… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša ŠLACH LECHA (Nu 13,1 -15,41) 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení

Krajina u Hebronu

Krajina u Hebronu

V úvodu paraši, kterou budeme číst tento šabat, se komentátor Raši (rabi Šlomo Jicchaki, 1040-1105) ptá, proč paraša „Šlach“ stojí ihned za týdenním oddílem „Behaalotchá“, na jehož konci se uvádí, že Miriam hovořila proti Mojžíšovi ohledně kúšské ženy a Hospodin ji za to potrestal malomocenstvím. Právě Miriamnina pomluva – לשון הרע a trest, který za ni podstoupila, měly být varováním všem budoucím pomlouvačům. Ti však se z toho nepoučili a mezi ně patří i zvědové, které Mojžíš vyslal, aby prozkoumali kenaánskou zemi.

Všichni muži, které Mojžíš vyslal k prozkoumání kenaánské země, byli představitelé dvanácti izraelských kmenů. Můžeme se zeptat, proč poté, kdy se po 40 dnech vrátili zpět na poušť a přinesli jasné důkazy o bohatství a plodnosti země. Pouze dva, Kálev ben Jefune a Jehošua bin Nun nabádali lid k tomu, aby obsadil kenaánskou zemi. Ostatní zvědové lid od tohoto úmyslu zrazovali. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že na poušti byli tito muži, které Mojžíš vyslal k prozkoumání Kenaánu, zároveň představiteli izraelských kmenů, tedy měli výjimečné postavení ve společnosti Izraelců. Právem se obávali, že v okamžiku, kdy národ synů Izraele obsadí zemi a usadí se v ní, oni ztratí své privilegované postavení, proto zrazovali lid od dalšího pochodu směrem k zaslíbené zemi.

13,1

V paraše Lech lechá (Gn 12,1n) komentují naši učitelé, včetně Rašiho, Hospodinova slova k Abrahamovi „Odejdi ze své země…“ takto: A bude ti to k dobru a ku prospěchu.

Ve stejném smyslu bychom mohli komentovat první slova dnešní paraši Šlach lechá. Všemohoucí říká Mojžíšovi שלח לך אנשים“: – Pošli muže….“ Pošli muže, aby prozkoumali zemi…. a bude ti to k dobru a ku prospěchu. Hospodin již dříve rozhodl, že Mojžíš zaslíbenou zemi spatří, ale nevejde do ní. Nyní tedy díky průzkumníkům, které Mojžíš poslal a kteří zemi zaslíbenou pomluvili, byl vstup izraelských kmenů do ní odložen o čtyřicet let. Tak se dostalo Mojžíšovi ještě dalších čtyřicet let života.

(Podle díla pražského rabína Jonatana Eybeschütze, 1690-1764 “תפארת יהונתן“)
13,2-3

„Pošli muže, aby prozkoumali kenaanskou zemi… Mojžíš je tedy na rozkaz Hospodina poslal…. Všichni ti muži byli představitelé synů Izraele.“

V tomto okamžiku, jak píše koentátor Raši, byli všichni zvědové v pořádku. Všemohoucí se neprotivil vyslání zvědů stejně, jako tomu bylo později, v Jozuově době. Zvědové se tam neměli zdržovat více než slabou hodinu. Měli se nadechnout vůně Erec Jisrael a vstřebat do sebe část z její svatosti. Během této první hodiny v Erec Jisrael byli všichni zvědové „košer-v pořádku“, neboť to bylo jejich poslání, kterému sám Bůh požehnal.

Avšak národ Izraele nechtěl po nich zjistit duchovní úroveň skrývající se v Zemi Izraele, k čemuž byli také vysláni, ale chtěl, aby zjistili její hmotný stav. Je-li úrodná nebo ne, je-li možné se v ní uživit nebo ne, jsou-li národy tam žijící silné nebo slabé, je-li možné nad nimi zvítězit a pak se tam v klidu usadit. Zdali může něco takového člověk zjistit?! Proto zvědové ve svém poslání neuspěli a proto se také Bůh rozhněval na národ synů Izraele, který byl příčinou jejich neúspěchu a potrestal ho čtyřicetiletým blouděním po Sinajském poloostrově. Za každý den, který zvědové pobývali v Erec Jisrael, rok na poušti.

(Podle bratislavského rabína Moše Schreibera-Chatam Sofera, 1762-1839)
Když se po čtyřiceti dnech zvědové vrátili, popsali zemi tak, jak ji viděli. Řekli dokonce, že je to země oplývající mlékem a medem. Přinesli také ovoce té země. Zvědové vyplnili tedy své poslání a neskryli nic ani před Mojžíšem, ani před Izraelci. Co však řekli dále? „Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než my. Země požírá své obyvatele, jsou tam muži obrovité postavy. Viděli jsme tam zrůdy – Anákovci a zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejích očích byli takoví“ (13,32). To jsou slova zvědů, která Tóra klasifikuje jako pomluvy. Podíváme-li se dnes na jejich slova, těžko bychom je mohli označit za pomluvy. V čem tedy tkví hřích většiny zvědů? Úkol, který jim zadal Mojžíš, vyplnili zvědové na sto procent. Co však nesmí udělat žádný zvěd – rozvědčík, vyslovit před širokým fórem (před všemi syny Izraele) své mínění o tom, co viděl. Rozvědčík je povinnen přinést podrobné informace, avšak jejich ananlýzu, zhodnocení a případná opatření vyplývající z jím získaných informací, musí přenechat svým velitelům. Kdo měl informace analyzovat a vyvodit z nich obecné závěry, měl být pouze Mojžíš a nikoli samotní zvědové. V tom tkví podstata jejich osudové chyby, kterou Tóra charakterizuje jako pomluvu Svaté země.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červenec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Čvn   Srp »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Archiv