… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Odvážný konvertita Baruch Mizrachi 5.00/5 (100.00%) 23 ohodnocení

Baruch Mizrachi - hrobMinulý týden, ve čtvrtek 12. května oslavil Izrael 68. výročí svého založení a nezávislosti – Jom ha-acma’ut. Také po 68 letech byl nakonec Baruch Mizrachi úředně uznán jedním z padlých vojáků IDF. Baruch Mizrachi se narodil ve městě Cfat (Safed) roku 1926 jako Hamuda Abu el-Inajin, syn Mahmuda a Fatimy Abu el-Injin ze známé cfatské arabské muslimské rodiny. Podle některých pramenů měla mít jeho matka židovské kořeny. V dětství žila jeho rodina nedaleko hlavního stanu „Svazu židovské mládeže Josefa Trumpeldora – בית“ר – Bejtar“, což byla mládežnická organizace revizionistického hnutí . Baruch MizrachiMladý Hamuda byl velmi ovlivněn svými židovskými sousedy a kamarády, s jejichž organizací Bejtar se sblížil. Jeho kamarádi byli velmi nadšení, když on, Arab,  s nimi začal zpívat hymnu Bejtaru Štej gadot la’Jarden (Dva břehy Jordánu). Hamuda časem opustil arabskou školu a proti vůli rodičů přešel do židovské školy Alliance, kde byl jediným arabským žákem. Židovští spolužáci jej velmi dobře přijali. S jedním z nich, s Avnerem Haj Shakím, který se časem stane poslancem Knesetu, se velmi zpřátelil. Po smrti své matky opustil Hamuda Safed a odstěhoval se do Haify a rozhodl se konvertovat, což se mu nakonec splnilo. Stal se prozelytou – ger cedek. Přijal jméno Baruch ben Abraham Mizrachi a začal navštěvovat haifskou pobočku Bejtaru.

Později se stal členem podzemní odbojové organizace „Ha-Irgun ha-Cva’i ha-Leumi – אצ“ל – Ecel“, která bojovala proti britskému mandátu v Palestině. Baruch Mizrachi roznášel letáky a účastnil se jako ochranka různých akcí Ecelu. Při jedné z akcí Ecelu byl zatčen briskou policií, internován ve vězení Latrúnu a byl spolu s 55 členy Ecelu a Lechi odvezen do britského internačního tábora v Eritrei. V lednu 1946 byl těžce raněn při pokusu o útěk jedním ze súdánských strážců tábora. Časem se ze zranění zotavil a po dvou letech byl propuštěn Brity na svobodu a vrátil se do Haify a opět začal působit v podzemní organizaci Ecel. Později se skupinou svých spolubojovníků z Ecelu založil nedaleko křižovatky Bejt Lid (křižovatka Šaron) nelegální osadu Margolin, která se později přeměnila ve vesnici – mošav Nordija. Nedaleko křižovatky Bejt Lid byla též britská policejní stanice, v níž sloužili britští, arabští a židovští policisté. Díky své mateřštině se Baruch Mizrachi mohl zabývat též rozvědnou činností v „arabském oddělení Ecelu“. Rozvědka Ecelu jej 18. dubna 1948 poslala na setkání s jedním arabským spolupracovníkem před akcí v Dženínu, kterou měl Ecel v plánu provést. O čtyři dny později se Mizrachi vydal arabským autobusem z Haify na konspirační schůzku s oním Arabem, který mu měl sehnat nákladní auto s výbušninami. Mizrachi pak měl s autem dojet do Dženínu a tam vyhodit do povětří velitelství Kaukdžího armády. Arabský autobus Haifa – Dženín, jímž Mizrachi cestoval, byl v oblasti Megida zastaven policií, která prováděla běžnou kontrolu. Naneštěstí jedním z pasažéry autobusu kontrolujících policistů byl arabský policista, který dříve sloužil na policejní stanici Bejt Lid a ten Mizrachiho poznal podle zlatého zubu v ústech. Znal jej samozřejmě ne jako prostého haifského Araba, ale jako příslušníka židovské podzemní organizace Ecel, která založila osadu Margolin. Baruch Mizrachi byl zatčen ještě spolu s třemi Araby, s nimiž se náhodou v autobuse spřátelil a kteří neměli nic společného s jeho činností a ani jej blíže neznali. Všichni zatčení byli odsouzeni vojenským soudem Fausiho al-Kaukdžího ve vesnici Žaba – vجبع (distikt Dženín) k trestu smrti a jeho vojáky popraveni. Od té doby nebylo známo, kde se nachází Mizrachiho tělesné pozůstatky. Teprve po šestidenní válce roku 1967, kdy Izrael osvobodil Samaří a Judeu, bylo možné začít s pátráním po jeho ostatcích. Toho nelehkého úkolu se roku 1968 zhostil safedský novinář a spisovatel Jechezkiel Hame’iri, který se ve vesnici Žaba ptal místních obyvatel, zda nevědí něco o Mizrachiho osudu. Od nich se dověděl, že před dvaceti lety by nedaleko nějaký Žid Kaukdžího vojáky popraven. Hame’iri se nakonec dostal do jeskyně, kterou mu místní obyvatelé ukázali a kde by měl být Mizrachi pohřben. Po prohledávání jeskyně se našly kosterní pozůstatky tří popravených Arabaů a také Mizrachiho ostatky. Po dvaceti letech, 15. září 1968 se u tankového památníku na křížovatce Kabatija konala vzpomínka na vojáky, kteří padli v šestidenní válce a poprvé po dvaceti letech též vzpomínka (azkara) na odvážného konvertitu Barucha Mizrachiho. Devátého října 1969 byly Mizrachiho ostatky pohřbeny s vojenskými poctami na vojenském oddělení hřbitova v Netanii. Tak izraelská armáda vzdala čest členu podzemní organizace אצ“ל. Pohřbu se zúčastnili vrchní vojenský rabín IDF Šlomo Goren a bývalý velitel Ecelu Menachem Begin. IDF mu vzdala čest jako hrdinovi, který v řadách židovské podzemní organizace אצ“ל bojoval proti nepříteli a doplatil na to životem. Baruch Mizrachi však nebyl zařazen mezi padlé vojáky IDF. Jedním z důvodů mohla být i skutečnost, že izraelská armáda se ustavila až 26. května 1948, více než měsíc po Mizrachiho popravě. Teprve minulý týden byl tento historický nedostatek napraven a jméno hrdinného konvertity Barucha Mizrachiho bylo doplněno do seznamu padlých vojáků IDF.

Fotografie z pohřbu Barucha Mizrachiho

Fotografie z pohřbu Barucha Mizrachiho

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Květen 2016
Po Út St Čt So Ne
« Dub   Čvn »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
Archiv