizinců.

Proto zůstat Hebrejcem – עברי v Egyptě nebo Židem – יהודי v diaspoře, která nás 24 hodin denně ovlivňuje svými zvyky a kulturou, které jsou židovství cizí, přináší velké těžkozti a vyžaduje od rodičů pevnou vůli, důslednost, ale i správným způsobem odpovídat dětem na různé dotazy spojené s judaismu cizími náboženskými či kulturními vlivy. Jedině správně doma vedená výchova k našim tradicím může zabránit asimilaci našich dětí v multikulturní diaspoře.

 

 

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2015
Po Út St Čt So Ne
« Lis   Led »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv