… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša ŠMINI (Lv 9,1-11,47) – Šabat para 4.38/5 (87.50%) 8 ohodnocení

1-toraTento šabat je posledním šabatem v měsíci adar šení. Po čtení z Tóry ohlašujeme nástup nového měsíce nisanu, jehož první den připadá na šabat, 9. dubna. V měsíci nisanu slavíme svátek Pesach. V době existence jeruzalémského Chrámu (do r. 70 nového letopočtu) bylo povinností přinášet pesachovou oběť – korban Pesach a sváteční oběť – korban chagiga. Oběti však mohli přinášet pouze muži, kteří byli rituálně čistí, kteří se neposkvrnili při mrtvém (tum’at met). Pokud byli poskvrněni, museli být knězem této rituální nečistoty zbaveni čili. Proces očišťování trval týden a očistná voda, kterou se musel poskvrněný očistit, obsahovala popel z červené jalovice. Po uplynutí očistného rituálu mohl pak takový člověk opět přinášet oběti. Proto je vždy před počátkem měsíce nisan vhodné opakovat si zákony o červené jalovici, které jsou uvedeny ve 4. Knize Mojžíšově 19,1-22. Proto tento šabat vyndáváme ze schrány, z aron hakodeš dva svitky Tóry. Z Prvního čteme postupně sedmi vyvolaným mužům parašu Šmini a osmému vyvolanému-maftírovi předčítáme z druhého svitku výše uvedenou část o červené jalovici.

9,6: וַיֹּאמֶר מֹשֶׁה, זֶה הַדָּבָר אֲשֶׁר-צִוָּה יְהוָה תַּעֲשׂו- וְיֵרָא אֲלֵיכֶם, כְּבוֹד יְהוָה  Tu řekl Mojžíš:„Vykonejte to, co přikázal Hospodin, a ukáže se vám Hospodinova sláva.“V Tóře však Mojžíš nespecifikoval, co mají synové Izraele udělat, aby se jim ukázala Hospodinova sláva. Ve Sbírce midrašů Jalkut Šimoni najdeme vysvětlení, že synové Izraele mají odstranit ze svých srdcí zlý pud nenávisti a rozepří. Mají být bohabojní a jednotní – to je to, co Hospodin přikázal.

9,7

וַיֹּאמֶר מֹשֶׁה אֶל-אַהֲרֹן, קְרַב אֶל-הַמִּזְבֵּחַ וַעֲשֵׂה אֶת-חַטָּאתְךָ וְאֶת-עֹלָתֶךָ, וְכַפֵּר בַּעַדְךָ, וּבְעַד הָעָם; וַעֲשֵׂה אֶת-קָרְבַּן הָעָם, וְכַפֵּר בַּעֲדָם, כַּאֲשֶׁר, צִוָּה יְהוָה

Áronovi pak Mojžíš řekl: „Přistup k oltáři, obětuj svou oběť za hřích a svou oběť zápalnou a vykonej za sebe i za lid smírčí obřady.“

Synové Izraele byli příčinou Áronova hříchu. Vždyť oni ho přinutili, aby jim ulil zlaté tele. Synové Izraele sami zhřešili a ještě zapříčinili hřích Áronův. Proto smírčí obřady, které Áron vykonal za sebe, byly i smířčími obřady za ně.

10,1-2

Áronovi synové Nádab a Abíhú vzali každý svou kadidelnici, dali do ní oheň a na něj položili kadidlo. Přinesli před Hospodina cizí oheň, jaký jim nepřikázal. I vyšlehl oheň od Hospodina a pozřel je, takže zemřeli před Hospodinem.

Midraš má pro tuto tajemnou pasáž Tóry dvě vysvětlení. První midraš vysvětluje jejich smrt jako trest za to, že se neoženili a nezaložili rodinu, tudíž neplnili přikázání „ploďte a množte se“, které dal Bůh Adamovi a jeho potomkům (Gn 1,26). Druhý midraš uvádí, že oba Áronovi synové chodili a říkali: „Kdy už ti dva starci (Mojžíš a Áron) umřou, abychom konečně my mohli stát v čele obce a vést ji.“ Tato svědectví midrašů se vzájemně doplňují.

Proč se Áronovi synové neoženili? Protože byli prý tak pohrouženi do chrámové služby a do studia Tóry, že nechtěli na sebe vzít odpovědnost za rodinu. Neboť pokud by se museli věnovat rodině, tento čas by byl ztracen pro studium Tóry. Podobně tomu bylo později i s moudrým žákem Šimonem ben Azajem ( tanaita 2. století o.l., žák a přítel rabi Akiby), kterého učenci krituizovali za to, že sice hezky káže o přikázáních, ale sám je neplní. Ben Azaj hovořil o tom, že člověk se má oženit a mít rodinu, ale sám zůstal celý svůj život svobodný. Svůj stav vysvětloval nutností zcela se věnovat studiu Tóry. Jiní se mohou zabývat plněním přikázání „ploďte a množte se“ (Jevamot 63b).

Druhý midraš však hovoří o tom, že Nádab a Abíhú chtěli stát v čele obce a být jejími vůdci, tedy zabývat se veřejnou činností. Tato jejich touha „být v čele“ vyvrací jejich tvrzení o tom, že se neoženili jen proto, aby se mohli více zabývat studiem Tóry a svědčí o jejich neupřímnosti. Máme totiž doloženo, že mnozí tanaité (učenci z období Mišny, do její kodifikace r. Jehudou ha-Nasi cca roku 200 o.l.) se často postili a prosili Všemohoucího, aby s nich sňal jho vůdcovství a veřejné činnosti, neboť jim to znemožňuje se plně oddat službě Bohu a studiu Tóry.

(Dle knihy מעינה של תורה )

Celá 11. kapitola je věnovaná čistým a nečistým živočichům, které buď smíme jíst nebo jsou nám zakázaní.

Košer (povolené) zvíře k jídlu je sudokopytník s plně rozpolcenými kopyty a zároveň musí být přežvýkavcem. Košer zvíře musí mýt vždy tyto dva znaky. Příklady košer zvířat: Kráva, ovce, koza, jelen, srna, muflon, antilopa a žirafa. Není však židovská tradice jíst žirafy, proto je též nejíme. Produkty košer zvířat jsou také košer, například krvské, ovčí a kozí mléko. Naopak koňské nebo velbloudí mléko je zakázané.

Košer (povolené) ryby k jídlu jsou ty, které mají šupiny a zároveň ploutve. Mezi takové patří například kapr, pstruh, lín, štika, losos, treska, makrela, sleď, tuňák, robalo nilský (nilský okoun), sardinky, mořský vlk.

Naopak, zakázané (nekošer nebo též trejfe) ryby jsou ty, co nemají šupiny a ploutve nebo jen jeden z těchto znaků. Také produkty nekošer ryb jsou zakázány, například jeseteří černý kaviár je zakázaný. Naopak, červený (zlatý) lososový kaviár je povolen.Nesmí se proto jíst například úhoř, jeseter, sumec a pangasius. Také jsou nekošer, tudíž zakázány všechny tzv. plody moře, například krevety, langusty, krabi, raci, chobotnice a škeble.

Z ptáků je košer všechna domácí drůbež (slepice, krůty, husy, kachny), dále pak holubi, křepelky a bažanti, kteří však musí být také jako ostatní drůbež zaříznuti podle židovských náboženských pravidel uznaným košer řezníkem – šochetem.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2016
Po Út St Čt So Ne
« Bře   Kvě »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  
Archiv